53.
M. Eneáše Sylvia řeč ke stawům Českým na sněmu Benešowském učiněná a od Prokopa z Rabšteina do češtiny přeložená. (Z originálu, wlastní rukau Prokopa z Rabšteina psaného, w arch. Třeboňském, a z rkp. Šternb. p. 217-223.)
(W Benešowě, r. 1451, m. Jul.)
Mluwiti maje před množstwím zboru wašeho, slawnt páni, urozeni a mužie najmúdřejší! žádného z písma swatého slušnějšieho nenalézám slowa, na němžbych wěcí, kteréž mluwiti mám, základy založil, nežli ona Izaiáše proroka, když jest řekl: "knieže, kteréž jsú hodné wěci kniežete, mysliti bude." Protož wyprawowati maje ty wěci, kteréž Jasnost Králowská těmto přístojícím towařišóm mým a mně přikázala jest, co jiného diem, nežli "knieže, kteréž wěci hodné jsú kniežete, mysliti bude." Ale co jest kniežeti hodnejšieho nežli pokoj, jehož jméno, jakož die Cicero, sladké jest, a wěc ta tak utěšena, tak spasitedlná! I myslí knieže ty wěci, kteréž hodné jsú kniežete; neb ty wěci, kteréž pokoje jsú, myslí, a je rozsiewati wšady po zemiech i národech žádá. Zwlášte wšak, aby toto najslowútnějšie a někdy najskwělejšie České králowstwie z dobrého pokoje radowalo sě, žádá; kteréžto jest najmilejšieho strýce jeho, najjasn. krále Ladislawa prawé dědictwie, sprawedliwý nápad, dlužné otcowstwie, budúcie odpočiwanie a stolice slawná. Protož my posláni jsiice o wěci, kteréž ku pokoji jsú, malitko slow o pokoji prwé učiníme, potom poselstwie nám poručené wylíčíme.
Pokoj, jakož písma swatá učie, trojím obyčejem sě bére: jest pokoj najlepší, pokoj zlý, pokoj dobrý. Najlepší pokoj jest, jehož požíwají w nebi blahoslawení a na zemi srownaní owšem jsúce s wolí boží; a tento pokoj boží jest, jenž jakož prawí učitel pohanský S. Pawel, přesahá weškeren smysl, kterýžto dobré wuole lidem, když se narodil Pán, angele zwěstowali. Pokoj zlý jest, když sě spiknu we spolek zlí, we hřiešiech sobě powolujice; o tom die prorok Dawid: horlil sem na neprawé, pokoj hřiešných widá. Ale ten zajisté a w prawdě nemuož pokojem nazwán býti, ale spiknutie, šibalstwo, kacieřstwo; neboť nenie pokoj nemilostiwým, jakož die skrze Izaiáše hospodin; a w Ezechieli psáno jest: sklamali sú lid muoj, řkúce pokoj, pokoj, a nenie pokoj. Třetím obyčejem pokoj dobrý jest, kterýž mužie křesťanští bez swazku neprawostí dobrému zřiezenie mesta a užitečnému králowstwie zprawowánie sami mezi sebú umlúwají; a o tom die král Dawid: hledaj pokoje a pilně následuj jeho. A nenie dosti jeho hledati, jakož k Rustikowi mnichu píše S. Jeroným, ale utiekajícieho wší pilností stihati. A pěkně stihánie pokoje přikazuje sě, aby ne lehkým hnutím srdce, ale wšie mysli horliwostí abychom pokoje hledali. A ne darmo; nebo mnozí jsú užitkowé pokoje: nenie bázni, jest doufánie, bezpečnost, okrasa, bohatstwie, upokojenie, dělají se dědiny, hostinští kupci přicházejí, wzděláwají sě stawenie, swatby sě činie, množie sě lidé, jest náboženstwie, jest zákonów, jest wseliké ctnosti miesto. Kteréžto wšecky wěci krátkými slowy zawřel Izaiáš, řka: i sede lid muoj w pěknosti pokoje, w doufalém přebýwání, w bohatém odpočíwání. Již tolik o pokoji buď powědieno, kterýžto Král. Welebnost proto množí, nebo wěc jest kniežete hodná; král náš, jakož Izaiáš přikazuje, kteréž jsú wěci hodné kniežete, myslí. Již pak nynie k wyprawowánie poselstwie králowského s waším powolením přistupme.
Poselstwie k králowstwie nám přikázané, urození páni! tam se chýlí, abychom k těm wěcem odpowěd dali, kteréžto znamenití poslowé waši při hodu S. Řehoře před Král. Wýsostí w Nowém městě Rakúském wyprawili sú a prosili. Protož hotowi budeme, a coby k těm wěcem i žádostem králowstwie wašeho knieže odpowěděl, krátkými slowy wyprawíme. Protož račte pilně a wděčnými úmysly wyslyšeti ty wěci, kteréž jménem králowskýra prawiti máme. Neb střiezliwá slowa budu a s rowností i poctiwostí ozdobena.
Poselstwie našeho tři jsú stránky i w prwnie stránce držie sě ty wěci, kteréž postole waši před Wýsosti Králowskú prawili sú, těch wěcí pochwálenie; w druhé stránce odpowěd k prosbě wašie bude dána, sprawedliwými najičena rozumy; w třetie stránce, kterýby byl úmysl králowský k wám a k králowstwí wašemu, krátce bude wypraweno. Přistupmež tehdy krátce ku prwnie stránce. Poslowé waši, kteříž k Král. Wýsosti sú došli, dwě wěci jsú jednali. Najprwé prosili, aby najjasn. krále Ladislawa do tohoto jeho králowstwie wydati ráčil; druhé podali, že dobru jednotu a zřiezenie učiniti byste chtěli, skrze nožby mnohé užitečné wěci témuž králi Ladislawowi wyplaceny byly, aby jeho dwuor wedle králowské welebnosti a slawnosti počieti, řediti i konati sě mohl. Chwálí w tom Král. Jasnost waši dobrú žádost, že jakožto wěrní a najmilejší poddaní swého pána widěti a spolu žiwi býti žádáte, hodné jemu poslušenstwie a poctiwost učiniti chtějíce. Jestiť to lidí sprawedliwých a silných mužów, aby žádného času, ižádnú příčinu, žádnými wěcmi odpornými od wěrnosti pána swého přirozeného mohli odcizeni býti. I slyšela jest přeutěšeně Král. Welebnost, a jest jemu wdečno a líbezno, aby, jakož sú waši poslowé podali jednoty a zřiezenie w tomto králowstwie, skutečnu pilností učinili, aby strýc jeho, kdyžby k letóm přišel, staw swuoj králowský chwalitebně mohl mieti. A to netoliko on král Římský chce wám milostiwě spomínati, ale také i strýce swého k tomu nabádati i napomínati, aby na wěrnosti waše a ustawičnosti pamětliw jsa, toho wám i synóm wašim milostmi hodnými a dobrodiením králowským, jakož na wysokú krew sluší, odplacowal. Máte prwnieho poručenie stranu. Již druhú slyšte, w niežto odpowěd Král. Wýsosti k prosbě wašie sě zawierá. K tomu prawíme, že najurozenější král Ladislaw jsa ještě dietětem, wedle chwalebného a starodáwného zachowánie welebného domu Rakúského, Král. Wýsosti jakožto staršiemu zpráwci kniežeti Rakúskému a najbližšiemu prieteli, matku jeho k wěrné ruce dán i poručen jest, jehožto až dosawad wěrně jest chowal, a jakož na králowskú krew sluší, štědře wychowati a naučili byl jest pilen. A poněwadž on král Ladislaw u wěku ještě mladém jest, jakož i poslowé waši sú widěli, znamenati muožte, že on nemaje zpráwy stawu swého před lety swými, jenž zpráwce potřebuje, kralowati a užitečné tohoto králowstwie řediti nemohlby. Ale že Král. Jasnost žádostem wašim což najdále muoie powoliti žádá, jest jeho wuole, i úmysl jeho wždy byl jest, aby strýc jeho král Ladislaw w tomto králowstwí panovval a s wámi milostiwě a sprawedliwě žiw byl a w otcowské dědictwie wstúpil, jakož wedle božského i lidského práwa jest slušné; mieníť jeho wší snažností i pilnosti k tomu nawesti, kdyžby potřeba k tomu potřebná zjednána byla a čas letóm wyšel.
Ale již přistupme k poslednie stránce; kterážto ačkoliwěk krátká jest, ale wšak toliko má rozumuow jako i slow, a jest lásky i dobrowolenstwie plná. A takto prawíme: cožkoli Král. Wýsost tomuto powýšenému Českému králowstwí poctiwého a užitečného, jakožto Římský král a poručník strýce swého, dáti nebo zjednati muože, k tomu wždycky byla i jest dobrowolna, hotowa, líbezná, aby wěci králowstwie tohoto k dobrému a poctiwému stawu byly přiwedeny; wašemu wážnému a dospělému súdu doufaje, že tuto naši odpowěd dobrotiwým a najlepším rozumem přijmete. Protož wy wysoce urození páni i jiní mužie múdří, pilně patřte a znamenajte, i toho pilni buďte, aby opatřenie poctiwé a potřebné králi wašemu zjednáno bylo; a jenž ste již let bez mála dwanácte bez přítomnosti jeho byli, pozdržte ještě něco málo; přijmete wděčně odpowěd králowskú, kterýž tolik činí, což se ctí muož učiniti; čekajte trpěliwě ostatku času, nebo brzo běžie léta a míjie, i zklamáwá běžný wěk. Kteréžto wěci budeteli wážiti wšecky a Král. Welebnosti úmyslu poslúchati, budete riediti sčastně toto králowstwie, a dobrý pokoj mieti budete moci w tomto žiwotě, a w druhém blahoslawenie wečného zaslúžíte. Jehož wás i nás účastný učiň milost božská. Amen.