Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jenom k hlasování číslo 16, byla jsem proti a na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, tedy pouze pro stenozáznam.
Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Poprosím paní poslankyni Ivanu Mádlovou a připraví se paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na pana poslance Bělobrádka, vaším prostřednictvím, protože jeho poznámky byly určeny mně.
Ano, souhlasím s vámi, že si nemůže každý říkat všechno, co chce, a je to také vymezeno naším zákonem. Já jsem to tady i několikrát říkala a i jsem tady uváděla i konkrétní příklady, čili v tomto s vámi souhlasím.
Citovala jsem předsedkyni Evropské komise a potom bývalého amerického ministra zahraničí a senátora, takže tam ty citace byly naprosto v pořádku.
Co se týče mého kladení si otázky, jestli je pan plukovník Foltýn správnou osobou, jestliže jede celý svůj profesní život v určitém způsobu komunikace, to není samozřejmě v žádném případě žádná narážka na byť jediného vojáka České republiky, ale je to základem personální práce, protože přece musíte mít na každé pracovní místo osobu, která má pro to osobnostní předpoklady a odborné předpoklady, to znamená, že má na to nějaké vzdělání, a že pokud tedy má vést strategickou komunikaci státu, tak umí komunikovat, umí potlačit emoce a nebude vulgárně nadávat občanům této republiky a hloubit kolem něj příkopy.
Je to tak, že já jsem schopná sebereflexe, čili já tady dokážu prohlásit, že já bych rozhodně nebyla schopná velet vojákům a ani policistům v České republice, protože na to nemám předpoklady, a proto jsem celý život ve zdravotnictví, protože to je obor, kde se dokážu velice dobře realizovat a být přínosem pro občany České republiky. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Helena Langšádlová: Nechci prodlužovat jednání, však dovolte mi velmi krátkou technickou, věcnou poznámku.
Zřízení strategické komunikace státu, rozhodnutí o zřízení bylo přijato vládou Andreje Babiše 19. 4. 1921 (2021?).
Druhá věcná poznámka, trestní zákoník, jak všichni víme, obsahuje i ustanovení, jako jsou pomluva, křivé obvinění, hanobení, šíření poplašné zprávy. To samozřejmě platí jak v reálném prostoru, tak v on-line prostoru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky.
Budeme pokračovat v obecné rozpravě a já požádám pana poslance Radka Vondráčka, aby vystoupil. Je řádně přihlášen.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nevím, jak si mám přebrat tedy poznámku paní kolegyně Langšádlové, že za Foltýna může Andrej Babiš, jestli jsem to správně pochopil. To je jedna věc, která mě zaujala v dosavadní komunikaci.
Druhá - a to cituji doslova - že pan ministr řekl: "DSA posiluje svobodu slova." To tady skutečně zaznělo, je to na stenozáznamu. To je tvrzení, které už patří mezi ty absurdní, a já ho s dovolením využiji na svých sociálních sítích ihned po skončení tohoto projevu.
Jenom pro vás všechny, já už jsem v této věci vystupoval. Já už jsem ty základní argumenty řekl a mimo jiné v tom svém předchozím projevu jsem zmiňoval vystoupení viceprezidenta Spojených států, J. D. Vance, který se vyjádřil velmi kriticky k nařízení Evropské unie, DSA, kdy se vyjádřil v tom smyslu, že Spojené státy budou trvat na zrušení nebo revizi tohoto nařízení, neboť dopadá i na občany Spojených států amerických a představuje politickou cenzuru, která je pro Spojené státy nepřijatelná, a že proti tomu nařízení budou bojovat třeba i formou celních tarifů a podobných, jiných nástrojů.
Na to konto jsem požádal, aby byl přerušen tento bod, abychom měli nějaké stanovisko vlády České republiky, jak se k tomu staví, zda v budoucnosti lze očekávat revizi tohoto nařízení v rámci Evropské unie, případně i jaká bude pozice České republiky. Celé to dopadlo tak, že sice ten můj návrh na přerušení neprošel, nicméně vzhledem asi v souběhu více okolností nakonec prošel jeden z koaličních návrhů, ten bod byl přerušen do příští schůze a skutečně došlo k jeho přerušení. Uběhl tedy nějaký čas, ale já jsem vyslyšen nebyl a žádné stanovisko vlády ani ministra k té situaci ohledně nařízení DSA jsem neobdržel.
Já tedy už jenom v mezidobí chci říct, že se událo spousta jiných věcí v Evropské unii, nejenom u nás, a to nařízení DSA má v sobě zakódovaných tolik sporných míst a tolik otazníků, že bych se přece jenom k jedné věci rád vrátil. Budu citovat pár textů, které jsou k dispozici v prostředí internetu na sociálních sítích.
Stalo se totiž teď nedávno - a je to taková náhoda - že "osoby spojené s nevládní organizací Avaaz, která je financovaná ze zahraničí, která se přímo podílela na vytvoření nařízení DSA" - nevládní organizace Avaaz - "a vedla snahy o umlčení pravicových hlasů v celé Evropě, jsou nyní součástí právního boje proti kandidátu Georgescovi v Rumunsku. Vědí vůbec čeští poslanci, co mají v zákonu o digitální ekonomice schvalovat? Pro investigativce je to další důvod podívat se na pozadí DSA, jak v Bruselu vznikalo, kdo stál v pozadí a tak dále, protože nejde jenom o Rumunsko, ale je to stejná cenzurní mašinerie řízená starými elitami, která byla nasazena v celé Evropě, a dokonce i proti Trumpovi a Muskovi.
Co se stalo v tom Rumunsku? Nevládní organizace Avaaz financovaná ze zahraničí, mimo jiné fondy George Sorose, která se podílela na vytvoření cenzurního zákona EU o digitálních službách pod označením DSA a vedla snahy o umlčení pravicových hlasů v celé Evropě, aktivně pracuje na zablokování rumunského prezidentského kandidáta Călina Georgesca. Rumunská investigativní novinářka Iosefina Pascalová odhalila, že stejná nevládní organizace Avaaz, která cenzurovala konzervativní strany v Polsku, Španělsku, Německu a Francii, je tou, která zasahovala do rumunských voleb. Podporovala snahy o soudní zpochybnění Georgescovy kandidatury. Skupina má za sebou dlouhou historii potlačování pravicových hnutí, rušení stránek a účtů konzervativních politiků, blokování diskusí o masové migraci, a dokonce i koordinaci protipravicových volebních kampaní ve Španělsku, Francii a Itálii. Avaaz se přímo podílel na prosazení zákona EU o digitálních službách." To je ten, o kterém teď mluvíme. "To je zákon, který je využíván k umlčování disentu na internetu. Nyní jsou osobnosti spojené s touto nevládní organizací součástí právního boje proti Georgescovi, přestože v každém významném výzkumu veřejného mínění dosahuje více než čtyřicetiprocentní podpory. Nejde jen o Rumunsko, je to opravdu stejná cenzurní mašinerie řízená stejnými lidmi. To nedělní rozhodnutí ústředního volebního úřadu Rumunska se zapíše možná jako klíčový okamžik do dějin Evropské unie i NATO, z nichž ani jedna se na rozhodnutí přímo nepodílela, ačkoliv vliv obou byl zřetelně cítit. Rozhodnutí rumunského Nejvyššího soudu vyřadit z hlasování další političku, která je označována jako nacionalisticko-populistická, Diana Jovanović Šošoka" - doufám, že to říkám dobře - "se odvolávalo na několik článků rumunské ústavy s tím, že její účast by porušila ustanovení týkající se euroatlantické integrace Rumunska." ***
