(pokračuje Renáta Zajíčková)
Tady je potřeba říci, že pozměňovací návrh předkládám ve dvou variantách. Rozhodnutí o tom, zdali bude schválena varianta 1, nebo 2, bude moment pozměňovacího návrhu, který řeší přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIVů ze státu na zřizovatele. Pokud bude přijat pozměňovací návrh, o kterém jsem teď hovořila, tak varianta 1 obsahuje změnu jak k vládnímu návrhu zákona 829/0, tak změnu k usnesení výboru 829/2. Pokud nebude přijat pozměňovací návrh 829/2, tedy přesun financování nepedagogických zaměstnanců a ONIV ze státu na zřizovatele, bude pozměněn jenom vládní návrh zákona 829/0. Obě dvě ty varianty se liší legislativně technickými změnami v návaznosti na přijetí nebo nepřijetí pozměňovacího návrhu k převodu nepedagogické práce na zřizovatele. Věcně se ty varianty od sebe neliší.
Druhý pozměňovací návrh, který předkládám zase s kolegy Janem Berki, Matějem Ondřejem Havlem, Zdeňkem Kettnerem a Ninou Novákovou, je pod číslem 6092 a týká se konkurzů na ředitele. Konkrétně pozměňovací návrh ruší změnu, která měla umožnit České školní inspekci možnost vyhlašovat konkurz na ředitele školy i v průběhu jeho funkčního období. Podle pozměňovacího návrhu může dále Česká školní inspekce podat návrh na odvolání ředitele školy v případě zjištěných závažných nedostatků, ale nemůže sama tento úkon udělat. Posouzení návrhu České školní inspekce a rozhodnutí se v dané věci přesouvá dále na zřizovatele školy nebo školské zařízení.
Děkuji a k oběma pozměňovacím návrhům se přihlásím v podrobné rozpravě.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová, připraví se paní poslankyně Hanzlíková.
Než paní kolegyně dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Dvořák Jaroslav od 23 hodin ze zdravotních důvodů, paní místopředsedkyně Kovářová Věra od 22.30 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kubíček Roman od 21.40 hodin z pracovních důvodů, paní místopředsedkyně Richterová Olga od 21.40 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Voborská Milada od 22.34 hodin bez udání důvodu, pan poslanec Ivo Vondrák od 22.30 hodin z osobních důvodů. Z členů vlády se omlouvá pan vicepremiér Jurečka Marian od 21.40 do 22.40 hodin z pracovních důvodů. Tolik omluvy.
A paní poslankyně Berkovcová má slovo.
Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý večer, vážené dámy, vážení pánové, já bych se tady ráda vyjádřila k novele nebo k návrhu novely školského zákona jako celku. Svůj projev jsem tedy už značně zestručnila postupem večera.
Ta novela, která vlastně je před námi, tak si myslím, že významně ovlivní podobu vzdělávacího systému v České republice a ovlivní nejenom fungování našich škol, ale také budoucnost tisíců žáků, učitelů, dalších pracovníků a rodin. Přestože ministerstvo prezentuje tuto novelu jako krok k efektivnějšímu a kvalitnějšímu vzdělávání, realita je bohužel zcela jiná. Novela přináší systémovou destabilizaci, omezování financování škol, snižování podpory žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a slučování menších škol. Když se na ty změny podíváme o něco podrobněji, novela zavádí možnost vlády omezit maximální počet financovaných hodin výuky v období ekonomické krize. Jinými slovy, jakmile vláda rozhodne, že je potřeba šetřit, může snížit počet proplácených hodin výuky ze státního rozpočtu ve školách. To znamená, že školy nebudou vědět, kolik hodin mohou v dalším roce financovat, což povede k nejistotě, špatnému plánování a nepředvídatelnosti toho financování. Vláda argumentuje, že některé školy uměle navyšují počty hodin výuky, ale to je naprosto nepodložené. Dělení tříd na menší skupiny není plýtvání, ale je to zásadní krok ke kvalitní výuce, například v jazykovém vzdělávání nebo laboratorních cvičeních. Nejistota financování povede k chaosu, narušení výuky, ohrožení pracovních míst učitelů a nepedagogů. Myslím, že pokud vláda chce stabilní školství, tak jej nemůže řídit na principu takovýchto krátkodobých úspor.
Dalším vážným problémem je nedostupnost školních psychologů a speciálních pedagogů pro menší školy. Podle novely budou tyto služby povinně dostupné pouze ve školách s více než 180 žáky a malé školy budou muset o psychologa nebo speciálního pedagoga složitě žádat jako o podpůrné opatření. To povede k nerovnosti ve vzdělávání. Zatímco děti ve velkých městech, ve větších školách budou mít ke specialistům snadný přístup, děti v menších školách na venkově budou odkázány na přetížené pedagogicko-psychologické poradny. Tyto poradny už dnes nemají dostatečné kapacity a novela jim přidává další úkoly, aniž by zajistila financování nebo personální posílení. Tento krok považuji za vlastně zhoršení podmínek pro děti, které potřebují nejvíce podpory.
Dále ministerstvo plánuje sloučení menších škol, tedy z méně než 180 žáků pod jedním zřizovatelem, do větších celků. Tento krok je odůvodňován snahou o efektivnější využití finančních prostředků, ale ve skutečnosti přinese zhoršení kvality vzdělávání, ztrátu individuálního přístupu k dětem a oslabení role školy jako centra komunitního života. Každá škola odráží potřeby své komunity, což ve velkých sloučených institucích nebude možné.
Tento návrh ignoruje zkušenosti obcí, odborníků, protože kde je záruka, že sloučením škol se opravdu ušetří, když zároveň vzniknou nové náklady na dopravu, ať už ředitelů, nebo učitelů mezi školami, organizaci výuky, administrativní zátěž? A je opravdu žádoucí hledat ve školství jenom úspory? Pokud nám skutečně záleží na dětech a na kvalitě vzdělávání, nemůžeme tento návrh podpořit.
A v poslední řadě vlastně pozměňovací návrh nebo přílepek, řekněme který vlastně z této novely činí velmi kontroverzní a nepřijatelnou záležitost, je přílepek rozpočtového určení daní, který vlastně převádí financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, tedy na obce a kraje. O tom už jsem už tady dneska hovořila. Jenom zmíním, že skutečně proti tomuto se zvedla velká vlna protestů z řad místních samospráv, krajských samospráv, kteří kritizují hlavně to, že nemohli jako oficiální připomínková místa se vyjádřit k této novele, protože tento pozměňovací návrh se vlastně vyhnul řádnému legislativnímu procesu, protože byl načten jako přílepek v tomto druhém čtení školského zákona.
Obce i kraje si stěžují, že vlastně byli obejity právě ve snaze návrh rychle prosadit bez nějakého odborného posouzení a debaty. Samosprávy zdůrazňují, že doposud nemají dostatek informací o reálných dopadech návrhu na jednotlivé školy a obce, a vlastně nevědí, zda peníze, které vláda chce do regionu poslat, pokryjí úplně, zcela náklady na nepedagogické pracovníky a ONIVy, a zda starostové budou vědět, jaký objem prostředků mají školám ve svých rozpočtech od září kalkulovat. Také vlastně nevíme, zda vláda pamatovala na nárůst zaručené mzdy v tomto roce, která se propíše do mzdových nároků těchto pracovníků, a dolehne potom tedy k tíži obcí.
Já si myslím, že práce nepedagogických pracovníků je součástí, důležitou součástí každé školy a neměla by být odtrhována vlastně z živoucího organismu té školy, který je tvořen právě prací učitelů, dalších pedagogů a samozřejmě i nepedagogů. Není vhodné zkrátka tyto práce oddělovat a dvoukolejně takto školství financovat.
A tím bych asi prozatím skončila. Já si myslím, že k tomuto ještě povedou debaty, a za chvilku se ještě přihlásím, abych zdůvodnila své pozměňovací návrhy, případně vyjádřila i podporu pozměňovacím návrhům svých kolegů. Děkuji. ***
