Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych vás jen krátce informoval, že zemědělský výbor na své 44. schůzi dne 18. 2. 2025 projednal a přijal pozměňovací návrhy, které se týkají a upravují možnosti povolení výjimky z velikostí a šíře holé seče při mýtní těžbě lesů na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť, podporují sdružování vlastníků lesů, převážně se týkají také technických změn. Tyto pozměňovací návrhy jsou obsahem usnesení zemědělského výboru, které je vedeno pod sněmovním tiskem 814/2. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které jako první je přihlášená paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, jak už jsem o tom mluvila během prvního čtení tohoto zákona, my se za Piráty plně ztotožňujeme s obecnými principy liberalizace pro soukromé vlastníky, stejně jako s podporou adaptace lesů na změnu klimatu, kterou tento zákon přináší. Mám ale připraveno několik pozměňovacích návrhů, které v tuhle chvíli stručně odůvodním, následně se k nim přihlásím v podrobné rozpravě.

V první řadě pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6383, který předkládám společně s kolegou Matějem Ondřejem Havlem a který se zaměřuje na úpravu způsobu nakládání lesů ve vlastnictví státu a zdůrazňuje důležitost veřejně prospěšných funkcí, které lesy plní. Mezi tyhle funkce patří například zadržování vody v krajině, ochrana půdy, stabilizace klimatu, pohlcování skleníkových plynů, podpora biodiverzity, ale taky obrana státu nebo vzdělávací a výchovné účely.

Návrh se tedy soustředí na to, aby státní lesy plnily primárně tyto ekologické a společenské úkoly. Já myslím, že stát by měl jít příkladem, jak se s lesy hospodaří, a ty příklady: lesy mají sloužit veřejnosti, místo aby se soustředily jenom na zisk. Já věřím, že tohle je zcela v souladu jak s deklarovaným cílem novely, tak i s programovým prohlášením vlády.

Na druhou stranu, co rozhodně nepovažuji za šťastné, tak je vyškrtnutí minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin, to znamená listnáčů a jedlí, z povinných ustanovení lesních hospodářských plánů u soukromých vlastníků. Prakticky by to znamenalo legalizaci sázení monokultur, které už se tolikrát ukázaly jako úplně nevhodné. Nedávnou kůrovcovou kalamitu smrkových porostů snad ani nemusím připomínat a myslím, že rozhodně nemusíme opakovat stejné chyby z minulosti. Takže proto v rámci pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6384 navrhujeme společně s kolegou Matějem Ondřejem Havlem zachovat ten dosavadní systém povinnosti podílu melioračních a zpevňujících dřevin i pro soukromé vlastníky lesů. Já myslím, že reforma toho systému je určitě na místě, ale nikoliv jeho zrušení bez náhrady.

V dalším pozměňovacím návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 6382 je navržena regulace způsobu přípravy půdy při umělé obnově lesa, konkrétně v případě státních lesů. Cílem návrhu je, aby při přípravě půdy pro obnovu lesa ve státních lesích nedošlo k narušení více než 40 procent půdního povrchu. Tím opatřením se zamezí jak nadměrnému poškozování půdy těžkou technikou, jako jsou frézy nebo pluhy, což má negativní vliv na ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. A tenhle návrh reaguje na vědecké studie, které ukazují dlouhodobé negativní důsledky pro přírodu i pro biologickou rozmanitost. To opatření podporuje šetrnější přístup k obnově lesa, který bude mít menší ekologický dopad.

Dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6387, který také předkládám s kolegou Matějem Ondřejem Havlem, se zaměřujeme na zrušení odkladu pro vydání vyhlášky, která by měla stanovit podmínky pro zachování důležitých funkcí lesů. V současnosti platí, že zákon stanovuje, že vlastník lesa musí ponechat určité množství těžebních zbytků a starých stromů, které pomáhají zlepšovat kvalitu půdy a udržovat biodiverzitu. Bohužel prováděcí vyhláška, která by to podrobně specifikovala, jak to má být prováděno, tak ještě nebyla vydaná, i když byla naplánována nejdříve na rok 2021, posléze na rok 2023. A my navrhujeme, aby místo odkladu na rok 2030, jak je to navrženo v té vládní novele, by vyhláška měla být vydaná co nejdříve. Těžební zbytky a staré stromy jsou důležité pro udržení zdravých lesních ekosystémů a pro boj proti degradaci lesních půd. A tenhle návrh má za cíl zrychlit implementaci téhle vyhlášky, aby se zabránilo dalším ekologickým problémům, jako je zhoršení kvality půdy a ztráta biodiverzity.

Pátým pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6386, opět předkládám s kolegou Matějem Ondřejem Havlem, se zaměřujeme na omezení poškození lesní půdy při lesní dopravě. V praxi totiž může dojít k vážnému poškození půdy, například k vytvoření hlubokých rýh nebo erozi, což může mít dlouhodobé následky včetně třeba zhoršení povodňového rizika. Ten současný zákon stanovuje, že lesní doprava by neměla způsobovat nepřiměřené poškození. Ale tohle ustanovení je často interpretováno různými způsoby, a tak se pozměňovací návrh, který předkládáme, zaměřuje na upřesnění tohoto pravidla, aby posuzování poškození lesů a jejich funkcí bylo přísnější a vztahovalo se přímo k ekologickým funkcím lesa. Cílem je zabránit poškozování půdy zejména v obdobích dešťů, kdy je lesní doprava špatně proveditelná. A tenhle návrh tedy usiluje o větší ochranu lesních ekosystémů a prevenci závažných ekologických problémů spojených s lesní dopravou.

Pokračuji dalším pozměňovacím návrhem pod číslem sněmovního dokumentu 6385. Ten se zaměřuje na uvolnění podmínek pro obnovu lesů po těžbě pro vlastníky lesů. V současnosti vlastník musí do dvou let vytěženou plochu zalesnit a do pěti let takzvaně zajistit porost. Vládní návrh zákona tyhle lhůty mírně prodlužuje, ale za mě zcela nedostatečně. My u Pirátů máme za to, že kde to vlastník lesa chce, ať už z ekonomických nebo jiných důvodů, měla by se dát šance přirozené obnově se pořádně rozvinout, a to alespoň deset let, a teprve poté, pokud by přirozená obnova nenastala, měl by mít vlastník povinnost do dvou let zalesnit a do sedmi let zajistit porost. Samozřejmě pokud by chtěl, nic by mu nebránilo zalesnit ihned po těžbě stejně jako doposud.

Tenhle návrh vychází z principu, že přirozené zmlazení, to znamená samovolný růst nových stromků, vytváří lesy odolnější a ekologicky hodnotnější než umělé zalesnění. Náš návrh taky umožňuje zkrácení lhůt pro zalesnění na některých stanovištích, kde je obnova lesa obtížná, nebo hrozí eroze půdy, v těchhle případech může ministerstvo lhůty upravit a cílem je podpořit udržitelné a šetrné hospodaření s lesy, které bude podporovat přirozené funkce lesa i jeho stabilitu a biodiverzitu.

A poslední pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 6381 se zaměřuje na to, aby lesy v prvních a druhých zónách chráněných krajinných oblastí byly klasifikovány jako lesy zvláštního určení, což znamená, že budou spravovány a chráněny s ohledem na ekologické funkce, jako je ochrana vody a biodiverzita. Dále navrhuji, aby ve třetích zónách chráněných krajinných oblastí a v maloplošně chráněných územích bylo možné také klasifikovat lesy jako lesy zvláštního určení, a to na základě žádosti. To má usnadnit správu těchto lesů a umožnit efektivnější provádění opatření na ochranu přírody.

Když to shrnu, všechny tyhle pozměňovací návrhy směřují k tomu, aby zejména státní lesy nebyly jenom místem pro těžbu dřeva a ekonomický zisk, ale také abychom brali v úvahu jejich přirozené funkce, jako je ochrana přírody, podpora biodiverzity a schopnost přizpůsobit se změnám klimatu. Já myslím, že chceme, aby lesy nejen produkovaly dřevo jako důležitý obnovitelný zdroj, ale aby pomáhaly zlepšovat životní prostředí a kvalitu života všech lidí například tím, že zadržují vodu v krajině, čistí vzduch a poskytují prostor lidem pro odpočinek a rekreaci. Naším cílem je ukázat, že lesy mají být pro celou společnost, kde mají velkou hodnotu, a my si je musíme chránit a podporovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan kolega Josef Kott a poté v obecné rozpravě pan poslanec Oldřich Černý. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím.

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil zareagovat na slova své předřečnice, kolegyně Kocmanové. Těch pozměňovacích návrhů je tam skutečně hodně. Rozumím tomu, kam míří.

Na druhou stranu, chci ji ubezpečit o tom, že některé podzákonné normy skutečně to, o čem tady hovořila, už dávno řeší a záležitosti monokultur. Dneska už vlastně ani soukromý vlastník, ani vlastník, který obhospodařuje Lesy České republiky, městské lesy nebo ostatní lesy, si v podstatě nedovolí nasázet monokulturu. Je tam odborný lesní hospodář, který zodpovídá za to, co do daného lesa se má vysázet a jaká struktura podle nadmořské výšky nebo podle klimatických podmínek tam má být. Takže za mě je ten (návrh?) zbytečný, protože už to dneska máme vyřešeno. A když už ho nedonutí v podstatě odborný lesní hospodář, tak ho donutí podpora, protože ve chvíli, kdy daný vlastník nesplní tenhleten požadavek, tak nedostane finanční podporu ani na oplocenku, ani na výsadbu konkrétního porostu. ***