Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.10 hodin)
(pokračuje Martin Dlouhý)
Já opravdu na vás apeluji, prostřednictvím předsedajícího, zda si to nerozmyslet. Jako vstřícný krok je tady můj návrh, který by taky asi neprošel. Je taky kontroverzní, protože v každé straně je nějaké takové zdravotnické lobby. Když se k tomu nepřihlásíte v podrobné diskusi, tak slibuji, že se taky nepřihlásím ke svému návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vypnu časomíru. Nyní pan poslanec Kamal Farhan a potom paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já už jsem toho řekl dost, tak jsem si myslel, že nebudu vystupovat. Na druhou stranu mně to nedá. Já bych tenhle návrh samozřejmě nemohl podpořit. Na druhou stranu si myslím, že Ministerstvo zdravotnictví už má spoustu jiných úkolů. Má toho víc než dost a přidělávat mu tímto další práci si neumím představit. Ale teďka bych to neodlehčoval. Ale co si umím představit, je, že na ministerstvo, i když tam nebudete mít neziskovky a další jiné organizace, zase někdo přijde, napíše vyhlášku a rozdělí to normálně patřičným neziskovkám. To je cíl tohoto skrytého pozměňovacího návrhu a myslím si, že ho vůbec nemůžeme podporovat. Takže za mě vůbec. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Věra Adámková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, musím říci, že tento návrh, byť si velmi vážím své kolegyně, paní doktorky, nepovažuji za šťastný z jednoho prostého důvodu. Za prvé. Dávat úkoly tímto způsobem ministerstvu - teď nechci bagatelizovat vůbec nic - ale máme také testy na CRP a také bychom mohli tvrdit, že tam musí být k tomu zřízena nějaká zvláštní stránka, což by asi vyvolalo tady úsměv. Není možné.
Na druhou stranu se domnívám, že edukace obecně je poměrně široká. Není opět nic proti ničemu, kdyby se ministerstvo rozhodlo a dalo tam nějaký další materiál, tak je samozřejmě kdykoliv k dispozici. Ale rovnou předpisovat, jakým způsobem se mají ti lidé chovat, mi nepřipadne úplně správné. Myslím si, že každý je dostatečně znalý a zodpovědný - do jisté míry tedy - za svůj další osud, to také, a těch informací na toto téma je skutečně hodně.
V minulém volebním období sem docházely mnohé neziskovky ve snaze prodrat podobné změny pozměňovacích návrhů. Proto, byť je mi to velmi líto, ale musím říci, že to nevidím úplně dobře, protože jejich důvody byly bohužel velmi ekonomické, a já bych byla nerada, aby toto se stalo také jedním z toho. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jan Kuchař s faktickou poznámkou, prosím.
Poslanec Jan Kuchař: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu asi kratší. Mě mrzí, že to paní kolegyně znovu nahrála, protože jak já, tak paní předsedkyně zdravotního výboru, jsme se distancovali od tohoto původního pozměňovacího návrhu. To z jednoho prostého důvodu, protože to pozadí prostě není tak úplně křišťálové, jako si myslíme. Mrzí mě to osobně, a to velmi. Já jenom apeluji, abychom se i přesto věnovali problematice v podstatě těch vyvolávaných porodů, protože si myslím, že jsme velmi bohatý stát na to, aby se u nás rozhodovaly ženy z ekonomických nebo ze sociálních důvodů, že ukončí těhotenství.
Takže poprosím, abychom tohleto téma zachovali spíš tedy jako záležitosti MPSV nebo i Ministerstva zdravotnictví, nikoliv však na formě neziskových organizací. Byl bych rád, protože samozřejmě je velmi stresující, aby v momentě, kdy by žena věděla, že se stane samoživitelkou, a šla by v podstatě ze své výplaty na mateřskou a tím spadla vlastně do sociální sféry. Tak to je vlastně jedno z hlavních rozhodnutí u mnoha žen. Tady to si myslím, že Česká republika si nezaslouží a měla by vytvořit v podstatě program, aby vůbec nemusely takovéto dámy na sociální úřad chodit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktická poznámka není přihlášena, takže budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Síla, potom paní poslankyně Němečková Crkvenjaš, paní poslankyně Karla Maříková a další. Prosím.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, dovolte, abych se tady taky vyjádřil k tomuto základnímu zákonu, který rozhoduje o financování zdravotnictví. On tento zákon prodělal od roku 1997, od svého vzniku, už desítky novel. V současné době taky tato novela má 290 bodů a zasahuje do mnoha oblastí. Je otázkou, jestli by nebylo vhodnější skutečně vypracovat, předložit, úplně nový zákon.
Já se zmíním pouze o dvou takových bodech, které mě nejvíce nějak hnuly žlučí, protože kolega Farhan, vaším prostřednictvím, rozebral skutečně ten zákon celkem podrobně, nebo lépe řečeno způsobem, který jsem měl připravený já na minimálně tři čtvrtě hodiny. Čili se zmíním jenom o dvou věcech. O stěžejním návrhu o změnovém fondovém hospodaření zdravotních pojišťoven, které ruší a rozpouští ten rezervní fond, ve kterém dnes mají zdravotní pojišťovny minimálně 1,5 procenta pro případy hromadných neštěstí a onemocnění, přírodních katastrof a tak dál.
Místo toho má vzniknout fond obecně prospěšných činností ve výši půl procenta, což činí zhruba 2,5 miliardy, jak už tady bylo řečeno. Z něho mají jít prostředky - to je to, proč já o tom tady mluvím - na průběžné financování rezidenčních míst předatestačního vzdělávání mladých lékařů a zdravotníků a podporu pacientských organizací. Současně také pro spolufinancování ÚZIS, což je víceméně státní organizace. Jde o zjevnou snahu financovat správní činnosti, které jsou dosud placeny ze státního rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví, na úkor zdravotního pojištění, které si všichni hradíme a platíme právě na hrazení zdravotních služeb.
Pozměňovací návrh podepsaný předsedkyní zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny a ministrem zdravotnictví Válkem je druhý bod, který mě trošičku vadí. Sice ta navrhovaná úprava zákona 40 do osnov veřejného zdravotního pojištění zachovává nároky pojištěnců na garantované standardy zdravotních služeb, které mají být pojištěncům hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Návrh umožňuje, aby zdravotní služby z veřejného zdravotního pojištění nehrazené, i zdravotní a další služby, které na přání pojištěnce překročí rozsah hrazených služeb, byly v rozsahu překračujícím úhradu z veřejného zdravotního pojištění pojištěnci poskytnuté za přímou úhradu.
Původní znění: Pojištěnec má právo na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto uhrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. V ministrem Válkem podepsaném pozměňovacím návrhu je nyní taková nepatrná změna. Budu citovat: Poskytovatel péče nemůže požadovat úhradu za služby poskytnuté v rozsahu, v němž jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Což znamená, že ve skutečnosti jde o zásadní změnu, přelomovou změnu, kterou nevím, jestli si mnozí z vás možná ani neuvědomují, že jde vlastně o zrušení paragrafu takzvaně poslankyně Fischerové, který bránil rozdělení zdravotní péče na ty, co na kvalitní péči mají peníze, a na ty, co peníze nemají. Proto jim bude poskytnuta ta nejlacinější, čili obvykle obsoletní zdravotní péče hrazená zdravotní pojišťovnou.
Oponenti budou tvrdit, že vyjmenovaná hrazená péče je stejná jako dřív, že se nic nemění a tak dál. Pravda je ale taková, že to dopadne tak, že v každé novele tohoto zákona bude seznam hrazených výkonů menší, menší a ještě menší. Jako to dopadlo již ve stomatologii, kde v devadesátých letech bylo hrazeno ze zdravotního pojištění 93 procent výkonů a dnes je to zhruba 22 procent výkonů. Zbytek hradí jako spoluúčast pacient.
Přímé platby ve zdravotnictví jsou omezeny, ale pravidla jsou záměrně roztroušena v různých zákonech a jasná vodítka chybějí. Pacient pak stojí před rozhodnutím, zda být ošetřen a zaplatit, nebo riskovat, že nebude ošetřen, a následně se prodírat právní džunglí a pravidly stížnostních agend.
Chtěl bych vyzvat pana ministra Válka, proč tuto změnu podepsal ve formě pozměňovacího návrhu a nezapracoval ji do vlastní novely zákona, aby mohla projít klasickým připomínkovým řízením. Očekávám jednoznačné vyjádření, pane ministře. Děkuji za pozornost. ***
