Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Nyní tedy přikročíme k návrhu na přikázání výborům k projednání. A nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Navrhuje někdo, prosím, jiný garanční výbor? Není tomu tak, takže přistoupíme k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru? Kdo je proti?
A v hlasování číslo 21 se účastnilo 138 poslankyň a poslanců, pro 138, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.
Dále předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Proto se ptám, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Není tomu tak.
Proto máme poslední hlasovatelný návrh, a to je návrh paní poslankyně Doušové zkrátit lhůtu o 30 dní, tedy na 30 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
A v hlasování číslo 22 bylo přihlášeno 140 hlasujících, pro 78, proti 12. Konstatuji tedy, že lhůta byla zkrácena, tento návrh byl přijat.
A já tímto děkuji panu zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím první čtení tohoto tisku a tím končím tento bod.
Otevírám bod následující
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 878/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. A já ho nyní žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Vláda předkládá Parlamentu novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. První verze tohoto zákona byla schválena už tehdejší Československou národní radou v roce 1992 jako jeden z prvních zákonů Československa.
Tato novela pokrývá tři zásadní témata - ochranu dřevin, druhovou ochranu a vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.
V rámci druhové ochrany měníme pravidla, která už se nějakým způsobem trošku přežila. U těch nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, zůstane ochrana jedince, ale u méně ohrožených druhů budou chráněny jen biotopy, tedy místa, kde druhy přirozeně žijí, nikoliv jedinci. Já občas říkám, že nebudeme chránit mravence, ale mraveniště. Zamezíme tomu, aby mohl být nález jedince využit k bránění nějakému stavebnímu projektu. Nová pravidla zjednoduší zemědělcům běžné hospodaření na pozemcích, protože již nebudou potřebovat výjimky pro větší druhy, pokud svým hospodařením nezpůsobí ohrožení jejich biotopu nebo místní populace. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní.
Druhou změnou je ochrana dřevin, především stromů a stromořadí ve městech. Jedná se o důležitou věc související s adaptací. Přece jenom teploty jsou stále stoupající a stromy a stromořadí ve městech hrají čím dál tím důležitější roli. Stávající princip ochrany dřevin zůstává stejný. Tedy na prvním místě je snaha o zachování stromů a stromořadí, pokud to není možné, potom výsadba stromořadí, pokud to už dál není možné, tak potom stanovení poplatku, který je přímým příjmem obce, která ji využije na údržbu a ochranu stromů, stromořadí, zeleně a zelené infrastruktury jako takové.
Novela je nastavená tak, že se nic nezdrží. Je to vše integrováno do jednotného environmentálního stanoviska, jsou zde dány pevné lhůty tak, aby se stavební řízení nezdržovalo, tedy aby to bylo integrální součástí již schváleného jednotného environmentálního stanoviska. Výjimku mají stavby pro ochranu bezpečnosti, krizového zásobování obyvatel, krizového řízení. Také se tato novela nějakým způsobem netýká soukromých pozemků a soukromých zahrad. Tam zůstává záležitost kácení tak, jak je dnes.
Třetí záležitostí je vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Zde by mělo dojít k vyhlášení k 1. lednu příštího roku a se vznikem správy národního parku od poloviny roku tohoto. Příroda Křivoklátska svým rozsahem biotopu je unikátní, zatím není chráněn na úrovni národního parku takovýto druh biotopu. Protože máme čtyři národní parky, toto by byl pátý národní park. Jde především o rozmanitost zdejší krajiny, rozsáhlého vnitrozemského komplexu, převážně listnatého lesa nižších poloh, kde poměrně malé území obývá řada druhů rostlin, živočichů a hub. Celá řada z nich je chráněná, i zvláště chráněné druhy se zde nacházejí.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko nijak zásadně neovlivní každodenní život místních obyvatel. Území parku je především lesní mimo obce, v rámci národního parku není ani jedna obec, ani jedno trvale obydlené území. Nejedná se zde o žádnou dopravní infrastrukturu, ani v územně plánovacích dokumentacích není v tomto území plánovaná žádná výstavba. 99 procent dotčených pozemků v národním parku jsou ve vlastnictví státu. I nadále bude možné běžně chodit do lesa, sbírat lesní plody, houby jako doposud, naopak se dá očekávat, že vznik parku bude mít pozitivní vliv na regionální ekonomiku a přinese nové příležitosti pro místní podnikatele nejen v oblasti cestovního ruchu.
Hlavní sídlo správy národního parku potom bude v Berouně v budově, kterou bezplatně převedeme díky velké vstřícnosti ze strany Ministerstva zemědělství, jehož budova je aktuálně v majetku státu s právem hospodaření tohoto ministerstva. Strážci Národního parku pak budou sídlit v obcích Zbečno a Křivoklát.
Vznik Národního parku Křivoklátsko může pro obce znamenat snazší přístup k finančním prostředkům jak ze strany Evropské unie, tak z národních programů a dalších dotačních programů. Národní program životního prostředí pravidelně poskytuje podporu obcím, v jejichž katastrech je národní park, a to s alokací 150 milionů korun.
Dojde také k posílení pravomocí obcí při schvalování koncepčních dokumentů. Jedná se o změnu, jakým způsobem budou jednat rady národních parků. Tato změna není jenom v souvislosti s Národním parkem Křivoklátsko, ale principiálně se dotýká změny jednání a fungování rad všech národních parků na území České republiky.
Součástí novely je také po dohodě s Ministerstvem vnitra novela zákona o požární ochraně, která zakládá konkrétní povinnosti pro správy národních parků v rámci protipožární ochrany, zejména pak povinnost zajistit protipožární předěly, zajistit zdroje vody pro hašení a zpracovávat dokumentaci zdolávání lesních požárů. Děkuju za pozornost. ***
