4.

Psaní ode sněmu Swatomartinského ku papeži Eugeniowi IV, w sauwěkém překladu z latiny. (Z rkp. Křižown. str. 178).

W Praze, 1446,  14 Dec.

Najswětějšiemu w Kristu otci, pánu a knězi Eugeniowi, najwyššiemu biskupu Římskému, swatých Petra a Pawla jedinému a nepochybnému náměstku: hrabě, mohutní šlechtici, páni korúhewní, wladaři, rytieři, slowútní zemané, sudce, konšelé, obce a wladaři měst a zpráwce, i wšecka obec králowstwie Českého, nynie na obecniem sněmu téhož králowstwie spolu a w jedno sebraní, pokorné a nábožné poddánie ku pocelowanie noh blahoslawených.

 

Najswětější otče! z listuow Swatosti Waší, kteříž z chutnosti otcowské vvuoni wydáwají, ježto některým z nás nedáwno ráčila jest Swatost Waše opět psáti, weliké ukázanie milosti otcowských přijeli sme, kteréžto k nám mále bez našeho zaslúženie, hotowa se nám ukazujíce ke wšem wěcem učinění, cožkoliwěk s bohem muože býti, ježto slušie k stawu a rozmnožení cti a duostojenstwie králowstwie našeho. Z tohože, štědrosti tak weliké kochajíce se plnosti, jiežto nemuožem wyděkowati: my Oldřich z Rosenberka, Meinhart etc. také města králowstwie napřed dotčeného, na Horách Kutnách, Zateč, Hradec etc. i jiní šlechtici, páni, rytieři, zemené i jiná města na tom obecním sněmu sebraní, králowstwie České wyznamenáwajíce, s nábožnú prosbú a plnú pečliwosti poslali sme a poslati umyslili k Waší Swatosti jednú žádostí a jedniem úmyslem posly wolené, totiž poctiwého muže Petra z Mladenowic, swobodného uměnie mistra, faráře S. Michala wětšieho města Pražského a kollegiata kolleje králowy; urozeného a statečného Jana z Pacowa, řečeného Malowec, seděním w Borotíně; slowútného Matiáše z Chlumčan, měštěnína wětšieho města Pražského a sudieho dworu měst králowských po král. Českém a mnohé opatrnosti muže Martina řečeného Kučka z Hory Kutny, hofmistra hor střibrných doluow králowstwie našeho, a naše upřímě milé, wěrnosti a jasností zaslúžené, nám w skutku zachowalé, úmysluow našich a králowstwie našeho úplné zprawené, znamenitě wšak o poslušenstwie WSti a Stolici apošt. ode wšeho králowstwie našeho wěrně a skutečně kteréž má učiněno byli, a na swěcenie a potwrzenie poctiwého mistra Jana z Rokycan za arcibiskupa Pražského kostela ode wšeho králowstwie jednosworně přijatého a od nás požádaného skrze waše otcowstwie šťastnému dokonánie, tak také pro konečné dokonánie nynie namluwených wěcí WSti blahoslawené moci prosíme pokorně, aby we wšech těch wěcech těm našim posluom a každému z nich WSt ráčila wěřiti, jakobychom před WS stojíce w wlastniech osobách mluwili; a žádostem a prosbám jich, né i owšem w prawdě našim, kteréž Sti Waší, jakož i předsím poddáwali sme se, i nynie pokorně poddáwáme se i budúcně hotowi bez přestánie poddanie upřímné, srdcem milowanie a sláwy wašie wěčné zwelebenie : doufajíce Sti Waši Otcowské, že co jiným zluona otcowské dobrotiwosti a stolice apoštolské štědře dáwá, že toho od Sti Wašeho Otcowstwie dosiehnemy. Staly sú sě tyto wěci na sněmu obecniem wšeho králowstwie Českého, w přeslawném městě Pražském při hodu S. Martina držalém, léta božieho MCCCCXLVI, dne XIV měsíce prosince, pod zawěšením pečetí našich.



Přihlásit/registrovat se do ISP