Neautorizováno!
(9.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
V těchto změnových zákonech jsou obsaženy některé záležitosti, které se týkají jak právě Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud jde například o věci, které se týkají organizace sociálního pojištění, kolektivního vyjednávání, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a tak dále, jsou zde věci, které se týkají logicky i gesce Ministerstva financí, pokud jde o části, které se týkají daní z příjmů, zákona o rozpočtovém určení daní a tak dále, nebo třeba změny, které se týkají Českého statistického úřadu.
Jsou zde vlastně i rozdělené náběhy účinností, takže některé části s náběhem účinnosti od 1. ledna 2026, některé od 1. 1. 2027 či od 1. 1. 2028. Jsou zde také i věci, které nesouvisely úplně s tématem jednotného měsíčního hlášení, ale jak už jsem říkal včera, je to nějaká situace, která nastává v rámci závěru volebního období, kdy se na některé nosiče přidávají i některá témata, na kterých je nějaká politická priorita nebo i shoda. To znamená, je tady například i agenda zvýšeného příspěvku na péči v I. a II. stupni, případně některé věci, které souvisejí třeba s oblastí daňových změn.
Za navrhovatele říkám: podporuji tu variantu, kterou nám vrátil Senát s doplněnými pozměňovacími návrhy ze Senátu, a považuji tyto změny za užitečné. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám, aby se slova ujal pan senátor Ondřej Lochman. Prosím.
Senátor Ondřej Lochman: Děkuji, paní předsedající. Vážení poslanci, vážené poslankyně, bývalí kolegové, jsem rád, že jsem zpátky, akorát jsem zapomněl, jak krásné to tady je, že to schvalování programu je někdy zhruba o 10 hodin delší než v Senátu. Každopádně jsem rád, že jsme se dostali na zákon, který vám nesu ze Senátu jako vrácený. Jedná se tedy, jak už říkal pan ministr, o zákon, který upravuje přijetí zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Senát ho projednal na své 13. schůzi dne 23. července, usnesení číslo 277.
Jednotlivá ustanovení jsou vám známá, tak bych především řekl odůvodnění k těm jednotlivým bodům. Když se na to podíváme, jedná se o šest jednotlivých úprav, které v Senátu byly přijaty. Jedna, asi z nejvíce diskutovaných, je k bodu číslo 1, kde se jedná o zrušení stropu 40 milionů pro osvobození převodu, a to u podílu cenných papírů. Jedná se především o to, že zde navrhujeme zrušit tuto hranici 40 milionů pro osvobození příjmů z převodu podílů u cenných papírů firem, pokud je zde splněn časový test. Změna se prosím nevztahuje na kryptoaktiva, to omezení zde zůstává. Logika té věci, pokud bychom se to na to podívali velmi jednoduše, je, že především u rodinných firem, kde někdo budoval tu firmu třeba třicet let, tak když ji nemá komu předat, tak bychom potom celou jeho celoživotní práci vlastně zdanili, a to nám vůbec nepřijde férové. Tak to je k bodu číslo 1.
K bodu číslo 2. Zde se jedná o zachování funkčního systému zaměstnaneckých benefitů. Zde v rámci toho zákona jednoho jednotného hlášení, přibyl pozměňovací návrh, který nesouvisel přímo s materií toho zákona a zásadně změnil definici zaměstnaneckých benefitů. Nově by nesměly být vázány na výkon práce. My máme za to, že by to vedlo k právní nejistotě a že by zaměstnavatelé si nebyli jisti, který benefit vlastně mohou poskytnout a který ne, protože logicky, když někoho zaměstnáváte, je to vázané na výkon práce.
Dalším bodem je zachování zvýhodnění plug-in hybridů. Zde ta navrhovaná změna reaguje na situaci, kdy od 1. ledna 2026 by došlo ke ztrátě daňového zvýhodnění pro tato vozidla s plug-in hybridním pohonem. Jde o to, že Parlament vlastně přistoupil k tomu, aby evropskou směrnici o čistých vozidlech už notifikoval a dále schválil, a následně to ale nicméně znamená, že se změnilo názvosloví, a v tom daňovém znevýhodnění, které ale evropská norma nevyžaduje, najednou ta podpora plug-in hybridu vypadává. Proto ji zde měníme a já pozměňovacím návrhem jsem navrhl, aby v systému zůstala.
Potom jsou zde body 4, 5, 6, 7, 8, 9 až 17 a zde se jedná o daňovou nejistotu ohledně krajů a obcí, kde pozměňovacím návrhem opět k tomuto zákonu vzniklo to, že by nově byly daněny obce, tedy samosprávy, ať už vyšší územní celky, nebo nižší územní celky, a to za hospodářskou činnost, kterou provádí. Bylo to odůvodněno administrativním zjednodušením. Senátoři mají za to, a byl to taky návrh pana senátora Bazaly a můj, abychom tento pozměňovací návrh vypustili ze zákona, protože neexistuje žádná analýza k tomu přesně, jaké administrativní úlevy zde budou, ale především neexistuje žádná analýza dopadů na rozpočty samospráv. Zjednodušeně bychom tím trestali ty aktivnější. Jedná se především o to, že samosprávy, které jsou aktivní v hospodářské činnosti, ať už je to pronájem bytů, nemovitostí nebo lesní hospodářství, tak by vlastně zde musely nově platit daň, kterou dneska vypočítávají, ale neodvádí, takže proto navrhujeme vypuštění.
K bodům 18 až 21. Zde se jedná o legislativně technickou úpravu nehlášené práce v zákoně o zaměstnanosti. Zde musíme podotknout, že v rychlém časovém sledu přišlo mnoho zákonů, které Sněmovna schválila, tak se stalo, že pozměňovací návrh, který zde zazněl, který se týkal úpravy nehlášené práce, tak vlastně došlo k duplicitě, tudíž byl schválen už v jiném zákoně. Proto navrhujeme úpravu, která je legislativně technická, která upraví tuto duplicitu.
No a poslední úprava, ta se týká bodů 22 až 30 v tom předloženém znění Senátu a zde se jedná o dřívější účinnost takzvaných EPC projektů pro úspory energie ve státních budovách. Navrhovaná úprava posouvá účinnost o rok dříve, tedy už od 1. ledna 2026, a cílem je umožnit organizacím, organizačním složkám státu využívat tyto projekty, aby je mohli využívat co nejdříve, a tím více spořit.
To jsou tedy návrhy, které do zákona vložil Senát. My vás žádáme o schválení a doufám, že tento senátní návrh si získá vaši přízeň. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní se táži, zda se chtějí k usnesení Senátu vyjádřit jednak paní zpravodajka garančního výboru, což byl výbor pro sociální politiku, a je to paní poslankyně Barbora Urbanová? Nechce. A zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Jan Bureš? Také ne.
Je tedy čas, abych otevřela rozpravu. Tu nyní otevírám a zrekapituluji, že do ní máme řadu přihlášených zde písemně u mě a potom elektronicky na tabuli. Jako první přednostní právo jsem přihlášená já, potom pan předseda klubu Jakub Michálek, potom pan místopředseda Karel Havlíček, paní předsedkyně Alena Schillerová a pak je tady písemně také pan poslanec Bartoš.
Já teďka děkuji velmi panu místopředsedovi Juchelkovi, že mě vystřídá při řízení schůze, abych mohla uplatnit tu svou přihlášku. (Střídání předsedajících.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Hned po paní místopředsedkyni prosím, aby se připravil pan předseda Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Ještě jednou děkuji za vstřícnost, pane místopředsedo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady už včera nastínila tu hlavní potíž, kterou my za klub Pirátů máme s tímto návrhem, a samozřejmě nejsou to všecky ty technické řekněme drobnosti nebo ta technická vylepšení, jež nám Senát vrátil, to samozřejmě vůbec ne, ať už jde o právní zakotvení digitalizačních změn pro zaměstnavatele, ať už jde o zjednodušení reportingu nebo elektronické předávání informací, to je všechno naprosto v pořádku. Trochu nás mrzí, že když tady zaznívalo, že ten zákon tak, jak odchází ze Sněmovny, je plně vyladěný, že tedy to tak nebylo, že ta vylepšení jsou ještě nutně potřeba, ale to se může stát. ***
