10.

Odpowěd krále Fridricha Římského poslům z králowstwí Českého daná. (Ze sauwěkého překladu w arch. Třeboň.)

We Wídni, 1447, 7 Oct.

Odpowěd naše krále Římského Fridricha po wše časy rozmnožitele říše, kniežete Rakúského etc. na poselstwie dále ode wšeho králowstwie Českého, daná pod naší pečetí u Wiedni, tu sobotu před S. Kolmanem, anno domini etc. XLVII.         

Jakož ste najprw ústně, a potom wypsané ode wšeho králowstwí Českého poselstwie na nás wznesli, w němžto dotýkáte, kterak že poselstwie naše,   kteréž skrze Prokopa z Rabšteina a Jurga Kanachera pánóm wšeho králowstwí Českého w Hradci sebraným, kteříž na ceste již byli sú k roku uloženému, a na den S. Michala nynie minulého sem do Wiedně přijeti chtějícím, učinili sme, že sme ty pány Českého králowstwie na tej cestě k zase zpět nawrácení připrawili, z kteréhožto nawrácení jsú welmi zarmúceni, protože sme jim wzkázali, že jim krále Ladslawa wydati nechcem do jeho let rozumných; řkúce, že počestné a hodné cesty předsewzali sú, kteréžto netoliko tomu králowstwí Českému, ale wšie říši i domu Rakúskému by byly užitečný ; a již že mienie wsecky takowé wěci, úmysly, předsewzetie a zpósoby k takowým wěcem, řádné sjezdy i jich zase nawrácenie od roku téhož uloženého, otci swatému papeži, kardinálóm, jiným také okolním králóm, kurferslóm i jiným kniežatóm a dobrým lidem žalowati , aby wšem dobrým lidem, zemiem i panstwu známo bylo, že jsú ty wšecky wěci námi ale ne jimi zrušeny ; a že musie takowú sirobu po tak dlúhých časech králowstwí Českého a sami se opatřiti, aby již bez krále a pána nebyli. A takéť se jim zdá w tak dtuzích nesnázech let krále Ladslawa dlúho čekati; jakož ste nám pak to šíře napsawšej, ceduli zapečetěnú dali.   

Na to jest odpowěd naše, kterak že páni a města wšeho králowstwie Českého před několika lety od sebe poselstwie zde u nás měli sú s plnu mocí, a nám to oznámili, že sú našeho milého strýce krále Ladslawa sobě za krále přijali a za pána, a žádali sobě ho wydati. Ku kteréžto jich žádosti jim námi té chwíle jakožto i nynie jest odpowědieno. Po kteréžto odpowědi tíž wyslaní dále žádali sú, abychom se w poručenstwí krále Ladslawa a wladařstwí králowstwí Českého uwázali. To sme pak k jich prosbě a pro jiné příčiny hodné učinili, a jim toho list náš zapečetěný dali. I nejsme pak jimi do sie chwíle jakožto poručnik mocný w ničemž požádáni, než toliko že poselstwie opět swé u nás w Neuburce měli sú, žádajíce roku aneb našeho s nimi sjetie; kterýžto rok k jich žádosti námi jim uložen byl na den S. Michala nynie minulého. I porozuměli sme od poslów, kteříž w Neuburce s námi byli, žeby týž rok neboli sjezd o krále Ladslawa měl držán býti: a wšak tomu konečné od nich nesrozuměli sme, by oni mienili žádati aneb chtěli, aby jim král Ladslaw byl wydán; aniž sme se toho nadali, by oni toho, ponewadž jim to prwé námi zawrženo jest, požádali; než nynie w nowě sme toho tepruw rozumně zpraweni. Neb bylilibychom od poslów wšeho králowstwí Českého w Neuburce tomu porozuměli, bylibychom jim hned odpowěd na to učinili, že jim krále Ladslawa nechcem wydati; jakož pak to prwé jiným, kteříž zde u Wiedni u nás proto byli sú, odpowěděli sme. Než jakž sme toho zpraweni w jistotě, wyprawili sme Prokopa z Rabšteina a Jurga Kanachera k Českým pánóm, kteříž se w Hradci Jindřichowě byli sjeli; jimžto sme poručili na pány České wznésti, byloliby to tak, žeby páni Češti toho žádati chtěli, aby wěděli, kterak že nám králowá Alžběta dobré paměti syna swého krále Ladslawa jakožto přieteli najbližšiemu a poručníku i s korunú tudiež Uhersku dala jest a k wěrné ruce poručila; kteréhožto až do sie chwíle wěrně chowali sme a podnes chowáme. Jakož pak každý rozuměli móže, že téhož krále Ladslawa do jeho let rozumných z rukú našich nikterak stušně wydati nemohlibychom aniž chcem; jakož srně pak též pánóm Uherským na mnohých sněmiech, když sú téhož žádali, odpowěděli konečně, jim příčiny předepsané oznámiwše. A takéťby ti páni králowstwí Českého, kteříž před několika léty w znamenitém poselstwí u Wiedni byli sú, dobře měli pamatowati, že jim to wšecko dobře rozumně jest wypraweno, že nám nenie stušné strýce našeho tak wydati; a dobře wědie, že wiec než jednu zemi má; než jedinéť swých let dojde rozumných, že se bude JM^t moci z swých zemí w kterúž bude chtieti obrátiti; a k tomu jemu radni chcem býti a pomocni, jakožto strýci našemu. A to jim proto oznamujem, aby se uměli potom zprawowati ; také aby snad potom neřekli, že sme jim toho za času wěděli nedali, prwé nežli sú k roku uloženému dojeli. Než jestližeby krom té žádosti které cesty jiné měli před sebú, kteréžby byly ke cti a užitku králowstwie Českého, a kterakby též králowstwie najstušnějie a najlépe mohlo zpósobeno a dobru zpráwú ustanoweno býti k upokojení: k tomu bychom rádi chtěli radni býti a pomocní, cožbychom koli s bohem a se ctí učiniti mohli; a že sme rádi ten rok námi uložený držeti a s nimi o to rozmtuwiti chtěli. Protož se těm panóm z toho našeho poselstwí netřeba smucowati; neb my strýce swého krále Ladslawa wedle položenie wěcí předepsaných ižádnému slušně wydati nemóžem, než sami jej přátelsky a počestně, jakož stušie, chceme chowati do jeho let rozumných; potom pak on w kterúžkoli z swých zemí bude chtieti, se bude moci uwázati, a k tomu jemu rádi chcem radni býti a pomocní, jakožto našemu strýci. Než k rozmluwení o řády a zpráwu králowstwie Českého i ku upokojení zemí obojích nikdy odporní ale wždy hotowi byli sme i ještě chcem o to rokowati, na miestě určeném s nimi se sjedúce, aby wždy proto příčiny ižádné mieti nemohli, ani co proti krále Ladslawowě a domu Rakúského sprawedlnosti starodáwné předsewzieti mohli. A nadějem se také, že oni sobě nad to nižádného jiného krále ani pána nepřijmu, ale že krále Ladslawowých let rozumných dočekají, wedle toho, jakož pak on prawý přirozený král jest králowstwí Českého od swého děda a otce i mateře; a on také i jinak wedle zápisów mezi zemiemi učiněných k tomu má sprawedlnost. A kdež to také před Otce swatého papeže, kardinály, krále, kurfirsty a kniežata přijde, tomu se nadějem, že odpor dobrý učiníme. A wšak nám se zdá, žeby toho nebylo potřebie na koho wznášeti, nahlednúce w ty sprawedlnosti od dáwna přišlých krále Ladslawa i domów také obojích Českého i Rakúského. A také páni Čeští nepotřebují sobě takowého našeho poselstwí předepsaného k hanbě ani obtiežení kterému předkládati, neb se jest to pro lepšie stalo.

Neb cožbychom jim i témuž králowstwí s bohem a se ctí ještě k užitku a k upokojeni obojích zemi předsewzieti a obmysliti mohli, toho jsme hotowi, jakož sme pak i wždy byli učinili, tak aby tiem a proto námi nedostatek nebyl ižádný, aniž bude, aby ty wěci wšecky k dobrému přiwedeny mohly býti. Jestli pak žeby se jim zdálo, žeby tiem byli obtieženi: tehdy sme hotowi pro ty wěci před nadepsaného otce swatého papeže i před kollej jeho kardinálów aneboli před korfirsty přijíti do dobrotiwého aneboli práwem zjednánie.