Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, zaznamenal jsem zkrácení lhůt o 30 dní.

V tuto chvíli už nemáme nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Já se táži, zdali je někdo přihlášen, anebo chce se přihlásit z místa? V tuto chvíli nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu.

Případně požádám o závěrečná slova. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já bych chtěl především poděkovat za tu debatu, byť jsme se místy posunovali mimo rámec tohoto zákona a těším se na diskusi, která proběhne na zdravotním výboru. Já to nebudu protahovat, protože kolega Stanjura mě požádal, abych jaksi ho zastupoval, co se týče zákona o účetnictví, a to byste si neměli nechat ujít. Takže z toho důvodu nebudu zdržovat a jenom, vaším prostřednictvím, pro kolegu Brázdila - pojišťovny mají dost velké nástroje. Všichni se na tom v podstatě shodneme, protože oni mají ekonomické nástroje, mají smluvní nástroje a mají kancelář pojišťoven. Ta kancelář pojišťoven je právě proto, aby ty společné věci koordinovala a řešila, a já jsem samozřejmě toto intenzivně diskutoval s řediteli pojišťoven a s novým šéfem kanceláře zdravotních pojišťoven. To bude ta správná cesta.

Koneckonců, minulá asociace hejtmanů, kteří byli hejtmani z různých politických stran, za všechny politické strany, prakticky každá měla nějakého hejtmana, tak se na tomto shodla a požádala mě o to, abychom převedli ty kompetence. A nevím o tom, že by teď byl nějaký jiný od hejtmanů pokyn. Já si uvědomuju dlouhodobě z první, z pozice lékaře a teď z pozice poslance a finálně ministra, že ta pozice krajů v zajišťování pohotovosti je velmi komplikovaná, je velmi složitá, byť existují precedentní soudní rozhodnutí, pokud lékař odmítl zajistit tu pohotovost a byl vyzván krajem, tak je to přesto podle mě velmi komplikované a pořád si musíme uvědomit, že smluvním partnerem pacientů je zdravotní pojišťovna a ta jim má zajistit dostupnost zdravotní péči. Proto dostává balík peněz částečně ze státního rozpočtu, částečně tím, že platíme tedy pojištění zdravotní. Proto ty nástroje ta pojišťovna má silnější.

Já bych chtěl upozornit, a zase kolegové nebo kolegyně, kteří jsou hejtmani či hejtmanky a jsou tady, tak to ví stejně dobře jako já, že byla vypsána výzva na urgentní příjmy. Je to výzva, která se v minulém volebním období shodou nešťastných náhod ne úplně šťastně povedla. Součástí té výzvy je i vybudování těch prostor, kde ten smluvní lékař té pojišťovny, bude moci tu pohotovost zastávat a samozřejmě nic nebrání tomu, aby těch pohotovostí, pokud ten kraj je například členitý, komplikovaný, se složitou obslužnou dopravní obslužnosti, těch pohotovostí měl víc, nic tomu nebrání. Ale toto je ta základní páteřní síť, která je provázána s urgentními příjmy. Má to svoji logiku, určitě o tom budeme diskutovat na výboru. Ta logika v podstatě spočívá v tom, že člověk jako takový pacient, a myslím si, že i řada z nás, co jsme zdravotníci, ne úplně odhadne, zda ten stav jeho, zvlášť když se jedná třeba o dítě, nebo o někoho, na kom mu velmi záleží, vyžaduje urgentní příjem anebo pohotovost. Proto správné pracoviště, a tak to je i v legislativě a bylo to tak odbornými společnostmi nastaveno opakovaně, by mělo mít urgentní příjem, pohotovost a triáž, která třídí ty, který tam přijdou. Všichni z vás, kdo jste zdravotníci, tak to víte a znáte. A já tady touto legislativní změnou k tomu chci toto úsilí nasměrovat.

Jinak co se týče lékařů, tady je potřeba říct, že zásluha, řekněme, posledních dvou ministrů zdravotnictví, ať tedy jmenuju Adama Vojtěcha a trošku i moje, je, že v letošním roce nás bude absolvovat o 350 lékařů víc, o 350 lékařů víc! To znamená, my jsme z toho, co předchozí vláda schválila, udělali výdaj mandatorní, a tím pádem dneska je jisté, že každý rok bude absolvovat o 350 lékařů víc, a tím pádem do deseti let budeme mít 40 procent lékařů, kteří budou tito absolventi. Tak děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Mezitím vás odhlašuji na základě požadavku. Ale pořád jsme v závěrečných slovech. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Pane zpravodaji Philippe, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte.

Nebyl předložen žádný návrh na dopracování panu navrhovateli, ani návrh na zamítnutí, proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednávání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu?

Navrhuje někdo, prosím, z pléna, přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu?

Vidím, že ne, tudíž jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 123 poslanců, pro 121, (proti 0). Tento návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům? Vidím, že nikoliv.

V tuto chvíli se vypořádáme s posledním hlasováním, a to, že pan zpravodaj navrhl zkrácení lhůt o 30 dnů.

Já jsem zahájil hlasování. Táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 123 poslankyň a poslanců, pro 69, proti 2.Tento návrh byl přijat.

Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu v prvém čtení.

Otevírám další bod

6.
Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí /sněmovní tisk 845/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 845/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Tomáš Dubský, v případě někdo jiný z navrhovatelů, ale vidím tady pana poslance Dubského, proto mu uděluji slovo. Prosím.

Poslanec Tomáš Dubský: Dobře, děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s návrhem novely zákona o obcích, jak již bylo řečeno, č. 128/2000, který jste obdrželi jako sněmovní tisk číslo 845. Společenství obcí představují v době narůstajících povinností obcí naději na zachovávání veřejných služeb...

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já vás jenom přeruším, pane navrhovateli, a poprosím, vážené kolegyně, vážení kolegové, klid tam ve skupince pana Haase, Bureše a pana Bendy, děkuji a poprosím, abychom mohli pokračovat v projednávání tohoto tisku. Moc děkuji.

Poslanec Tomáš Dubský: Děkuji pane předsedající.

... v co nejvyšší kvalitě, co nejblíže občanům. Umožní výkon veřejné správy profesionalizovat, účinně koordinovat a vytvářet přitom úspory, které mohou být investovány zpět do veřejných služeb. Institut společenství obcí doplňuje sadu dalších důležitých nástrojů dobrovolné spolupráce obcí, jako jsou dobrovolné svazky a místní akční skupiny, i když se možnosti spolupráce ve společenství teprve formují možností založit společenství během roku 2024 využilo celkem 446 obcí, ty se sdružily do 23 společenství s celkem více než 470 000 obyvateli. Osm z těchto společenství dokonce pokrývá celý správní obvod obcí s rozšířenou působností. Tento sněmovní tisk by měl i váhajícím obcím dále institut společenství zatraktivnit a usnadnit jim jejich úkoly. Společenství obcí proti běžným dobrovolným svazkům umožňuje sdílet kapacity úředníků pro výkon přenesené působnosti s výjimkou působnosti ORP. Obce tedy mohou ve společenství zaměstnat sdílené matrikáře, úředníky a podobně. Díky tomu mohou nabídnout plné úvazky či lepší platové podmínky, snadno vykrývat personální výpadky či nedostatečnosti. Sdílení úředníků pro výkon přenesené působnosti ale neznamená, že přenesená působnost se z obcí přenese na společenství. Společenství zaměstná úředníka, kterého si obce sdílí. To dosud nebylo možné. Úředník společenství tedy vykonává vždy působnost jménem konkrétní obce.

Stejně tak je možné na společenství či v jeho organizacích zaměstnávat pedagogické i nepedagogické zaměstnance. Je tak snazší sdílet účetní právníky, IT podporu a podobně. A stejně tak je ve společenství unikátně umožněno sdílet psychology či například jazykáře. Zaměstnanci nemusí drobit své úvazky mezi více organizací, což jim přináší větší jistotu, stabilitu a díky sdružení finančních prostředků od obcí také potenciálně i lepší podmínky. ***