Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(11.20 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Za prvé - bylo to zcela zásadní pro objektivitu práce vyšetřovací komise. Úplně jednoduše a srozumitelně řečeno, dovedete si představit to, že vyslýcháme 29 svědků? Nikdy ty svědky nepředvoláte na jeden den. To se nedá do jednoho okamžiku. Kdyby si svědci z důvodu veřejnosti jednání komise přečetli o tom nebo mohli být přítomni předchozím svědeckým výpovědím, tak si myslím, že snížení důkazní hodnoty a objektivity těch v čase prováděných svědeckých výpovědí by bylo naprosto zpochybnitelné.
Za druhé - vyšetřovací komise měla prověřit, to byl úkol pléna Poslanecké sněmovny, postup složek integrovaného záchranného systému České republiky, zejména - to je výslovná citace, opět usnesení pléna - Policie České republiky. Jinými slovy, přece všechny postupy bezpečnostních sborů České republiky nemohou a nesmějí být veřejné. Předpokládám, že každý z nás v tomto sále chce, aby bezpečnostní složky České republiky fungovaly věcně, správně, efektivně. Jinými slovy, některé jejich postupy, které my jsme měli a museli prověřit, musí zůstat neveřejné.
A ten třetí důvod byl opravdu lidský respekt k obětem - promiňte, k sekundárním obětem, k sekundárním obětem, moc omlouvám za ten přeřek - sekundárním obětem. Úplně konkrétní ukázka: pokud byla, a zdůrazňuji, naprosto jednomyslná shoda na tom, že bychom výslechem jakéhokoliv svědka a jeho předvolání před komisi dosáhli nějaké psychické sekundární újmy toho potenciálně vyslýchaného svědka a ta újma výslechem, provedení výslechu toho svědka by převyšovala význam té svědecké výpovědi a pokud jsme si byli schopni danou skutečnost, a to zdůrazňuju, ověřit uzavřeným kruhem jiných provedených důkazů, tak pouze po jednomyslné shodě všech členů komise jsme daného svědka, ať jsme o té osobě uvažovali, nevyslechli.
Tolik několik mých klíčových poznámek ke způsobu práce vyšetřovací komise tak, abych pokud možno napomohl důvěře vás všech - i veřejnosti i médií - v to, že jsme pracovali opravdu nejlépe, jak jsme dokázali a mohli.
Část druhá - skutkové závěry šetřené tragické mimořádné události. Tato, řeknu, část mé závěrečné zprávy, z logiky věci, věřím, že to má logiku, zase, byla na tom jednomyslná shoda všech členů vyšetřovací komise, to chci ke skutkovým zjištěním zdůraznit, a jsem za to velmi rád, má logicky čtyři věcné a časové podfáze: za prvé velmi zjednodušeně, ale snad srozumitelně řečeno, fáze mimořádné tragické události v Hostouni, respektive ve Středočeském kraji, která se odvíjí od místa bydliště rodiny pachatele; za druhé fáze mimořádné události, která probíhala v Praze před okamžikem zahájení střelby pachatele v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha; za třetí fáze od okamžiku, kdy pachatel zahájil střelbu v budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha; a teď ne z důvodu naší, a děkuju za ní, velmi korektní komunikace s pozůstalými a blízkými, měl jsem to ve své zpravodajské zprávě připraveno již předtím, tak se chci speciálně věnovat otázce lokalizace mobilních telefonů, protože ta byla také předmětem řady mediálních dohadů a případných spekulací.
Takže co se týká fáze mimořádné události v Hostouni, nebojte, nebudu číst celou závěrečnou zprávu, ale ke každé té fázi se pokusím zdůraznit opravdu jenom klíčové skutkové závěry. První závěr, a předesílám ještě jednou před závorku, v celé této kapitole, nejen v jednotlivých podkapitolách, byla na shrnutí skutkového děje, na každém slovíčku závěrečné zprávy stoprocentní jednomyslná shoda všech členů komise.
První taková klíčová věc, která se pak promítá do toho postupu orgánů činných v trestním řízení, je, že z vytěžení matky a sestry pachatele a oznamovatelky, to je také klíčové, měli jsme k dispozici, známe ho, doslovný záznam hovoru oznamovatelky se zdravotnickou záchrannou službou. Bylo zřejmé, že Policie České republiky neměla v této fázi, zdůrazňuju, žádné informace o nějakém předchozím závadovém jednání pachatele Davida Kozáka, z něhož by bylo možné odvodit jeho nebezpečnost pro okolí nebo úmysl spáchat ten hrůzný čin hromadné vraždy, který spáchal.
Druhý skutkový závěr - viz zejména doslovný záznam, zvukový záznam i přepis, telefonické oznamování oznamovatelky, kamarádky pachatele. Z textových zpráv, z esemesek mezi oznamovatelkou a pachatelem a zase z vytěžení, i oznamovatelka byla vytěžena Policií České republiky hned toho dne 21. 12., ve fázi události v Hostouni nebyla nějak rozpoznatelná nebezpečnost pachatele Davida Kozáka v tom okamžiku. A opravdu z té zprávy, nebo z těch zpráv, z SMS zpráv mezi oznamovatelkou a pachatelem, i z jejího oznámení byla zřejmá v této fázi, zdůrazňuji, pouze obava a strach o život pachatele, a to z důvodu jeho sebevražedných úmyslů.
Třetí takový klíčový závěr, se kterým zase Policie České republiky pracovala, a je to z vytěžení matky, sestry, oznamovatelky, tak ty klíčové údaje byly v tom okamžiku čtyři. Bratr, respektive syn matky a sestry pachatele, že chodí na Filozofickou fakultu, v tom okamžiku, když je policie vytěžovala, bez jakéhokoliv bližšího upřesnění, ve kterých z budov Filozofické fakulty by měla být zajišťována v ten den jeho studijní činnost. Druhá informace, se kterou v tom okamžiku policie pracovala, že by kolem poledne měl odjíždět autobusem do Prahy právě na výuku, zdůrazňuji, na výuku. Za třetí, proběhla tam informace, že jejich syn, bratr chodil v Praze na střelnici, k tomu se pak dostanou ve fázi události v Praze. Čtvrtá informace, že on sám nemá vlastní auto a že jezdí do Prahy autobusem. To skutečně bylo potvrzeno a bylo to pak i předmětem některých mediálních dohadů.
Třetí takový závěr od konce k této fázi, a omlouvám se, že tady jsem zcela konkrétní, ale je to nutné zase z důvodu objektivity, zavražděný otec, a to víme nyní ex post, zavražděný otec byl zavražděn třemi střelnými ranami vedenými zezadu, řekněme, do zadní části temene hlavy, do oblasti hlavy a krku. Ale, a to je podstatné, v rodinném domě v Hostouni tělo otce nebylo v původní poloze na židli, kde byl pachatelem zavražděn, ale leželo na zádech, to znamená bez možnosti vhledu těch ran, těch střelných ran do zátylku nebo do zadní části hlavy. Z toho důvodu, a to je souběh událostí, které opravdu v té minulosti nikdo z nás nezmění, byl nalezen potenciálně funkční nástražný výbušný systém - jeho fotodokumentaci, přesný popis měla vyšetřovací komise k dispozici - tak ohledání nástražného výbušného systému a prohlídka objektu z pohledu bezpečnosti pohybu jakýchkoliv osob z příslušníků Policie České republiky, kteří se musejí podílet na objektivním vyšetřování takového podezření z trestného činu, tak prohlídka rodinného domu v Hostouni z pohledu bezpečnosti osob příslušnými pyrotechnickými složkami Policie České republiky byla ukončena ve 14.47 - 14.47 byl objekt rodinného domu v Hostouni prohlášen za bezpečný, zdůrazňuji ten aspekt. Pak si sami promítněte - ať nepředbíhám - okamžik zahájení střelby v budově Filozofické fakulty. A v 15.15 - protože po prohlášení, že není nebezpečný, což je okamžik 14.47, že není nebezpečné NVSO nebo nástražný výbušný systém - tak v 15.15 mohlo být zahájeno zase k tomu příslušnou osobou, jsou to nutné důkazy pro budoucí trestní řízení, řádné ohledání místa události a ohledání těla zastřeleného otce. Takže to jsou závěry k fázi Hostouň/Středočeský kraj. ***
