(pokračuje Vladimír Zlínský)
Stejné gangy operovaly i v dalších městech - Rochdale, Manchester, Telford, Oxford a desítky dalších měst. Počet obětí jen v Rotherhamu dosahoval minimálně 1 500 za dvacet let, v Telfordu je to asi tisíc a v Oxfordu stovky. Praxe byla všude stejná. Násilníci vyhledávali bílé dívky z chudých rodin. Často číhali před školami, dívky lákali na dary a pozornosti, tvářili se, že jsou jejich přátelé, dávali jim drogy a alkohol. Jakmile se je podařilo izolovat, začali je zneužívat. Téměř každý případ je případ na zvracení. Nyní nebudu korektní, jelikož přesně takový přístup vedl k popisované situaci. Budu citovat z článku časopisu Echo. Takže teď to přijde, cituji: "Jednu dívku připravili na anální znásilnění pomocí pumpy. Do úst jí vložili náhubek a pak ji hromadně zneužilo pět nebo šest mužů. Jinou sexuálně zneužili pomocí rozbité láhve. Další dívky deset týdnů věznili a každý den znásilňovali, některé byly zavražděny. Například šestnáctiletá Lucy Lowdlová uhořela společně se svou sestrou a matkou poté, co jejich dům podpálil jistý Ali. Ten ji znásilňoval od jejích čtrnácti let. Byl otcem jednoho jejího dítěte, přičemž v době smrti s ním byla znovu těhotná. Znásilňování dívek bylo často rasově motivované. Jejich trýznitelé o nich mluvili jako o bílých kur..ch. Dávali najevo svou nadřazenost a považovali je za snadné maso." Konec citace.
Na závěr lze konstatovat, že popisovaná situace ukazuje, jak lze pod pláštíkem boje proti rasismu vytvořit, podporovat a udržovat rasismus s opačným znaménkem, aniž by to komukoliv z odpovědných osob a úřadů vadilo. Proto z mého pohledu zmíněná grafika Chirurgové z dovozu varuje před tím, aby se podobná situace u nás nestala. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli jsem zaznamenal jenom jeden bod do programu, a to Britský horor. Jako první bod programu dnes? (Poslanec Zlínský: Ano.) Ano, děkuji moc.
My jsme se vystřídali v řízení schůze Sněmovny. Než bude vystupovat další, kterým je pan poslanec Petr Sadovský, načtu omluvy. Od 18 hodin ze zdravotních důvodů Jiří Hájek, Tomáš Helebrant od 18 hodin, taktéž ze zdravotních důvodů, Jiří Kobza od 19.01 hodin z rodinných důvodů, Taťána Malá od 19 hodin ze zdravotních důvodů a pan ministr Lukáš Vlček od 19 hodin z pracovních důvodů. V tuto chvíli se přihlásil na změnu programu schůze pan poslanec Sadovský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Sadovský: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, přicházím a navrhuji zařadit do programu jednání Poslanecké sněmovny bod týkající se nedávného rozhodnutí ministra vnitra pana Víta Rakušana sdílet dílo italského mistra nebo umělce Eduarda Castalda v rámci Mezinárodního dne obětí holocaustu. Chtěl jsem se ho samozřejmě zeptat na interpelacích, ale pan ministr opět nedorazil, takže jediná možnost, jak toto projednat, je tato. Toto rozhodnutí vyvolalo značnou kritiku a znepokojení, a to ze tří hlavních důvodů.
Za prvé, urážlivost vůči památce obětí holocaustu a jejich potomkům. Sdílení díla italského umělce Eduarda Castalda při příležitosti Mezinárodního dne obětí holocaustu vzbudilo rozhořčení zejména kvůli jeho kontroverzním postojům k Izraeli. Castaldo je znám svými výroky, které přirovnávají stát Izrael k nacistickému režimu, což je vysoce citlivé a urážlivé vůči obětem holocaustu a jeho potomkům. Připomínka holocaustu by měla být věnována uctění památky 6 milionů Židů zavražděných během druhé světové války a měla by být prosta jakýchkoliv politických kontroverzí. Rozhodnutí ministra vnitra sdílet Castaldovo dílo v tomto kontextu vyvolává otázky o jeho uvědomění si historické a emocionální váhy této události.
Za druhé, ohrožení vztahů s Izraelem. Izrael je pro Českou republiku dlouhodobě významným spojencem, s nímž udržujeme silné diplomatické, ekonomické a kulturní vazby. Tento incident může mít negativní dopad na naše bilaterální vztahy. Sdílení díla umělce s antisemitskými a antiizraelskými názory může být vnímáno jako podpora těchto postojů. Spojování připomínky holocaustu s názory, které hanobí Izrael a zlehčují historická fakta, vysílá nebezpečný signál o naší toleranci k extremistickým postojům od ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Rakušana. Je důležité, aby Poslanecká sněmovna zvážila, jakým způsobem chceme tuto situaci řešit, jakým způsobem bychom se měli distancovat od těchto postojů.
Za třetí, výzva k veřejné omluvě ministra Rakušana. Veřejná omluva ministra vnitra Víta Rakušana by byla důležitým krokem k nápravě této situace. Přece jen je pan Rakušan ministr vnitra a první místopředseda vlády České republiky, což si asi vůbec neuvědomuje. Omluva by také vyslala jasný signál, že Česká republika odmítá jakékoliv formy antisemitismu a podporuje historickou pravdu o holocaustu.
Poslanecká sněmovna by měla projednat tento návrh a vyzvat ministra k přijetí odpovědnosti za své rozhodnutí. Tím bychom předešli dalšímu poškozování naší pověsti a vztahu s Izraelem a ukázali, že jsme schopni řešit i složité otázky s respektem k historické pravdě a mezinárodním vztahům. Na základě výše uvedených bodů žádám, aby Poslanecká sněmovna projednala tento návrh a vyzvala pana ministra k veřejné omluvě.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, zaznamenal jsem, že v tuto chvíli Sdílení italského díla Castalda Vítem Rakušanem je jako nový bod.
Poslanec Petr Sadovský: Ano, a přeji si, aby byl zařazen po pevně zařazených bodech.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Dnes?
Poslanec Petr Sadovský: Ano, samozřejmě. Vzápětí tam určitě najdete i moji druhou přihlášku.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, mám ji tady.
Poslanec Petr Sadovský: Ano, děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, žádám o zařazení nového bodu na jednání Poslanecké sněmovny, který se bude zabývat problematikou docházky členů vlády na interpelace. Tento bod považuji za zásadní a v návaznosti na bod, který jsem před chviličkou přednášel, je důležitý i pro zajištění efektivního fungování parlamentní kontroly a role opozice. Název bodu je Řešení problematiky docházky ministrů na interpelace.
Všimněme si, že paní předsedkyně sedí na piedestalu ve Sněmovně nejvýš a vláda pod ní. Proč? Protože vláda je podřízena Sněmovně a Sněmovna může složení vlády schválit, ale také může vládu rozpustit. Máme parlamentní demokracii, opakuji, parlamentní demokracii, tak by bylo vhodné, aby se na interpelace ministři, až na výjimky, laskavě dostavovali.
Nebudu své dotazy posílat a po měsíci se doptávat, zda mi vůbec někdo odpoví, protože když se na něco na interpelacích ptáme, tak se ptáme momentálně k tomu, co chceme vědět, a že někdo bude řešit něco za měsíc? My řešíme věci hned, a ne po měsíci. Proč je nutné mé navrhované jednání? Je naprosto skandální, že členové vlády opakovaně ignorují svou povinnost účastnit se interpelací. Tato arogance vůči základním demokratickým principům je neomluvitelná. Interpelace jsou volitelnou možností, ale ne tak, aby je mohli ministři přehlížet a nedodržovat. Jsou základním kamenem parlamentní odpovědnosti a transparentnosti. Když ministři nechodí na interpelace, je to plivnutí do tváře všem občanům, kteří od nich očekávají odpovědnost, otevřenost, a tím i signál, že si jich váží. Ne, vláda si jich neváží a neváží si demokratického systému, který ji udržuje u moci. Takové chování je zcela nepřijatelné. ***
