Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.10 hodin)
(pokračuje Lenka Knechtová)
Bytová nouze nepostihuje jenom vyloučené lokality a je zásadní, aby pomoc v oblasti bydlení byla dostupná právě i mimo ty vyloučené lokality, aby se lidé postupně dostávali z vyloučených lokalit do standardního bydlení. Koncentrovat pomoc jen v nejzasaženějších oblastech bude mít za následek stěhování chudých a ohrožených domácností do těchto oblastí a rozšiřování vyloučených lokalit, a my potřebujeme, aby došlo k rozptýlenému sociálnímu bydlení v oblastech i s dostupnou základní infrastrukturou. Tato oslabuje vyloučení, stigmatizaci a navázané negativní jevy.
Takže bych se chtěla zeptat v rámci třeba našeho Jihomoravského kraje, když jsem se podívala na kontaktní místa pro bydlení, tak samozřejmě máme tam vyjmenovaná okresní města, takže je tam Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo, bylo to rozšířeno o Boskovice, Kyjov, Šlapanice. Ale je potřeba se podívat na tu mapu Jihomoravského kraje a říci, jak vlastně budeme pracovat s tou částí, která je blíž vlastně k Vysočině. Protože už dlouhodobě víme, že vždycky na hranici krajů z jedné i z druhé strany vlastně jsou ta bílá místa, která my neošetřujeme. A já se ptám na Ivančicko, Rosicko, Tišnovsko, prostě všechny tady ty oblasti a k tomu navázané oblasti vlastně na Vysočině. Nemůžeme si přece říkat, že ty obce nebo ta oerpéčka, když jsou v rámci Brno-venkova, takže to vlastně Šlapanice vyřeší. Když vezmu občana, který bydlí v Nedvědici, tak ten jede 20 minut, 30 minut autobusem do Tišnova, z Tišnova jede půl hodiny vlakem do Brna a z Brna jede ještě městskou hromadnou dopravou do Šlapanic. Takže je to opravdu na úplně opačném konci a já bych byla ráda, kdyby se při zřizování těch kontaktních míst hledělo opravdu na to, jak jsou pro lidi dostupná, protože v okamžiku, kdy nebudou dostupná, tak vlastně nebudou ani využívána.
A mě tedy mrzí, že odešel pan ministr práce a sociálních věcí, ale já bych se ještě ráda vyjádřila právě k tomu propojení oblastí a otázky bydlení a tou agendou, která spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, a otázkou sociální, jak tady zmiňoval pan ministr práce a sociálních věcí, s jeho agendou.
Vycházím z tiskové zprávy Charity České republiky, která vyšla teď 19. února 2025. Ekonomická krize a tlak na úsporná opatření vedly k postupnému zpřísňování podmínek pro získávání dávek. Tento trend je patrný nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Současné nastavení systému klade důraz na co nejrychlejší návrat příjemců dávek na trh práce, často však bez ohledu na jejich individuální situaci a potřeby. A tady bych ráda doplnila, že to je přesně ten klíč, a proč se nám ten návrat na trh práce nedaří.
Takový přístup se ale nezřídka ukazuje jako problematický, jelikož nezohledňuje komplexní povahu sociálního vyloučení a v důsledku může vést až k tomu, že se lidé do systému minimálního příjmu neustále vracejí. A to bych řekla, že je taky velký problém u nás v České republice, že vlastně ti lidé nám neustále kolují a je z toho jasné, že se jejich problém vlastně nevyřešil. Dávkový systém musí být dostatečně flexibilní, aby lidem pomohl ve chvíli, kdy je to nejvíce potřeba, a to adekvátní formou, což se dosud neděje. Spolu s partnery z dalších organizací už řadu let upozorňujeme na významné nedostatky domácího dávkového systému. Bohužel nám klienti stále i po vyřízení všech sociálních dávek zůstávají bez dostatečných příjmů, které by pokryly jejich základní potřeby.
Analýza současného stavu odhalila několik zásadních problémů. Jedním z nejvýraznějších je paradoxně nedostatečné čerpání dávek oprávněnými žadateli. Zatímco veřejná debata se často soustředí na údajné zneužívání dávek, realita je zcela opačná. A tady chci upozornit opravdu na to, že my nějakým způsobem si pořád opakujeme to téma zneužívání dávek, ale tady nám organizace, která, bych řekla, je jedna ze zásadních v oblasti poskytování sociálních dávek, ukazuje vlastně pravý opak. Dávky čerpá jen malá část domácností, dle údajů se jedná okolo 6 %, přestože v souhrnu by nárok mělo mít až 29 % domácností. Takže tady je potřeba si uvědomit, jaký je tam opravdu rozdíl. Například přídavek na dítě pobírala v roce 2023 jen čtvrtina oprávněných a příspěvek na bydlení čerpala pouze pětina domácností. Tento stav je způsoben kombinací několika faktorů, mezi které patří zmíněná celková složitost systému, administrativní náročnost žádostí a v neposlední řadě i přetrvávající společenské stigma s pobíráním dávek dosud spjaté.
Dalším palčivým problémem je nepružnost systému a pozdní výplaty dávek. Z praxe známe situace, kdy se výplaty zpozdily v řádu až několika měsíců, což příjemcům způsobilo vážné existenční problémy. Situace je do značné míry způsobená nedostatečným fungováním úřadů práce potýkajících se s přetížeností, podstavem a neefektivními procesy. To vede k prodlevám ve vyřizování žádostí a nedostatečné podpoře klientů. Připravovaná reforma systému sociálních dávek sice přináší některá pozitivní opatření, jako je z zjednodušení systému sloučení čtyř dávek do jedné superdávky, nicméně obsahuje i řadu problematických...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně. Kolegové, registruji, že jste ocenili, že se pan poslanec Bartoš vrátil do sálu, ale chcete-li s ním diskutovat, požádám vás, abyste diskutovali v předsálí. Prosím, pokračujte, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Knechtová: Nicméně obsahuje i řadu problematických aspektů, kdy hrozí, že už tak obtížnou životní situaci mnoho jedinců ještě zhorší.
Další problematickou oblastí je možné zhoršení dostupnosti bydlení. Navrhované normativy jsou v mnoha případech příliš nízké a nereflektují skutečnou situaci na trhu s bydlením. To může vést k tomu, že příjemci dávek nebudou schopni udržet si důstojné bydlení. Charita apeluje na to, aby byly normativy navázány na reálné tržní ceny nájmů a pravidelně aktualizovány.
Problémy spojené s bytovou nouzí vedou ke znevýhodnění již v samotném startu života mnoha dětí a mnohdy je stejně nedůstojné, jaké mají životní podmínky, a ty je provázejí po celý jejich dospělý život. Chudoba, ať už zapříčiněná různými faktory, bývá často dědičná. Považujeme proto za nutné nastavit dávkový systém tak, aby chudé rodiny měly podmínky pro důstojný život a život dětí z těchto rodin tak nebyl stigmatizován v jejich dalších životních etapách.
Reforma také přináší změny v definici zranitelných osob, které mají nárok na vyšší podporu. Současně návrh však opomíjí některé důležité skupiny, jako jsou například lidé opouštějící ústavní péči nebo vězení. Charita navrhuje rozšířit definici zranitelných osob a zlepšit celkově podporu těmto jedincům, aby se předešlo jejich dalšímu sociálnímu vyloučení. V poslední řadě také vnímáme zvýšený počet mladých lidí, kteří hledají pomoc v azylových domech nebo noclehárnách. Zároveň z praxe vyplývá, že rodiny s dětmi obzvláště neúplné se ocitají často v chudobě a mají velké problémy zvládnout rozpočet tak, aby pokryly základní životní potřeby. Je nutné nastavit pomoc a podporu tak, aby se nedostávaly do nepříznivých situací, a pokud v nich jsou, aby měly možnost se vrátit co nejdříve do normálního života, což v současné situaci mnohdy nejde. Pro mladé lidi opouštějící dětské domovy, výchovné ústavy či pro lidi, kteří vycházejí z věznic či léčeben, je velmi komplikované a v mnoha případech i nemožné vyznat se v právech a povinnostech vůči úřadu práce. Často musíme (musí?) řešit několik věcí najednou. Hledají si bydlení, práci, narážejí na mnoho obtíží, kterým neumějí dobře čelit, často chybují a riziko, že rezignují na legální svět, je velké. Potřebujeme tyto lidi podpořit v jejich budování si nového života a měli bychom jim poskytnout spíše pomoc, než sankce. Pro člověka opouštějícího instituce by měla být vytvořena ochranná doba, po kterou nebude při pochybení vyřazen z úřadu práce a dávkového systému. Tohle je třeba stanovisko organizace Rubikon centrum. Takže je důležité, abychom se opravdu bavili o těch cílových skupinách, které tenhleten zákon podpoří, a nezužovali to jenom na rodiny s mnoha dětmi, na těhotné ženy a případně na seniory. ***
