36.
Nowiny České, co se dálo w Čechách mezi oběma stranami, před sněmem Jihlawským i po něm; (psané jménem Oldřicha z Rosenberka, lat. i česky). (Z kopie arch. Třeb.)
Bez místa, 1449, m. Sept.
Notantur quaedam gesta hujus regni; novitates circa hoc.
Najprw, že purkmistr a radda i wšecka obec města Jihlawského, když se jest den jmenowitý, oktáw S. Jakuba apoštola wětšieho, sněmui w Hradci Jindřichowě do Jihlawy uloženého přibližowal, k nám swé učinili sú poselstwí; prosiece, abychom wždy najméně týmždnem prwé, než jiní páni strany odporné, tam přijeli; řkúce, že táž strana gleitu od nich a hospod w město jich na XII set koní žádali sú; toto nám znamenitě připowěděwše, jestližebychom my tam tak, jakož sě swrchupíše, týmždnem prwé aneb najméně člyřmi dni nepřijeli, a který z pánów strany odporné tam přijel, žeby ižádného do města pustiti nemienili. A skrze to že sě bojie, by nesnáze nowé prwních snad horšie nepowstaly.
Item při témž také času p. Aleš ze Šternberka a Oldřich řečený Močihub z Kralowic, ubrmané od strany odporné smluwú w Hradci Jindřichowě udělánu wydaní, nás také obeslali sú welmi pilně, příčiny nám některé předkládajíce, abychom se we Wlašími městě jich strany s nimi sjeli pro ty wěci, kteréž w přiměří a smlúwě w Hradci udělané jsú přečiněny, w některý nás běh jiný a k swé wuoli chtiece přiwesli, nám toho den jmenowilý w tu neděli před S. Jakubem jmenowawše. To sine jim hned odwrhli, takowé sě lsti jim chtiece wystřieci; řkúce, že rok již do Jihlawy uložený blízek a téměř již přede dweřmi jest.
Item widúce, že do Wlašími nechcem, w Brodě Německém nám miesto jiné jmenowawše, chtěli sú, abychom o též s nimi tam rokowali: i to jim také jest námi pro příčiny swrchupsané odwrženo.
Item potom jedúc k sněmu do Jihlawy, a přijewše do Brodu Německého, dále jeti nechtěli sú, žádajíc toho, aby najprw ty wěci w přiměří, jakož sě swrchupíše, přečiněné, byly srownány přede wšemi jinými wěcmi. My pak ačkoli nerádi, jim k tomu swolili sme; proto zwlášlě, aby námi a stranu naší roztrku nebylo ižádného, a nesnáze aby snad wětšie prwních nepowstaly w zemi České.
Item při témž také táž strana odporná žádala jest, aby jich knežie w městě Jihlawském o sněmu swobodu w kázaní a w rozdáwaní těla a krwe božie i České mše spiewaní měli. To jim jest hned zawrženo, aniž toho jim dopustiti chtěli sme. Než tak dlúho mluwili sú a o to sem i tam jezdiece pracowali, že sme jim k tomu toliko swolili, aby p. Jiřík sám jediného toliko kněze měl tu w Jihlawi, a ten aby jemu, ač nechceli bez toho býti, w hospodě mlče beze wšech spiewaní a bez zwoněnie tajné odslúžil a bez křików welikých. Ale w kostele jemu slúžiti pro nic nedali sme.
Item potom teprw we čtwrtek po oktáwu S. Jakuba páni strany odporné do Jihlawy na snem přijeli sú. Tu my pak čtyříe ubrmané smluwú Hradeckú od obú stranu wydaní, my Oldřich z Rožemberka a Arnošt z Leskowce s strany našie, a p. Aleš ze Šternberka a Močihub s strany odporné, wzemše ty wěci přečinéné před sě, jednali sme a wýpowědi činili, tak že mezi jednáním těch wécí mnohým sme běhóm jich a téměř wšem srozuměli, nač a kterak jdú, nás a stranu naši wždy k svvé wuoli piiprawiti chtiece, jehož milý bože rač ostřieci. Nébrž wždy w těch we wšech swých přech tuze jsú stáli přewelmi a wždy odtahowali nás, tam wždy přeležeti chtiece a tiem utisknuli. A wšak sě jim wždy prwé nežli nám stesklo, tak že k tomu mluwili jsú, aby ty wěci wšecky, o kteréž se jest wýpowěd stala, i jiné o kteréž ještě wýpowědi nenie učiněno, schowány byly a zapečetěny. A nám toho moc jest dána, kdyžbychom ubrmanóm jiným den jmenujíce, rok a miesto uložili k tomu, aby wýpowěd byla učiněna, tam i na to miesto ubrmané jiní přijeti mají. A na tom sě z sněmu Jihlawského obojí rozjeli sme.
Item když ponajprw snad dwě neděle w Jihlawi byli sme, tu KMt král Římský p. Prokopa Rabšteinského a druhého s ním rytieře Haidenricha Druksesa mezi nás s některými wěcmi wyslal jest. A my pak JMtí na to poselstwie po swých poslech řekli sme dáti odpowěd, nébrž i rokowati s JMtí A takého roku uloženie nám moc také dána jest s KMtí umluwiti.
Item nynie tomu porozuměl sem, že p. Jiřík s jinými jich strany pány, w Praze jsúce, k tomu mluwie a ku poli sě strojie, chtiece ty, kteříž w jich kraji jsú, a k nám sě w této mieře přiwinuli, utisknúti a k swé wuoli připrawiti. A nám nenie lze, aniž jinak učiniti muožem, než se také ku poli strojíme, tomu chtiece s boží pomocí odepřieti. Ale toho wždy očekáwáme, abychom snad a strana naše, což nás ještě wěrných jest křesťanów, skrze nedostatek weliký k hanbě, i wšecko křesťanstwo k škodě nepřišlo nenabyté. Ale bychom jediné doklad a pomoc míli některakú, jiež očekáwáme, boha milého na pomoc wezmúce, s radú lidí dobrých té newěře a straně odpornie dobře bychom chtěli odepřieti. A k tomu se wždy strojíme, že bohdá jinak učiniti nechceme, než jako dobří křesťané, kteříž od wiery křesťanské z lúna swaté cierkwe nikdy newystúpili sme, ani bohdá wystúpíme.
Item táž strana odporná tajně swé poselstwie miewá častokrát u KMti krále Římského, u kniežat korfirštów i také u jiných kniežat i Říských měst, kdežkoli wědie, nás wždy jim pod tajdinky a pěknými řečmi lstiwě zhyzditi chtiece ; usilujíce také w tom bez přestánie, kterakby nás a stranu naši sobě podrobili a k swé wuoli připrawili. Ale ufámeť milému bohu, jediné budeliť že sě Otec swatý k tomu, jakož sě nadějem, přičiní, že ty wěci dáliboh wšecky dobře pójdú.
Item p. Jiskra před chwilí porazil jest znamenitě Huniad Januse, zpráwci králowstwie Uherského.
Item w nowě týž Jiskra Pangracowi porazil pět set koní; a dobře sě témuž Jiskrowi wede přewelmi.
Item mezi kniežaty, korfiršty a městy Řískými wálky nynie a záhuby jdú přeweliké, pálením zwlášť i také obyčeji jinými. Tak že klášterów welmi mnoho města Říská kniežatóm i měst wypáliwše dobyli sú, a kniežata městóm též. A nebudeliť w to Otcem swatým aneb někým dobrým jiným nahleděno, aneb welikého božieho smilowánie, buoh wie kteraký ta wěc wezme konec. Neb se již powěsti rozšiřují, žeby i Armeniaci někomu měli z stran na pomoc přiblížiti sě.