(pokračuje Aleš Juchelka)
Pokud je tedy vůle poslanců doplnit tento institut k návrhu, tak měl již být použit prodiskutovaný návrh, který má výrazně samozřejmě vyšší legislativní úroveň než ten návrh poslanecký, poněvadž ten poslanecký má velmi nízkou jazykovou a stylistickou úroveň a naopak by způsoboval velké aplikační problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Prostě by to byla velká, bych řekl, aplikační právní nejistota v tom, jakým způsobem ty vztahy by měly být dány tou smlouvou.
Znění systémově nezapadá ani do právní úpravy skončení pracovního procesu. Chybí tam jakákoliv provázanost s ustanoveními, která upravují zákaz výpovědi z výjimky z tohoto zákazu, to znamená § 53 a § 54 zákoníku práce. Není tam řešena ani situace, kdy se dostanou do ochranné doby ve výpovědní době. Tam chybí provazba právě na ten § 53 odst. 2 zákoníku práce, to znamená, když ten člověk je na mateřské dovolené, těhotenství, já nevím, otcovská v tuto chvíli dovolená a tak dále. Vazba na platnosti výpovědi na vznik nároku na starobní důchod - a pozor - je s ohledem na jeho plovoucí výši právě pro zaměstnavatele velmi obtížně aplikovatelná.
Také návrh není v souladu s unijním právem. Tam není vůbec zohledněn požadavek směrnice Evropské unie o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která stanoví, že pokud zaměstnanec požádá o uvedení důvodu, je zaměstnavatel povinen bezodkladně důvod výpovědi písemně uvést. Je třeba samozřejmě tady toto dopracovat obdobně jako u dohod, které jste samozřejmě tady skutečně, bych řekl, třikrát měnili v rámci legislativního procesu, a to v § 77 odst. 7 zákoníku práce. Pozor taky... S ohledem na znění směrnice nesmí být důvodem výpovědi diskriminace zaměstnance ani skutečnost, že se zaměstnanec domáhal svých zákonných práv, to znamená například právo na informace, právo na včasné, já nevím, rozvržení pracovní doby, na úpravu pracovní doby, co se týká třeba, nevím, práce na dálku, práva na čerpání mateřské, otcovské dovolené, práva třeba na péči o blízkou osobu, která s tím souvisí, a tak dále. V obou výše uvedených bodech se obrací u soudu důkazní břemeno a naopak zaměstnavatel musí prokázat řádný důvod výpovědi.
Nakonec v § 67 zákoníku práce je výše odstupného konstituována rovněž dle výpovědního důvodu. Není jasné, jakou výši má tady v tomto pozměňovacím návrhu předkladatel na mysli.
Už v tuto chvíli se samozřejmě můžou, a to tady zaznělo i v diskusi, rozloučit se zaměstnancem zaměstnavatelé, pokud po dohodě mu nabídnou klidně i ten dvojnásobek odstupného.
Jsem strašně moc rád, že tady nemáme Poslaneckou sněmovnu těch devíti ekonomů z deseti, kteří to prý kvitují. Možná že, vaším prostřednictvím, by pan poslanec Jakob, který tady s tímto přišel, mohl jmenovat alespoň osmnáct ekonomů, kteří s tím souhlasí, a dva, kteří ne. To by mi velmi pomohlo potom vědět, kdybych šel do nějakých diskusí, na co se mám připravit.
Taky mi strašně tady vadilo to strašení pana poslance Jakoba, kde řekl, že ten, kdo je pro výpověď bez udání důvodu, tak je odpovědný, má ten odpovědný přístup. Pravděpodobně je tam, když to mají všude teď na billboardech, ta prosperita, což tady také řekl. Pravděpodobně, když to mají na billboardech, je to ten západní směr, protože se koukají na západ, i když v tuto chvíli se koalici SPOLU i všem ostatním ten kompas točí takhle pořád dokolečka a vůbec neví, kam patří. (Gestikuluje.) Naopak ten, kdo je proti výpovědi bez udání důvodu, tak je to čirý populismus, jak říkal. Pravděpodobně to je ten chaos, když chceme pryč výpověď bez udání důvodu, a pravděpodobně nás to asi táhne na východ. To, co říká tato vládní koalice, je totální nesmysl.
Co se týče samozřejmě celého zákoníku práce ohledně flexinovely, tak je dobře vydiskutovaná i mezi sociálními partnery, zaměstnanci, zaměstnavateli. Tam ty jednotlivé věci, které v ní jsou - jako jsou, já nevím, brigádníci od 14 let u různých druhů práce, samorozvrhování pracovní doby, samozřejmě v souladu se zaměstnavatelem, výplaty mezd v jiné měně, samozřejmě tam je to ohraničeno tím, že jste cizí nebo že máte prvek k Evropské unii a že tam máte, já nevím, třeba místo výkonu v zahraničí, že to musí být na to aplikováno - s tím vůbec žádný problém nemáme, tady s těmito věcmi, které se týkají, já nevím, doručení jinak mzdového pracovního výměru a tak dále.
Ale problém máme to, co už tady nastínila má ctěná kolegyně Jana Hanzlíková a má ctěná kolegyně Helena Válková, a to jsou zkušební doby. Tam skutečně my jsme dali pozměňovací návrh jako hnutí ANO, aby se vrátila zpátky zkušební doba ze čtyř na tři, respektive z osmi na šest měsíců. Tady to odůvodnily právě mé dvě kolegyně, já se k tomu vracet nebudu. Velmi prosím Poslaneckou sněmovnu, obzvláště ještě ty z vládní koalice, kteří mají zdravý rozum a dokážou ještě aspoň trochu pragmaticky a neideologicky uvažovat, aby tento náš pozměňovací návrh podpořili a abychom vrátili zpátky tu zkušební dobu tam, kde je v tuto chvíli.
To je za mě vše. Budu ještě možná reagovat faktickými poznámkami, abych dal také prostor dalším řečníkům. Velmi děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy vystoupí paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem.
Než dojde, tak načtu omluvy: Pan poslanec Exner Martin se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Z členů vlády: Bek Mikuláš do 10 hodin z pracovních důvodů a Dvořák Martin z celého jednacího dne z důvodu zahraniční cesty.
Paní místopředsedkyně, prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady se teď neskutečně dlouho debatovalo o jedné věci, která třeba za nás podporu nemá, s největší pravděpodobností neprojde a ani v byznysu - a to vám můžu garantovat, protože se s těmi lidmi bavím - o ni vlastně nikdo moc nestojí. Ale naopak největší reforma, která v tom návrhu je, s největším dopadem na ekonomiku - a to vás možná překvapí - tady zatím vůbec zmíněna nebyla.
To je těch 80 procent mzdy na první dva měsíce jako podpora v nezaměstnanosti. Já tady stojím, abych připomněla, že tohle bude rozpohybování českého pracovního trhu, podpora lidem, kteří se dneska bojí měnit práci, a opatření, které jako opravdu osvědčený recept funguje v řadě zemí světa. My jsme se za Piráty, když jsme to navrhovali, inspirovali Dánskem. V Dánsku to už zavedli, myslím, zhruba před dvaceti lety a byli tehdy taková stagnující země, zašpuntovaná, něco jako my dnes.
Proč tohle funguje? Když dáte opravdu slušnou podporu v nezaměstnanosti, 80 procent té předchozí mzdy, ale na omezenou dobu, dva nebo tři měsíce, a pak to jde dolů. Protože právě tuhle dobu lidé potřebují k tomu, aby si našli dobrý džob, práci, která spojí maximum jejich dovedností s dobrou firmou, se zaměstnavatelem, u kterého budou ty nejlepší možné podmínky pro jejich schopnosti a dovednosti.
Tenhle čas dnes lidé nemají. Jak to, že dnes ten čas nemají? Protože nemají finanční rezervy pro případ ztráty práce. Když tady ukážu čísla jobs indexu z jara 2024 - a jsou to čísla, z kterých vycházelo MPSV při konkrétním návrhu té reformy - tak jsou děsivá. (Ukazuje materiál.) Finanční rezervy pro případ ztráty zaměstnání: žádné finanční rezervy 22 procent obyvatel, maximálně na měsíc 14 (procent), maximálně na dva měsíce 15 procent lidí, maximálně na tři (měsíce) 18 procent lidí. (Celkem) 69 procent naší pracující populace nemá rezervy na delší hledání práce a naprostá většina nemá rezervy ani na více než dva měsíce. Co to znamená? Člověk vezme první práci, která se naskytne, pokud není alespoň ta podpora v nezaměstnanosti jako polštář, jako možnost, která mu umožní si tu lepší práci nalézt. ***
