Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Lukáš Vlček)
Podle analýzy ČEPSu o zdrojové přiměřenosti, která říká, že pokud Česká republika nebude významněji investovat do nových zdrojů energie, velkých zdrojů energie, tak na konci třicátých let bude mít Česká republika opravdu velký problém. Velký problém z pohledu nedostatku energie, vlastních zdrojů energie, a bude tedy závislá, výrazně závislá na dovozech ze zahraničí. Proto tento zákon míří směrem, abychom urychlili a výrazně zjednodušili povolovací procesy na nové zdroje energie nad 100 megawatt, tedy na ty velké zdroje. Primárně míříme na nové paroplynové elektrárny.
My jsme k tomu tématu zahájili velmi širokou debatu za účasti všech poslaneckých klubů, které jsou zastoupeny ve Sněmovně, již před Vánocemi, kdy jsme se snažili hlavně za účasti vedení ČEPSu a dalších odborníků z našeho týmu argumentovat, proč je tady nutné najít obecnou shodu na této normě, proč je nutné tuto relativně velmi technicky náročnou záležitost společně vyřešit a najít řešení.
Ta debata, a za kterou bych chtěl osobně velmi poděkovat, protože byla velmi věcná nejenom na úrovni orgánů Sněmovny v předchozích čteních, nejenom na úrovni hospodářského výboru, ale my jsme se snažili do té debaty zapojit i širokou odbornou obec, takže děkuju všem zapojeným, kteří do té debaty vstoupili. Přinesli i zajímavé věci, které potom vedly i k úpravě formou pozměňovacích návrhů - například v otázkách měřičů energie, v otázkách jako je třeba i otázka individuálních kontrol, a mohl bych pokračovat. Ty jednotlivé pozměňovací návrhy budou tedy ještě nějakým způsobem představeny.
Každopádně na závěr dovolte ještě jednou poděkovat za tu věcnou debatu a za mé přání nebo žádost vůči Sněmovně, tedy o přijetí této normy. A opětovně opakuji, že pokud nebudeme výrazně rychlejší v povolování nových zdrojů energie, tak naše hospodářství, naše ekonomika bude mít opravdu významný problém. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní tedy otevírám rozpravu a vnímám přihlášku pana zpravodaje. Ve třetím čtení je zpravodaj, poté...
Poslanec Roman Kubíček: Tak děkuji za slovo. Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já bych velmi krátce shrnul příznivý dopad této novely. Navrhovaná právní úprava má významný pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu s ohledem na posílení energetické bezpečnosti České republiky. Vzhledem k plánovanému možnému útlumu uhelných elektráren již v roce 2030 v důsledku jejich nerentability a v kombinaci s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů na českém energetickém mixu bude nezbytné zajistit dostatek výroby ze stabilních a zároveň flexibilních zdrojů, což splňují plynové elektrárny a mohou to efektivně zajistit. Dále je nutné zohlednit, že plynové zdroje přispívají k diverzifikaci energetického mixu a snižují závislost na dovozu energie s ohledem na geopolitické napětí a možné narušení dodávek z externích zdrojů. Je důležité, aby Česká republika měla robustní a flexibilní energetický systém.
Nové plynové elektrárny umožní rychlou reakci na změnu v poptávce a v nabídce, což je klíčové v krizových situacích, kdy může dojít k výpadkům v jiných zdrojích. Potenciální střety výstavby nových plynových zdrojů se zájmy bezpečnosti a obrany státu jsou eliminovány akceptací limitů a podmínek stanovených Ministerstvem obrany České republiky při přípravě podkladů pro vymezování oblastí pro výstavbu nových plynových zdrojů a budou respektovány také při vymezování této oblasti v příslušné dokumentaci.
Tyto požadavky jsou současně v podkladech pro vymezování oblasti zasazeny do komplexu dalších desítek limitů a podmínek, takže nehrozí odvozená rizika pro bezpečnost a obranu státu. Dále bych chtěl zdůraznit, že tímto návrhem zákona se zabýval převážně hospodářský výbor a na svém posledním jednání, které se odehrálo 20. března tohoto roku, přijal stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům.
Musím konstatovat, že vzhledem k tomu, že to je energetický zákon, tak jsem očekával větší legislativní smršť. Díky předjednání, které proběhlo za účasti všech stran, se odstranily určité disproporce a v rámci záležitostí potom navrhnu hlasovací proceduru, jednotlivé pozměňovací návrhy lehce uvedu a vyjádřím stanoviska garančního výboru. Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. A táži se, zda je ještě zájem o vystoupení v rozpravě? Prosím, pan poslanec Müller.
Poslanec Tomáš Müller: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, já bych načetl legislativně technické úpravy ke sněmovnímu tisku 883. Bod G5 v paragrafu 34 odstavec 1 se slovo výše čárka nahrazuje slovem výše a v paragrafu 34 odstavec 3 úvodní části ustanovení se slovo elektřiny nahrazuje slovem elektřiny čárka. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Dále mám přihlášku pana poslance Adamce, prosím.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já se také pokusím vyjádřit k návrhu tohoto zákona a dovolte mi několik takových obecných poznámek. Já vím, že to je těžká materie, odborná, že málokdo se v tom vyzná, ale já jsem chtěl hovořit o tom, že v tuto chvíli jsem velmi rád, že Sněmovna, řekl bych, zařadila tento bod do programu. A já vám řeknu proč.
Víte, celý vlastně ten problém, který my tady máme, se nazývá dekarbonizace a odchod od uhlí z hlediska energetiky. A já musím říct, že v tuto chvíli naším největším nepřítelem a společným nepřítelem - není to tak, že my bychom měli rozdílné názory - je čas. Já tady nechci strašit, už jsem to udělal několikrát a pořád si myslím, že někteří, a nemyslím vás, ale někteří naši spoluobčané, různí aktivisté, pořád nechápou, jaký problém se na nás valí.
Když se podíváte na grafy ČEPSu, tak zjistíte, že pokud se něco nestane, tak za tři roky, v roce 2028, máme velký problém v tom, že nebudeme mít dostatek proudu na celých 24 hodin. Ty řeči, že to někde koupíme, že Evropa je solidární, tak na ty zapomeňte. Když koupíme a budeme mít štěstí, tak to bude drahý jako čert a většinou nekoupíme nic. A já se nechci dožít toho, že tady budeme zavádět regulační stupně a že se budeme prostě chovat jako před třiceti, čtyřiceti lety za komunistů, kdy byly uhelné prázdniny, kdy se vypínal proud, protože ho nebyl dostatek. A to prostě... Tohle to si dovolit nemůžeme.
A proto jsem rád, že tady došlo k dohodě, protože ten plyn je s jednou možností (Je jednou z možností?), jak překlenout to období, než se nám podaří dostavět jaderné zdroje, které podle mě jako jediné stabilní zdroje, nebo skoro jediné, abych byl přesnější, splňují vlastně požadavky na bezemisní energetiku. A fakt to bude ještě trvat, vždyť si vzpomeňte - plán je to rok 2036 jako náhrada prvního reaktoru a zapomínáme, že ty reaktory v Dukovanech mají taky nějakou životnost, která se blíží ke konci, a myslím si, že budeme ještě muset všechno dělat pro to, aby chvilku jely, protože prostě ty zdroje nemáme. A říkat, že uhlí je fuj je krásná věc, ono mezi námi ten plyn je taky fuj, co si budeme vyprávět z hlediska ekologie, ale prostě musíme, když děláme nějakou změnu, tak musíme mít jistotu toho, že ta změna dopadne pozitivně a nebude mít vedlejší negativní následky. To znamená nedostatek proudu.
Tak proto jsem rád, že tady k tomu dneska docházíme, a jsem rád, že se tam podařilo dostat i do těch pozměňovacích návrhů, kterých jsem tedy obecně příznivcem moc nebyl, když jsme projednávali ten lex plyn, ale pochopil jsem, že to je nutnost, a já jsem to říkal i v některých svých řečech, že OZE III jsme udělali, že to je dobře, nicméně že se k tomu budeme vracet. A to už se vracíme teď a myslím si, že je to potřebné a nutné.
Takže chtěl bych poděkovat všem, kteří se na tom podíleli. Chtěl bych poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu, jak panu ministrovi, tak jeho vrchním ředitelům a úředníkům, protože ten materiál připravili dobře. Dobře to projednali s námi, ta jednání nebyla jednoduchá, utkali jsme se tam v některých pozměňovacích návrzích docela natvrdo. Já je nebudu komentovat, já si myslím, že všichni víme, o čem to je, nechci tady rozviřovat vášně a dělat to nebudu.***
