Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.10 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Přestože dvacet roků se snažíme diverzifikovat náš export, 85 procent v roce 2023 - za rok 2024 to ještě nemáme - o 85 procent našeho exportu šlo do zemí Evropské unie. Otázka je to dobře, nebo špatně? Určitě al to nestačí, ale jsou to těžké trhy, jsou tam většinou dobré ceny a ti z našich, kteří se tam uchytí, tak většinou jsou to firmy, které opravdu prosperují a přinášejí zase prospěch celé české ekonomice.
Ale v okamžiku, kdy se našim sousedům úplně ekonomicky nedaří, tak to samozřejmě s sebou nese rizika. Všechny makroprognózy, které alespoň připravují odborníci Ministerstva financí, s tímto rizikem kalkulují. Je v našem zájmu, aby se dařilo našim sousedům jako exportně orientované zemi, protože když se bude dařit našim obchodním partnerům, tak se opět bude dařit české ekonomice.
Takže pokud bych měl shrnout ty konkrétní kroky vlády, tak jak jsem říkal: investice, podpora podnikatelských investic, nachystaná změna flexinovely a podpora dostupného bydlení, což nemá nic společného se zákonem o podpoře bydlení, na kterém i já opravdu vidím pozitivní prvky, a je to spíš debata o parametrech, ne o tom, jestli je to sto - nula, černá nebo bílá, přijmout všechno, zahodit všechno. A pak bych mohl ještě reagovat na další věci, které tady zazněly.
Čísla budeme mít někdy v březnu nebo v dubnu, ale bezesporu podle všech odhadů česká ekonomika v roce 2024 rostla rychleji než je průměr eurozóny, průměr dalších 20 zemí Evropské unie. V letošním roce ten růst bude zhruba o 80 procent vyšší, než je odhadován růst ekonomiky opět v eurozóně, to znamená v ostatních zemích. Klíčová zpráva loňského roku je, že roční inflace byla 2,4 procenta, podívejte se do prognóz Ministerstva financí, 2,4 procenta. Byli kritizováni ti, kteří to chystají, že to není přesné. Trefili to přesně. Souhlasím; 2,3 - 2,4 - 2,5 jsou stejně hodnotné prognózy, protože 0,1... Kolik měsíců jsme tady poslouchali, nejenom tady, ale myslím ve veřejném prostoru: My jsme jediná země, která se ještě nevrátila na předcovidovou úroveň - aby se ukázalo, když to Český statistický úřad přepočítal, že už to dva roky není pravda.
Proto říkám, jestli minus 0,1, nula nebo 0,1 jsou vlastně stejné výsledky, a když máte 0,1 růst HDP, tak můžete říkat bez podrobností: Naše ekonomika roste. Když to je o 0,1 méně, což je v dnešních číslech 8 miliard, tak říkáme, to zní úplně jinak: Česká ekonomika stagnuje. A když je to minus 0,1, což je vlastně skoro stejné, jak to nula nebo plus 0,1, tak slyšíme: Česká ekonomika je v recesi a klesá.
Myslím si, že politická debata o těch desetinách nemá smysl. Kdybychom se bavili o jednotkách procent, tak je to naprosto relevantní. Pak se ukáže, a doufám, že všichni věříme tomu, že Český statistický úřad je nezávislá instituce, která pravidelně reviduje data dozadu. To není nic nového. Pak se ukáže, že to, z čeho se vycházelo v té neříkám nejenom debatě ve Sněmovně, ale obecně v tom veřejném prostoru, nebyla pravda. Protože rozdíly byly tak malé a u těch malých rozdílů nemá cenu dělat silné závěry. Nebo můžeme je dělat, ale pak se může stát, že po přepočtu se ukáže, že ty silné závěry byly úplně chybné.
Já si nechám koaliční příhody do října 2024 na něco jiného než na plénu Poslanecké sněmovny a jenom připomenu Jakubu Michálkovi, že vládu skládaly dvě koalice, program psaly dvě koalice a nebyla to naše koalice, která zcela odmítla debatu o počtu obcí a slučování. Mohu prozradit, že my jako ODS a Piráti byly dvě strany, které chtěly mít racionální počet stavebních úřadů, ale nevyhráli jsme tu debatu, to je přece fakt. Tak není třeba za tohle útočit zrovna na premiéra z ODS, když naše společná snaha, abychom měli racionální počet stavebních úřadů, prostě nebyla úspěšná. Tak člověk má přiznat, že se o něco snažil, chtěl něco prosadit a neměl tu sílu. Možná jsme neměli dobré argumenty, nevím. Vždycky hledám chybu spíš u sebe než u těch ostatních, které jsem nepřesvědčil.
A ta debata, ta se nedá přeskočit, ona se bude pravidelně vracet, protože je to realita. Když se podíváte na evropské srovnání, máme mnoho obcí, máme mnoho krajů, máme mnoho veřejných vysokých škol a takhle bych mohl pokračovat, a velmi častý argument je: No a co? Tak ještě dáme nějakou jinou, už jich stejně máme hodně. Nemyslím si, že je to správný argument. A k tomu potřebujete politickou odvahu. To se nedá dojednat se všemi, aby se to fakt změnilo. A pokud některá vláda, a my už to nestihneme, k tomu přikročí, tak to nebude populární a bude muset svést velký politický zápas. A nejenom v parlamentu, ale i s těmi, kterých by se to potenciálně týkalo. My jsme na takovou racionální debatu připraveni, ale přitom současně vnímáme rizika a argumenty, které jsou proti. A opět to není debata100:0, černá - bílá, jedna strana má stoprocentně pravdu a druhá strana se stoprocentně mýlí. Můžeme matematicky modelovat ideální model veřejné správy v České republice, ale tak to nikdy nefunguje. Patnáct kilometrů na mapě je prostě jiných, když tam máte mezi tím hory, anebo je to placka, máte tam dálnice a tak dále. Těch faktorů je hodně.
A co se týče debaty o rozpočtovém určení daní, já se jí aktivně účastním asi od roku 2003 nebo 2004, kdy jsem zastupoval různé strany těch debat, nejenom centrální vládu, ale i tu stranu, která se domáhá změn. Určitě se shodneme, aspoň podle mě, nebo bychom se mohli shodnout, aby rozpočtové určení daní bylo také více motivační. Myslíme si, že to je stoprocentně přijímaný názor. No, není, není.
Například když mluvil pan předseda Michálek o nové investici, nových počtů pracovních míst, tak počet pracovních míst, konkrétně provozně ne podle sídla firmy, je zohledněn ve změně rozpočtového určení daní, které jsme udělali v tom funkčním období 2010 až 2013. Do té doby šly ty daně podle sídla provozovny - ne provozovny, firmy - to znamená centrály, a nešly do těch, do těch oblastí. A přemýšlejme a společně hledejme ty motivační faktory, aby místní zastupitelstva nebo krajská zastupitelstva měla potenciálně větší profit z toho, když něco prosadí. Nimby efekt přece v České republice funguje úplně skvěle. A pokud někdo je osvícený, osvícené zastupitelstvo a chce s tím bojovat v rámci svých kompetencí, tak by bezesporu měl být nějakým způsobem bonifikován. Ale musíme to nastavit vyváženě, jsme (nesrozumitelné) na ostatní koeficienty a musíme to docela dobře promyslet.
Tak já nebudu opakovat čísla, která říkal pan premiér ohledně růstu či poklesu HDP v Rakousku a v Německu v roce 2023. Za pár týdnů už budeme vědět čísla za rok 2024, nejenom odhady, ale podle těch čísel. Ano, Polsko roste rychleji, tak se bavme, jestli jsme ochotni akceptovat pěti, šestiprocentní roční schodky veřejných financí vůči HDP a zda jsme připraveni investovat například do obrany více než 4 procenta HDP jako naši severní sousedé. A vidíte na tom růstu ekonomiky, že to není faktor investice do obrany, který podkopává růst ekonomiky, ale právě naopak.
Vracím se k tomu, čím jsem začal. Vymyšlená, a to není jako vymyšlená ve smyslu, že by nebyla pravdivá, ale originální statistika. Odejměme ze všech investic výdaje do obrany a my jsme pak byli lepší. No, tak tohle bychom mohli ještě víc rozkouskovat, najít si ještě menší sektor a teď se předhánět, jestli investice do čističek vody byly vyšší, nebo nebyly. Myslím, že ty kapitálové výdaje musíme posilovat jako celek, a rostoucí polská ekonomika jasně dokazuje, že vysoké výdaje do obrany podporují ekonomický růst a ne že ne. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s faktickou poznámkou, než dám slovo s přednostním právem paní předsedkyni Schillerové, vystoupí pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo. ***
