Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.10 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Na celý příští rok to bude dokonce 33 miliard. Já teď řeknu svůj soukromý názor. Dnešní politici v podstatě přenesou celý problém na příští vládu, a příští vládo, sežeň si ty peníze, kde budeš považovat za vhodné. Čili celý ten problém se přesune na někoho jiného.
Část politiků se obává, že platnost této změny od 1. září. Je poněkud uspěchaná, což v podstatě potvrdil před několika minutami pan ministr tím, co tady prohlásil.
Já mám samozřejmě ještě ze včerejška ten projev, takže dneska probíhá druhé, vlastně třetí čtení zákona a jsme v březnu, a před platností tohoto zákona to musí ještě projednat Senát. Čili chápu, že od toho 1. září by to skutečně bylo velmi uspěchané. Nakonec byli nejednotní ti politici ve Sněmovně za STAN, jedni to prosazovali, druzí, opět z hnutí STAN, ve Svazu měst a obcí, ve sdružení místních samospráv, vystupovali jednoznačně proti uvedené změně. Dneska, teď už je to svým způsobem bezpředmětné, protože se to posunulo na toho 1. ledna.
Další nebezpečí vidím v reálné platové politice nepedagogů ve školách. Nepedagogové ve školách budou rádi, pokud jejich platy zůstanou ve stávající výši, protože tarifní platy řady z nich, například uklízeček, jsou většinou pod minimální mzdou. Mzdy uklízeček, kuchařek a dalších nepedagogů jsou často nižší než takzvaný zaručený plat. Ředitelé škol dnes musí dorovnávat jejich plat z peněz určených původně na odměny pro učitele. S tím samozřejmě Ministerstvo školství při těch přesunech neuvažovalo, převedly se pouze takové prostředky, které na pedagogy posílá nyní. Neuvažuje s reálnými platy nepedagogů, nýbrž s menší částkou, které posílá Ministerstvo školství na školu. Že ředitel dorovná v reálu, to nikoho nezajímá, a obce tak budou muset najít prostředky na dorovnání platů ve svých rozpočtech.
Obecní finance z rozpočtového určení daní nejsou účelově vázané, což znamená, že starosta teoreticky nemusí všechny prostředky poslat na školu. Už dnes dostávají základní a mateřské školy finance podle počtu žáků na provozní náklady, například na elektřinu, na topení. Některé obce posílají na školu více, některé méně, podle možností a podle rozhodnutí místních politiků.
Věnoval bych trochu pozornosti vývoji, samozřejmě negativnímu, takzvaného ONIVu, o kterém už tady taky byla řeč, to znamená ostatní neinvestiční výdaje. Dostatek prostředků pro v položce ONIV je pro školy zásadní, protože se z této položky hradí vše, na co nejsou platy, a provoz, jako elektřina a topení. Z ONIVu jsou uvolňovány prostředky například na pomůcky a učebnice pro žáky, na plavání, další vzdělávání pedagogických pracovníků. Dále lze tyto prostředky použít na výdaje na dopravu při akcích v rámci vzdělávání, škola v přírodě a podobně.
Hovořím o tom proto, že ONIV je položka, která je jedna z mála možností, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy a učitelů, a tato položka se v rozpočtech Ministerstva školství neustále zmenšuje, a to při inflaci, která byla v posledních minulých dvou nebo třech letech téměř 35 %. Čili byla inflace 35 % a když se podívám, jak vypadaly ty ONIVy, tak abych vás nezatěžoval příliš čísly, řeknu, že v roce 2021 to bylo asi tři a půl miliardy korun, v roce 2022 to byl pokles na dvě a půl miliardy korun, čili o miliardu míň, a tam bylo těch ą13 procent té inflace, a v roce 2024 byl opět pokles na 2,3 miliardy, čili v podstatě na školy tečou... jednak těch peněz je míň a jednak jsou samozřejmě inflační.
Jak jsem již řekl, ONIV je položka, jedna z mála možností, které má ředitel k dispozici pro přímé řízení školy. Ani se moc nedivím, že při vzrůstající byrokracii a snižování manažerských možností nestojí žádné velké řady schopných mladých kandidátů na ředitele či ředitelky škol. Ale řízení nejenom základních, ale středních a hlavně vysokých škol je jiná kapitola, která sem teď nepatří.
Tak jak je tradicí na Ministerstvu školství, dostali jsme opět rychle ušitý nehotový návrh zákona, který je opravován velkým počtem pozměňovacích návrhů, které neproběhly řádným legislativním procesem, a který může od září nebo od ledna toho následujícího roku přinést jenom problémy, a školství opět bude potřebovat několik let k tomu, aby se rezort dostal do původní stabilní polohy. Proto se přidávám k názoru a považuji za nejlepší řešení, vrátit předložený návrh zákona do druhého čtení, přepracovat jej a znovu zde řešit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče.
Nyní je přihlášen a vystoupí pan poslanec Karel Sládeček, poté pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, rád bych přednesl stanovisko klubu SPD k novele školského zákona.
Tato novela bohužel pro nás obsahuje několik nepřijatelných změn, které ve zkratce popíšu. Úprava PHmax, která jde proti individualizaci výuky, která je z pohledu lidí z praxe jedním z nejvýznamnějších prvků, který ovlivňuje kvalitu výuky. Sám pan ministr upozornil, že ředitelé mají problémy sehnat kvalifikované a aprobované profesionály v některých předmětech. Výroky o neudržitelnosti systému, který ovšem nemají školy z výše uvedených důvodů šanci plně naplnit, jsou tak liché. Šetřit na úkor kvality není krok správným směrem.
Dále slučování malých škol. Finanční úspora deklarovaná ministerstvem je z pohledu rozpočtu Ministerstva školství tak marginální, že rozhodně neospravedlní negativa, která toto slučování nevyhnutelně přinese. Ukázalo se to už při zkušebním slučování středních škol.
A v neposlední řadě změna financování nepedagogických pracovníků a jeho přesun na obce a zřizovatele. Navíc úprava RUDu je stále ve hvězdách. U tohoto návrhu opět převažují negativa nad pozitivy, rozhodně nepovede k srovnání nerovnosti ve vzdělávání, ale právě naopak. Převod tohoto modelu financování i na ostatní neinvestiční výdaje je naprosto mylný.
O učebnicích, výukových pomůckách i kompenzačních pomůckách, školení a dalším vzdělávání pedagogů nebude rozhodovat ředitel, čili člověk vzdělaný v oboru, ale zřizovatel, neboli volení zástupci, kterým tento profesní pohled bude naprosto scházet a přesto po nich bude požadován.
Z těchto důvodů nemůže klub SPD tento zákon podpořit a bude hlasovat proti. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Lubomír Brož, připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl také vyjádřit k novele školského zákona, ale nevím, jestli se tomu dá říkat novela školského zákona, jestli by ten titul neměl znít Smrtící úder českému vzdělávání.
Padlo toho hodně už u mých předřečníků. Já se zase budu snažit všechno neopakovat, ale je to opravdu neuvěřitelné, co přichází v tomhle tom návrhu. A nezní to jenom tady Sněmovnou, ale odbornou veřejností, a je to tedy neuvěřitelné.
České školství čelí největší krizi za poslední dekády. Místo dlouho očekávané reformy, která by posílila kvalitu vzdělávání a odstranila jeho zásadní nedostatky, tak přichází ministerstvo s návrhem, který může školství rozložit zevnitř, novela školského zákona plánována na 1. září. ***
