(pokračuje Aleš Juchelka)
Potíž určitě nastane tam, kde jsou dobrovolné příspěvky právě součástí v rámci kolektivního vyjednávání těch pracovních smluv už v tuto chvíli.
Platba ve výši tří procent vyměřovacího základu, tak pro odvody pojistného je to za odpracování tří až deseti směn rizikové práce, u čtyř procent za více než deset. To budou jistě samozřejmě napadat zaměstnavatelé - a už se tak děje - poněvadž je to jejich administrativní zátěž. Možná že právě tou odpovědí je pozměňovací návrh na unifikaci jedné procentní hladiny.
Posuzování a zápočty směn, to je tam přehledně vysvětleno, ale i to je zatěžující, ale tady je alespoň jasné, co se tím myslí.
Zaměstnavatel vydá písemné potvrzení o platbě nejpozději do konce prvního měsíce, v němž příspěvek zaplatil. To má sloužit zaměstnanci jako důkaz při žádosti o takzvaný předdůchod, že má právo na mírnější podmínky pro čerpání předdůchodu, protože penzijní společnosti nejsou schopny rozlišit u sebe povinné a dobrovolné příspěvky zaměstnavatelů. Podle textu i v té důvodové zprávě se má potvrzení vydat jenom jednou. Nechápu tedy, jak se podle něj pozná, jak dlouho pojištěnec setrval v rizikové práci. De facto vlastně schválně je tam podle mě napsáno, že to je pouze jenom jednou, klidně i u jedné směny. Už teď tam může zažádat o předdůchod, i když odpracoval jenom jednu směnu v rámci náročné profese.
Státní úřad inspekce práce, jak je napsáno, tak bude tím, kdo bude kontrolovat náročné profese. Tím přestupkem bude buď nezaplacení nebo nedodání informačních povinností nebo nevydání toho potvrzení. Změny se samozřejmě týkají i zákona o doplňkovém penzijním připojištění, to znamená spoření.
Co nám tam chybí? Není tam samozřejmě RIA. O tom už hovořila má ctěná kolegyně Schillerová. Taky tam nejsou žádné propočty. Zaměstnavatelé soukromého sektoru příspěvky platí už v tuto chvíli, a to někteří i dost vysoké, pro většinu to spíš bude znamenat další administrativní zátěž. Problém bude mít samozřejmě veřejný sektor - který sice taky platí, ale platí málo oproti soukromníkům - vznikne tlak na navýšení dotací na určitě sociální služby, prostředky ve zdravotnictví, ale i třeba v údržbě komunikací. To by mělo být samozřejmě všechno jasně vyčísleno.
Takže za mě je tento návrh odbytý, protože je - víme, jak byl přichystán - protože to je damage control toho, co tady předvedli mí ctění kolegové, Marek Benda a pan poslanec Jakob, kteří tady ve druhém čtení dali právě to zúžení náročných profesí a právě po kritice nejen opozice, ale i zaměstnavatelských svazů, i odborů, tak jako damage control vznikl tady tento poslanecký návrh. To je další problém, protože ten poslanecký návrh je samozřejmě - víme to všichni - psán Ministerstvem financí, ale nemá všechny náležitosti, jako kdyby to byl návrh vládní. To znamená, že prostě si tady pár poslanců předložilo tento návrh zákona o povinném příspěvku (na) produkty na spoření na stáří, že ano, a snaží se to tady prosadit. Vláda za tím samozřejmě stojí, ale vlastně nestojí. Jak říkám, je to odbyté, protože spousta věcí je tam nejasných, jako například to samotné směnování, a samozřejmě nám chybí jakákoliv data, takže toto je vlastně jenom pouze, jak jsem říkal, odpověď na to, co tady způsobil ten šílený pozměňovací návrh, který z náročných profesí pro statisíce zaměstnanců udělal náročnou profesi vlastně jenom pro těch 12 až 14 000 lidí.
Takže za mě je to netransparentní a představoval jsem si, že u náročných profesí uděláme zvláštní právní úpravu, která bude řešit nejen ve 21. století náročné profese z hlediska rizik, která tady máme, z hlediska hygieny, Ministerstva zdravotnictví, ale že tady budeme samozřejmě řešit i to, jaké bude u tady těchto zaměstnanců nejen jejich odměňování, ale hlavně kdy půjdou do toho předčasného důchodu.
S tímto návrhem zákona nesouhlasí odbory. To znamená, že navržené řešení zvýhodnění některých zaměstnanců pracujících ve třetí kategorii náročných profesí považují za nedostatečné. V praxi v drtivé většině nedojde vůbec k jejich zvýhodnění, které v tuto chvíli vlastně tak trochu odebírá možnost vyjednávat odborům v rámci kolektivního vyjednávání, další podmínky u náročných profesí. Příspěvek ve výši čtyř procent na produkty na spoření na stáří pro všechny zaměstnance je samozřejmě důležitým benefitem, navrhované řešení však nepřinese žádnou další výhodu navíc. Tady tento zákon se vlastně vlamuje do otevřených dveří, protože celá řada zaměstnavatelů už ty benefity pro své zaměstnance má, a dokonce i vyšší než jsou čtyři procenta. Navíc navrhované řešení je podle mě i podle odborů, jak jsem říkal, velmi administrativně náročné. Současně chybí jakákoliv provazba na zákoník práce, což v praxi znamená zejména v oblasti pracovní doby praktické přinesení problémů.
Tady jsem si také vyčíslil to, co pan kolega Hendrych. To znamená, pokud člověk půjde pět let do předdůchodu, jaké jsou ty finanční záležitosti. Těch 811 000 měsíčně, to je 13 200 a nějaké drobné. Tam je také nejasné potom z hlediska archivace těch deset let a samozřejmě u jedné směny, že vlastně i díky tomu, že jednu směnu odpracuji v náročné profesi, tak se dostávám právě už do možnosti předdůchodu a penzijního pojištění.
To je zhruba za mě všechno. Možná ještě budu reagovat nějakými faktickými poznámkami.
Jinak jsem samozřejmě připodepsán k pozměňovacím návrhům, které tady představila má ctěná kolegyně Alena Schillerová. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Šafránková.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, naše hnutí tento návrh vládních poslanců na faktické zavedení povinného spoření v penzijních fondech pro zaměstnance v náročných profesích ve třetí rizikové kategorii a jejich zaměstnance (zaměstnavatele?) dlouhodobě a principiálně odmítá. Nepodpoříme jej a za vhodné řešení nepovažujeme ani případné kosmetické úpravy pomocí pozměňovacích návrhů.
Naopak, za nejvhodnější považujeme tento návrh zamítnout, proto podávám dle § 94 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Zopakuji, že ze strany vlády jde o další podraz na tyto zaměstnance, kterých je více než 100 000, v krátké době. Protože dle předchozího vládního slibu měli mít už nárok na dřívější odchod do řádného a plnohodnotného, nekráceného starobního důchodu, což bylo na poslední chvíli tady právě ve Sněmovně - jak už tady bylo dneska několikrát řečeno, na návrh dlouholetých expertů na hygienu pracovního prostředí a dopady práce v rizikové profesi na zdraví zaměstnanců, pánů poslanců Bendy a Jakoba - na poslední chvíli zrušeno. Zrušeno bez náhrady a bez jakékoli rozumné a smysluplné alternativy. Tento návrh rozhodně za jakoukoliv alternativu nepovažujeme, protože to, co vláda těmto lidem nyní nabízí, vůbec žádnou reálnou a slušnou alternativou není. Hovořím nyní o předdůchodech na základě povinného penzijního spoření a příspěvku zaměstnavatelů v předložené podobě.
Tato možnost totiž bude pro drtivou většinu zaměstnanců v náročných profesích prakticky nedostupná, protože vyžaduje naspoření enormně vysokých finančních částek. V případě pětiletého předdůchodu, tedy odchodu do důchodu o pět let dříve, než je zákonná hranice věku odchodu do řádného starobního důchodu, by bylo nutné za stávajících podmínek našetřit víc jak 810 000 korun, přičemž samozřejmě tato suma, jak půjde čas, tak poroste. ***
