Neautorizováno!

Tak to je motivace k legalizaci příjmu.

A pak tam máme další dvě varianty, kdy vlastně tenhleten samý princip, ale už to není srážka v exekuci, ale srážka v insolvenci, tak to děláme jako motivaci k tomu, aby lidé s vícečetnými exekucemi šli do oddlužení, do insolvence.

Takže tam vlastně princip toho pozměňovacího návrhu, těch dvou, první je 6151, pak je 6152 a 6153, tak princip je stejný, ale motivace, cíl je jiný. Ten cíl je, že říká, že vlastně tahleta operace, kterou jsem vám tady popsal - to znamená, ten člověk má nějaký příjem, ale pro samotnou dávku, rozhodnost pro výpočet, se bude počítat ten příjem minus insolvenční splátka v tomhletom - tak tady ta motivace je zase dána tím, aby lidé s vícečetnými exekucemi šli do oddlužení, protože jim tam zůstane víc peněz, než když budou setrvávat v exekucích, jestli si rozumíme, což vlastně navazuje na to, co já jsem tady měl jako pozměňovací návrh u novely insolvenčního zákona, kde jsme říkali, že motivace pro to, aby lidi šli do oddlužení, ti, co mají vícečetné exekuce, není jenom to, že se to zkrátí z 5 let na 3 roky, ale že těm lidem zůstane víc peněz, protože aktuální stav byl před tou novelou, že člověku v exekuci zůstává víc než v insolvenci, když tam nemá přednostní pohledávku. A v té chvíli ti lidé se rozhodují: Zůstane mi víc, zůstávám v exekuci. Tohleto je vlastně v bleděmodrém totéž. Ten, kdo by šel do insolvence - já to tam řešil přes příspěvek na bydlení, tady to řešíme přes tuhletu superdávku.

Nejsem expert na tyhlety sociální věci, to za nás řeší Aleš Juchelka, který si určitě dělá poznámky a pozorně to poslouchá, ale já tady řeším vlastně tu část a tu pasáž, která se týká exekucí a insolvencí. To znamená, ty další dva pozměňovací návrhy se vlastně týkají téhož, jenom tam neodečítáte ten odpočet, srážku v exekuci, ale srážku v insolvenci.

Proč u insolvence jsou dva pozměňovací návrhy, to ještě vysvětlím - a to proto, že v jednom případě je tam 50 procent toho odpočtu a v druhém vlastně celá ta srážka, takže tam je to variantně. U exekuce to máme jenom jednou. Tak tolik na vysvětlenou.

Já bych fakt poprosil - já jsem o tom mluvil včera s panem ministrem - jestli by se koaliční ministři nad tím zamysleli, protože jak vidíte, oba dva ty pozměňovací návrhy vedou k nějaké pozitivní motivaci. U exekucí k tomu, aby se přiznávaly příjmy, když to teďka hodně zjednoduším, aby to bylo jasné úplně pro každého, u insolvence, aby lidé, kteří mají více exekucí, v tom nesetrvávali a šli do insolvence, protože mají tam další benefit. Benefit je, že jim zůstane více peněz, protože si vlastně sáhnou na tu superdávku. Doufám, že jsem to srozumitelně vysvětlil, a děkuju vám za podporu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan ministr Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Moc děkuji za slovo a dovolím si tedy teď, v této části, reagovat na celou řadu věcí, které tady zazněly, ať to nenechávám úplně na závěr diskuse.

Na úvod se chci ještě vrátit k otázce kalkulačky, která tady byla zmiňovaná. My jsme udělali velmi podrobnou důvodovou zprávu včetně příloh k tomuto tisku. Kdo se s tím materiálem seznámil, kdo je tady ve Sněmovně nějaký čas, tak myslím si, že žádný zákon v té řekněme sociální či daňové oblasti neměl v minulosti tak podrobnou důvodovou zprávu s takovýmito podklady a propočty s tím, že opravdu objektivně, férově i z té zkušenosti, kterou máme z oblasti důchodů, říkám: Prostě rezort není schopen udělat kalkulačku, která by teď na začátku druhého čtení byla schopna zachytit všechny varianty, všechny situace, aby byla relevantní pro tu diskusi. Proto jsme říkali: Jsme schopni pracovat s velmi přesnými příklady konkrétních situací, to umíme. Všem poslancům sociálního výboru jsem nabídl, že když mi pošlete - a někteří to udělali - konkrétní příklady, dopočítáváme je přesně do koruny. A je potřeba si uvědomit, že v sociálním systému v České republice nikdy žádná kalkulačka nebyla. Nebyl tady systém, že by si lidé sami doma počítali dávky. U některých to je relativně jednoduché, ale u některých to jednoduché vůbec není. My jsme udělali kalkulačku před zhruba třemi roky na příspěvek na bydlení a i u té kalkulačky nám bohužel dochází k situacím, že potom realita výpočtu konkrétní přesně stanovené dávky se nám liší především proto, že ta kalkulačka není schopna postihnout do detailu všechny přiznané skutečnosti, všechny situace, které v té rodině mohou nastat. To jen na vysvětlení, že to tady není žádný zlý úmysl, že to není nechuť, ale je to úplně stejné jako u důchodů. V okamžiku, kdy jsme skončili třetí čtení, začala se programovat takzvaná IDA, informativní důchodová aplikace, abychom byli schopni tam potom zaktualizovat všechny ty parametry a lidé si to mohli zobrazovat.

Debata ke zranitelnosti: už to tady pěkně pan kolega poslanec Martin Dlouhý okomentovával, já si to dovolím jenom rozvést. My jsme nad tím fakt samozřejmě hodně zvažovali, hodně jsme nad tím debatovali. Původní návrh byl 4 roky, pak jsme to posunuli po diskusi s kolegy, hlavně koaličními, ale i nevládními organizacemi, na zranitelnost 7 let s tím, že opravdu ten klíčový argument je, že rodič má dítě, které je školou povinné, chodí do školy, a v ten okamžik má možnost pracovat. Pokud nastávají různé situace rodičovské typu ošetřovné, nemocenská a tak dále, ty slouží k tomu, kdy je potřeba se věnovat tomu dítěti, tak mám kryté příjmy z těchto systémů, z těchto dávek nebo pojištění. V okamžiku, kdy ten člověk bude například na nemocenské déle jak měsíc, je automaticky příjem z té nemocenské započítáván jako příjem pro pracovní bonus. To znamená - tady některá myslím že z kolegyň poslankyň se na to ptala - je to možná ne úplná detailní znalost těch věcí, což já chápu, protože kdo není člen sociálního výboru, tak si myslím, že úplně není schopen jednoduše se v tom zorientovávat, protože to je opravdu komplexní změna. To znamená, stejně jako u rodičů malých dětí do 4 let věku počítáme příjem z rodičovské jako zase aktivitu, kterou chápeme v duchu, že ten člověk pracuje, má příjem stejně jako u nemocenské, zohledňujeme to zase jako příjem pro pracovní bonus. To znamená, ty příklady, které tady byly i zmíněny, jsou pokryté tímto nastavením.

Takže to je komentář k otázce zranitelnosti, plus samozřejmě zranitelné skupiny jsou tam dále definované, jsou poměrně širší. Ještě jsme tam udělali tu úpravu i pro vdovy a vdovce, tam, kde jsou děti, aby tam po 12 měsíců od okamžiku, kdy dojde k ovdovění, zase ten člověk, ta domácnost mohla býti zranitelnou.

Moje vyjádření k cenovým mapám jsem dával opakovaně a zase si ho dovolím jenom rozvést. Proč nechceme a nebudeme brát data z cenových map? Cenové mapy vznikají tak, že se vezmou data z inzertních nabídek portálu, za kolik majitelé inzerují, že by chtěli pronajmout byt. To ale není reálná, skutečná tržní cena, za kterou se ty nájmy následně odehrávají. Tam, kde ta data nejsou, pro ty lokality se dělá dopočet. To znamená, už na začátku toho, co jsem tady řekl, je ukázka, že cenová mapa není zdaleka tak přesná, jak bychom potřebovali pro to, abychom stanovovali výši podpory a normativu pro náklady na bydlení. Proto vycházíme z dat, která máme na MPSV, a máme datovou základnu zhruba necelých 300 000 domácností, kde vidíme úplně přesně, kolik v těch nákladových položkách tvoří nájemné, kolik elektřina, plyn, teplo, voda, případně například poplatky za ostatní prostory. My jsme se velmi detailně dívali i na rok 2024 a na nejnověji uzavřené nájmy a i ty nově uzavřené nájmy za kvartály roku 2024 byly pod hodnotami, které říká cenová mapa. Kdybychom přistoupili na cenovou mapu, ještě více podpoříme a roztočíme tu spirálu, která už je dnes, kdy kombinace příspěvku a doplatku na bydlení je cenotvornou příčinou nebo jeden z momentů, který přispívá k rychlejší cenotvorbě, k roztáčení cen nájemného. Typická moje zkušenost z celé řady obcí - zvýšíme-li normativy, zastupitelstvo okamžitě přichází - někdo z politiků komunálních - s návrhem: Zvyšme nájemné, protože MPSV zvýšilo normativy, a takhle tu spirálu furt točíme. ***