Neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Takže tady říkám, že se mi to zdá velmi nespravedlivé vůči těm - vůči té části společnosti, která je zodpovědná, a samozřejmě výhodné vůči těm, kteří třeba takhle zodpovědní nejsou. A rozumím tomu, že to samozřejmě není penzijní připojištění nebo stavební spoření, tady se nemusíme chytat za slovíčko. Tady jde o ten samotný princip toho, jak je superdávka konstruovaná, a že když vy zdědíte něco po svých rodičích, kteří byli taky zodpovědní a tak dále, tak potom nedosáhnete na pomoc státu i přesto, že si desítky let třeba to sociální pojištění platíte, a najednou byste mohl mít na tři měsíce - abyste nemusel prodávat byt a chatu a rušit termínované účty, než se rozkoukáte (Předsedající: Čas.) na tom pracovním trhu (Předsedající: Čas.), tak abyste byl sanován.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A ještě technické upřesnění, pane místopředsedo, mimo faktickou poznámku, k návrhu na přerušení na tom konci. Protože jsme v sloučené obecné rozpravě, tak se jenom pro pořádek táži: Je to návrh, který se týká přerušení obou tisků? Je vztažen k oběma tiskům 799 i 800? (Pan poslanec Juchelka mimo mikrofon: Ano, obou tisků.) Děkuji.
A tím se tedy dostáváme v rozpravě dále, bude vystupovat paní poslankyně Jana Hanzlíková, poté pan poslanec Igor Hendrych.
Ale já bych ještě načetla omluvy, s dovolením. Omlouvá se totiž řada poslanců: pan poslanec Radim Jirout se omlouvá od 10 do 12 hodin ze zdravotních důvodů, Josef Kott od 9.15 do 10 hodin z pracovních důvodů, Jiří Mašek z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Ladislav Okleštěk z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Michaela Opltová z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, Jan Richter z celého jednacího dne z pracovních důvodů, Radek Vondráček od 10 do 12 hodin z pracovních důvodů a Petr Vrána z celého jednacího dne z pracovních důvodů. Z členů vlády se ještě omlouvá Jan Lipavský z celého jednacího dne z pracovních důvodů.
Prosím, paní poslankyně, děkuji za trpělivost, a ujměte se slova.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se velmi ráda vyjádřím k zákonu státní sociální pomoci, protože to je velmi důležitý zákon, a chtěla bych hned na začátku říct, že my s těmi obecnými principy, jak je tady představoval pan ministr, souhlasíme. Je to především to, že dávka má podporovat a oceňovat rodiny nebo osoby, které se snaží svoji situaci zlepšit prací, ale i odpovědným přístupem k zajištění bydlení a k výchově nezaopatřených dětí.
Také souhlasíme samozřejmě s tím, že ten systém nepojistných dávek je v současné době poměrně složitý, takže určitě je dobré ho zjednodušit a zpřehlednit pro klienty.
Také jsem moc ráda slyšela od pana ministra, že tady uváděl, že to, že bude zavedena superdávka, bude znamenat individuálnější práci lidí a zaměstnanců Úřadu práce s klienty. To je to, po čem jsem volala dlouhodobě, protože si myslím, že to je velmi, velmi důležité pracovat s tou osobou a s rodinou a i poznat veškeré ty její potřeby a na to nějakým způsobem reagovat potom v dávkovém systému.
S čím jsem ale od začátku měla problém, a to je v podstatě už poměrně dlouhá doba, protože poprvé se začalo uvažovat o sloučení některých dávek, vlastně v době, kdy jsem ještě seděla na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak to bylo to, že vlastně superdávka ruší čtyři dávky dvou různých dávkových systémů, které historicky měly vždycky odlišnou filozofii a byly určeny úplně odlišným cílovým skupinám. Takže tak, jak tady zaznělo, je to přídavek na dítě a příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory a pak dvě dávky, jedna na živobytí a doplatek na bydlení z hmotné nouze. Logicky tedy, když se nad tím zamyslíme, je velmi složité nastavit podmínky pro jednu novou dávku tak, aby pokryly obě ty skupiny z dvoudávkových systémů. Hodně se to projevuje například právě při nastavování majetkového testu.
V původním návrhu byla za mě řada nedostatků, bylo to v oblasti vymezení zranitelné osoby, kde se nepokrývaly všechny cílové skupiny, které by měly v zranitelnosti být zohledněny, a také v oblasti nastavení parametrů výpočtů dávky. Na to reagovala veřejná odbornost a neziskové organizace, které poukázaly na hrozící problémy pro mnoho lidí a rodin, protože oni byli schopni a vytvořili celou řadu modelových příkladů, kde jim vyšly ty výpočty tak, že by některé rodiny nebo osoby přišly o poměrně vysoké částky - někde to opravdu byly tisíce. Jednalo se tam třeba o jednočlenné rodiny, rodiny s nízkým příjmem nebo v určitých případech u lidí samostatně žijících, kteří mají zdravotní postižení. Jsem proto opravdu ráda, že v té době od prvního čtení došlo opravdu k mnoha schůzkám a kulatým stolům, a že MPSV spoustu věcí tedy pozměňovacími návrhy upravuje podle poznatků a informací z terénu.
Já už jsem to říkala na výboru, ale musím to říci i tady. Za mě je velká škoda, že taková diskuse neproběhla ještě předtím, než byl návrh zákona o superdávce předložen na vládu, protože tím se mohlo předejít velké nejistotě lidí, kteří se určitě i na vás obraceli a byli znejistěni tím, že si nedokázali díky tomu, že neexistuje ještě teď ta kalkulačka, tak nebyli schopni si spočítat, jak po tom zavedení nové dávky, jak na tom budou.
Jak už jsem zmínila, za mě je velmi důležité, aby byla správně vymezena skupina zranitelných osob, a vzhledem k tomu, že v zákoně budou striktně vymezeny ty jednotlivé skupiny, tak to musí být skutečně dobře promyšlené, aby se potom nestalo, že se v praxi ukáže, že určitá skupina, která má znaky zranitelnosti, nebude v tom zákoně vymezena. K této oblasti směřuje první pozměňovací návrh, který podávám ještě s kolegy ze sociálního výboru, má číslo 6124 a rozšiřuje § 7, což je zranitelná osoba. Rozšiřuje ho v písmenu c), kde se to týká osob invalidních v prvním stupni, poté v písmenu f), kde se jedná o osobu osobně pečující o dítě ve věku - a tady se mění na 12 let, protože to je dítě, které má určité problémy zdravotní, protože je závislé na pomoci druhé osoby, a poté doplňuje další písmeno, tedy i), a jedná se o osobu v dočasné pracovní neschopnosti v délce přesahující šest měsíců. U )zranitelných osob se předpokládá, že z důvodu věku nebo zdravotního stavu pracovně aktivní být vůbec nemohou, anebo pouze mohou být částečně aktivní právě vzhledem ke svému zdravotnímu omezení, a z toho důvodu ony nedosáhnou na ten pracovní bonus. A pokud vezmeme v úvahu charakteristiku zranitelné osoby, tak si myslím, že je opravdu nutné rozšířit o osoby v I. stupni invalidity, a to z toho důvodu, že to jsou osoby, které mají omezení pracovní schopnosti někde mezi procenty 35 až 49 - to je vlastně o polovinu, takže důvodem poklesu pracovní schopnosti jsou nejrůznější onkologická onemocnění, úrazy a také samozřejmě zdravotní postižení tělesné nebo psychické povahy. Zároveň je nutné definici zranitelné osoby rozšířit v tom novém písmeni, jak jsem hovořila o osobách, které jsou dlouhodobě v dočasné pracovní neschopnosti, protože i tady se jedná o lidi, kteří prodělali například onkologická onemocnění, případně to můžou být psychiatrická onemocnění a podobně. Samozřejmě pokud člověka z aktivního života to odvede - ta nemoc - na dobu už delší než šest měsíců, tak je jasné, že se to projeví i na finanční stránce rodiny nebo té osoby.
Další důležitá oblast za mě je problematika podpůrného plánu, který je v podstatě opravdu stěžejní pro řešení těžkých sociálních situací jednotlivých rodin nebo osob. K této oblasti směřuje další pozměňovací návrh, který podáváme s kolegy, a ten má číslo 6125, kde se do § 37 doplňuje další nový odstavec, který zní: "Poskytovatelé sociálních služeb a další osoby zaměřené na poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci, které Úřad práce vyzve ke spolupráci při zpracovávání podpůrných plánů, musí poskytnout Úřadu práce součinnost. ***
