Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Takže to, že omezujeme počet kontaktních míst o stovku kvůli nějakým virtuálním slibům z billboardů, že štíhlý stát znamená, že má málo státních zaměstnanců, je blbost. A já bych v téhle věci chtěl poprosit, aby ministr Kulhánek popřípadě vláda zrevidovala dobrovolnost na té úrovni ORP, když s tím jdou i ty peníze, a skutečně udělala systém, který je preventivní, který dokáže pomoct i lidem, kteří nemají závažné problémy právě na tom trhu s bydlením a klidně půjdou bydlet do toho komerčního nájmu, proti kterému já nic nemám, nicméně ho tady velebil kolega Munzar. Tak. To byla asi část, která mně vadí jako první, a to jsem ještě neviděl ten včerejší komplexní pozměňovací návrh.

To, že se na poslední chvíli do toho vlámaly úřady práce a Marian Jurečka, skutečně nechápu. Ten původní koncept byl takový, že samozřejmě ty síly mohou být sdílené, ale to, že to budeme vázat na nějakou práci úřadu práce, který v tuto chvíli, a sice Marian Jurečka, se pyšní do médií, jak rychle přijímají ty různé žádosti, ale mě by zajímalo, jak rychle je vypravují. A ta schopnost vypravovat to rozhodnutí, kdy se na úřadu práce čeká na podporu třeba tři měsíce, je realita, a to nehovořím ani o důchodech.

Takže my tady všichni - a teď si to dávají všichni na billboardy. Tady všichni řeší krizi bydlení, jak to nájemné roste, jak ti lidé nemají pomoc, jak senioři končí na ulici nebo v nějakém azyláku. Případ osamocený senior tady už skloňoval v té Sněmovně každý druhý, ale ten zákon se psal poměrně kvalitně a poměrně dlouho, nicméně přišli jsme se zákonem, který vláda schválila, a já ho do Sněmovny přinesl v říjnu. Ne? Devátý měsíc loňského roku. Takže čekáme půl roku, teď jsme ve druhém čtení, pak se ten zákon, doufám, že projedná, i když si myslím, že ta nová verze je pak jenom říkat: podívejte, my vám to říkali, že to nefunguje. No, nebude fungovat, když se ty hlavní pilíře otupily. Takže budeme čekat do konce roku, pak je tam přechodná doba a celé to je kvůli tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí potřebuje nějaký konektor, aby si to nahrálo do nějakého svého šelmostroje výpočtu super dávky, takže reálně lidé, kteří budou mít problém s bydlením teď na konci roku, od Nového roku, tak se někdy dočkají v červenci, v srpnu příštího roku možná nějakého řešení, pokud to budou ti lidé, kteří mají právo na to, mít v nabídce ten byt ve směru toho zabydlování. To si myslím, že je hluboký disrespekt k lidem, kteří ty problémy mají, nedostali se do nich sami.

Já vím, že tady je spousta komunálních politiků, kteří ty věci také řeší osobně, protože když už ten člověk neví, tak se obrátí za starostou nebo za nějakým radním. Já tyhle věci řeším tak dvakrát do měsíce osobně. Dám vám příklad z covidu. Já jsem bydlel v pronájmu na Vinohradech. Ozval se mi starý pán, že mě zná, že je můj soused, jestli nemám čas po Sněmovně. Tak jsme se potkali, on čekal v parku. Co mi řekl? Pane Bartoši, já jsem dělal v divadle, mám důchod 12 000, bydlím v nájmu celý život s manželkou, manželka zemřela. Já měl dohromady 30 000 s tím divadlem a myslím, že ještě dělal na poště, a teď mi to jako vypadlo, protože v tom covidu ta divadla nehrajou, a vlastně ten můj důchod nestačí ani na ten nájem, tak jsem to nějak moc neplatil a já jsem na ulici. Já říkám, kde máte věci? Ty vám v úschovně.

Tak jsem zavolal kolegům z Charitas, protože s nimi mám dobrý vztah a často jsou to to první, co mě napadne. Zavolal jsem Charitas. Říkám, je tady senior, může úplně v pohodě bydlet, když mu pomůžete najít nějaký nájemní byt, vysvětlíte mu, jak se platí kauce, že si může použít MPSV. Ale to řeší Charitas, ano? tady musí být prostě systém, který tady těm lidem dokáže pomoct a nebudou - vy kroutíte hlavou (K poslankyni Oulehlové), tak já vás s tím člověkem seznámím. A takovýchhle věcí řeším prostě deset do roka, kdy ti lidé nevědí. Směna bytů. Přijde paní, mám 3+1, bojím se, chtěla bych ho prodat a odstěhovat se do Písku. Budu platit nájem. Koupím si tam byt, který je levnější, zbude mi 5 milionů a nebudu muset už se svým důchodem tyhle věci řešit. Tihle lidé potřebují pomoct a nemají na koho se obrátit v tuhletu chvíli. Ty pracáky nebo sociální služby na to nejsou stavěné. A ta situace může být velmi dramatická, protože ty ceny nemovitostí letí.

Dneska, článek E15. Investoři vrazili peníze do betonu a těší se na mohutné zisky. Prostě firmy začaly skupovat byty v panelácích. Vždycky se všichni ofrňovali, jaký to je ošklivé bydlet v paneláku. Já jsem bydlel v paneláku celý život i s rodiči, a najednou prostě to je lukrativní místo k žití. My máme nejen v okolí Prahy, my máme lidi, kteří vlastně jsou milionáři, ale musejí pobírat dávky, protože bydlí v nějakém panelákovém bytě celý život, ten najednou stojí raketu a je jejich, ale oni nedokážou vyjít při klasickém příjmu s těmi dalšími náklady, které ten život generuje. Tohle všechno bychom měli řešit. Tohle má řešit ten zákon.

A já jsem tedy dával pozor a nemyslím si, že i když z hlavy některé výpočty jsou poměrně těžké, zejména - tak pan ministr Kulhánek to měl napsáno, ale skutečně snížení toho koeficientu na ty 1,4 - tak já vím, jestli to přichází od Mariana Jurečky, tak určitě na rodiny s více dětmi je pamatováno a já to přeju, ale skutečně to znamená, že ti lidé, kde jsou single, třeba ti staří senioři, starší lidé, ale (nesrozumitelné), že prostě z toho systému vypadnou. A my místo, abychom udělali zákon, který s jasnými pravidly pouští ty lidi do řešení té situace, než si půjdou půjčit někam, já nechci říct k lichváři, tak k nějaké firmě, co půjčuje, a ty úroky jsou kritické, nebo budou někde zmatkovat nebo prostě to bude mít nějaké dopady, že budou šetřit děckám na obědech, tak místo abychom jim mohli za drobný peníz pomoct, tak riskujeme to, že budeme nést jako společnost daleko vyšší náklady.

A co pro mě bylo velmi nadějné, když jsme do toho šli? Těsně před volbami v roce 2021 se zveřejnil první podle mě fakt dobrý průzkum, kolik ty náklady jsou. A organizace, které se zabývají bydlením, dávaly, řekněme, střízlivý výsledek, že vlastně byl velmi konzervativní, že všechny sekundární náklady, které samozřejmě nešly, ta korelace, ta souvislost nešla prokázat, třebaže když nebydlíš, tak nepracuješ, z těch dat nevylezlo. Ty škrtly. Takže ty 4,5 miliardy neřešených problémů s bydlením byly vypočítávány na umisťování dětí do nějakého zařízení v případě, že třeba musí zasahovat OSPOD, náklady se zdravotní péčí, ale samozřejmě zde je kumulace daleko větších nákladů. V těch střízlivých odhadech se hovořilo zhruba o 10 miliardách.

Tak. Já bych chtěl poprosit všecky, zejména kolegy ze STANu, protože ten zákon měl jakousi koaliční dohodu z vlády, a to, že ten zákon, který byl, nebo ten pozměňovací návrh ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu byl předložen prakticky včera, já jsem ho dostal na stůl ráno, já jsem tedy byl na výboru pro veřejnou správu, kde se ten zákon projednával a málem se zasekl, tak bych prosil, abychom se vrátili k tomu ratiu, k tomu prvotnímu návrhu, kde třeba kolegyně Fialová, kolegyně Fialová prostřednictvím pana předsedajícího, tak byť jsme předtím byli v jiném gardu, nyní jsme oba dva opoziční politici, tak aspoň ty její návrhy skutečně odrážely znalost té situace, a nejenom toho kraje, ale Ústí, Předlic. Sakra, vždyť náměstek Kulhánek za ODS Ústeckého kraje byl velkým podporovatelem tohohle zákona, tak prosím vás, odstraňme z toho tyhle různé: vše vyřeší trh, a někdo hovořil o tom návrhu, že to je socialistický paskvil a podobně.

Pojďme se podívat, kde leží to ratio, udělejme tu pomoc co nejširší, ostatně to stejně vyhodnocuje to kontaktní místo, a bojujme s obchodem s chudobou, který tam kvete, a pořád se netvařme, že to vyřeší všechno svobodná ruka trhu, protože ta neexistence bytové politiky v České republice nás vedla do tady toho momentu, že když se podíváte na nějaký news feed z minulého týdne jenom, tak každý den je tam otázka nějakého bydlení. Mladé páry odkládají založení rodiny, protože si nemohou dovolit vlastní bydlení. Střední třída platí přepálené sumy, zvažuje odstěhování z měst a podobně. V České republice prostě jsme specifický stát, nemáme tu mobilitu moc za prací, ale i když já bych chtěl pracovat někde v České republice, tak přece tam půjdu bydlet za prací, půjdu tam do nějakého nájmu, ale nebudu si ausgerechnet kvůli tomu, že otevřela dobrá firma někde ve Šluknovském výběžku, i to se děje, tak si tam nebudu kupovat nemovitost.

Nájemní bydlení je jedno z řešení a u aktivace těch prázdných bytů v České republice, a ty odhady jsou různé, a já jsem tedy ubral, protože chci říkat to, co už se minimálně teď v tom narativu (nesrozumitelné). Tak se bavme o tom, že je 200 000 prázdných bytů. Je 200 000 prázdných bytů, které z nějakého důvodu, a mně je jedno ten důvod, kde z nějakého důvodu nikdo nebydlí. Když se pojedete v Praze podívat na Jižák nebo já nevím, na Hůrku, tak uvidíte večer, jak se svítí v každém jednom okně. Tak se projděte po Vinohradské, projděte se Balbínkou, projděte se místy, kde lidé bydleli, kolem Jiřáku, kolem Míráku. Večer jsou ty původní činžové domy pozhasínané. A to ještě nevím, že tam, kde se svítí, že tam může být nějaké Airbnb. Takže prostě ty byty jsou a z nějakých důvodů, které můžou být čistě ekonomické, prostě uložím si peníze do bytu, ono mi to za 10 let vyroste o 60, o 70 procent, proč bych se jako - je to nejlepší investice. Bohužel nemáme zatím lepší investiční nástroje v České republice, které by... (Námitka z pléna.) Tak máme fondy, dobře, ale které by prostě takhle ukládání peněz garantovaly, tu jistotu. A pojďme se bavit i o tom, co brání tomu aktivovat ty existující byty. ***