(pokračuje Viktor Vojtko)
Máme několik tipů strategií u toho doplňkového penzijního spoření. Konkrétně jsou tři: nějaká konzervativní, vyvážená a dynamická. Dlouhodobě už víme z výsledků, že u té dynamické strategie jsou střadatelé schopni porážet inflaci, za prvé. To je důležitá věc samozřejmě i s ohledem na výpočet předdůchodu. Za druhé, jsou schopni díky tomu z menšího množství prostředků na začátku si vytvořit větší množství prostředků za dlouhou dobu. Kdokoliv se nějakým způsobem zajímá o dlouhodobé investování, tak si to určitě dokáže i třeba konkrétně spočítat, jakým způsobem to je.
Tohle je jeden z předpokladů, ze kterého jsme u toho návrhu vyšli. Počítali jsme to tak, aby ten návrh byl... příspěvek zaměstnavatele byl dostatečný, aby v horizontu deseti let a více umožnil nastřádat při dynamické strategii a průměrné mzdě dostatek prostředků na to, aby daný zaměstnanec mohl odejít do předdůchodu za velmi podobného tempa nebo času, který by měl v rámci čtvrté kategorie rizik.
Zároveň díky zhodnocení prostředků není nutné, aby příspěvek zaměstnavatele byl v maximální částce tak vysoký, jako je to v případě solidárního I. pilíře, a měla by na to stačit 4 procenta. Princip předdůchodu je totiž nastaven tak, že k tomu, aby člověk mohl předdůchod čerpat, tak musí mít naspořeno minimálně 30 procent průměrné hrubé mzdy na jeden měsíc předdůchodu. Za těchto podmínek, pokud někdo bude přispívat z průměrného či nadprůměrného příjmu, tak by mu to opravdu za deset let mělo umožnit těch 15 měsíců. V případě samozřejmě delšího spoření by se měl dostat někde na hranici až těch 60 měsíců, to znamená pěti let.
Důležité je říci, jaká jsou konkrétní navržená pravidla v tom zákoně. První věc je vymezení rizik, tam jsme vycházeli z toho, co už bylo předtím dojednáno a připraveno v prvním návrhu důchodové reformy. To znamená, u třetí kategorie rizik konkrétně jde o rizika spojená s faktory vibrace, zátěže chladem, zátěže teplem a celkové fyzické zátěže při dynamické fyzické práci, takže tohle jsme nechávali úplně stejné, vymezení kategorií se nijak nezměnilo, i ta definice byla využita z toho původního návrhu.
To, čeho jsme se ještě snažili dosáhnout, je, aby ten výpočet byl o něco jednodušší než v tom prvním případě, u té čtvrté kategorie rizik, proto jsme to rozdělili do tří takových skupin. První z nich je situace, kdy pracovník odpracuje do tří směn v rámci daného měsíce, pak nárok zaměstnavateli nevzniká. Je to celkem logické, protože vystavení rizikovému prostředí je pak poměrně malé a asi nemá smysl v tomto případě úplně pracovat s tím, že by se to mělo úplně nějak složitě evidovat a vyplácet. V případě, kdy to je od tří do jedenácti směn, tak tam navrhujeme 3 procenta z hrubé mzdy, a jakmile je to více než jedenáct směn, tak jsou to 4 procenta z hrubé měsíční mzdy.
Zároveň v návrhu je také to... Abychom podmínky trochu přiblížili, v té čtvrté kategorii rizik je rozšíření toho, v jakém rozsahu předdůchod lze čerpat. Standardně ten předdůchod je nastaven v rozsahu od dvou do pěti let a my tam navrhujeme rozšíření, aby to bylo od 15 do 60 měsíců, aby to opravdu časově odpovídalo tomu, co máme v rámci té čtvrté kategorie rizik. Takže to je další poměrně důležitá změna, která je tam navržena a která samozřejmě tohle potenciálně zpřístupní těm, kteří mají do důchodu deset let a pohybují se někde na této hraně.
Z pohledu procedury a účinnosti tohoto zákona, jak už tady bylo zmíněno paní předsedající, navrhujeme ho schválit v § 90, což znamená, že by mohl být v podstatě schválen jednokolově. Navržená účinnost zákona je totiž už od 1. 7. 2025, což je dáno především tím doplněním důchodové reformy, kterou už máme schválenou z loňského roku. Protože jsem zaznamenal v médiích, že bude veto opozice pravděpodobně na toto zkrácené projednávání, tak určitě budu navrhovat potom dál, pokud to nastane, zkrácení lhůt na projednání tak, abychom pokud možno tuhle účinnost stihli.
Takže když to shrnu velmi krátce, máme tady návrh zákona, který říká, že by zaměstnavatelé měli vybraným pracovníkům pracujícím v rizikovém prostředí ve třetí kategorii u vybraných faktorů přispívat v rozsahu 3 nebo 4 procenta podle toho, kolik tam mají v měsíci odpracovaných mezd (směn?). Je to spočítáno tak, aby to nikoho výrazně nezvýhodňovalo, ale ani neznevýhodňovalo oproti té čtvrté kategorii rizik.
Možná ještě jedna výhoda, kterou to má, je, že ti zaměstnanci samozřejmě tyhle prostředky dostávají v daném měsíci, to znamená oproti čtvrté kategorii, kde opravdu musí odpracovat deset let a teprv pak jim vznikne nějaký nárok - já to neříkám úplně přesně, ale počty směn tomu tak zhruba odpovídají - tak v tomto případě zaměstnanec má ten příspěvek ihned. To znamená, i když nebude pracovat deset let v rizikovém prostředí, tak má jasně dané prostředky buďto na doplňkovém penzijním spoření, anebo penzijním připojištění, které mu umožňují, pokud by si tam sám ještě přidal třeba prostředky z vlastního spoření, které může čerpat dál se státním příspěvkem, aby odešel do předdůchodu, a tím pádem nemusel pracovat do vyššího, standardního věku odchodu do důchodu, který samozřejmě u toho předdůchodu není krácen, takže to je další důležitá věc a rozdíl oproti třeba předčasným důchodům.
Takže tolik za mne na úvod. Já se celkem těším na tu diskusi. Za sebe osobně jsem přesvědčen, že tohle je opravdu rozumná cesta, kompromis jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Umožňuje jim to s nějakou vlastní zodpovědností svou situaci řešit, naplánovat si ji a ty prostředky jim zůstávají i v případě, že v tom rizikovém prostředí budou pracovat kratší dobu, než je deset let, což mně osobně také i vzhledem k vývoji technologií, průmyslu dává smysl, protože podíl těch rizikových prostředí se samozřejmě asi v čase bude snižovat. Děkuju za pozornost takhle na úvod a...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Vojtěch Munzar.
Než mu udělím slovo, mám zde přihlášku k faktické pana poslance Fridricha. K faktické se můžete hlásit pouze po zahájení rozpravy, protože faktická reaguje na to, co zaznělo v rozpravě. Děkuji vám, pane poslanče.
Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za udělení slova. Vážené kolegyně, vážení kolegové, o co byl pan předkladatel zevrubnější, o to já budu stručnější. Čistě faktograficky, skupina poslanců předložila tento návrh nám, Sněmovně, 16. ledna tohoto roku. Návrh byl zaslán vládě k vyjádření 20. ledna tohoto roku a vláda zaslala své souhlasné stanovisko nám poslancům 31. ledna tohoto roku jako sněmovní tisk 894/1. ***
