Neautorizováno!

Návrh redukce odkladů školní docházky je doprovázen i dalšími doprovodnými opatřeními, která mají dětem zajistit hladký přechod z mateřské školy do první třídy a zmírnit obavy rodičů ze školního neúspěchu dětí. Těmi opatřeními je - už to tady bylo i zmiňováno - omezení opakování prvního ročníku a zrušení klasifikace známkou v prvním a druhém ročníku. To znamená, že dítě nemůže v první třídě propadnout a nebudou děti v první a druhé třídě známkovány. Ten celosvětový trend potvrzuje odklon od známkování v těch nejnižších ročnících a Česká republika je stále jednou z mála evropských zemí, které ještě dovolují známkování v těch úplně prvních ročnících základního vzdělávání. Zrušení klasifikace a její nahrazení slovním nebo kriteriálním hodnocením oslabují stres a tlak na výkon, které jsou právě jednou z hlavních příčin nadměrného počtu odkladů školní docházky. Dalším opatřením přijatým bude parametrizovaný asistent pedagoga v každé běžné třídě prvního ročníku základní školy s počtem žáků patnáct a více. Co je důležité a bude nově fungovat, je povinnost předávat si výsledky pedagogického diagnostikování a vyhodnocení podpůrných opatření z mateřské školy do nástupní základní školy, což učiteli základní školy pomůže při prvotním mapování potřeb a možností dětí. To doposud nefungovalo a dítě, které přišlo z mateřské školy do základní školy... tak se znova rozběhl ten kolotoč různých vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách, protože školy nezískaly podklady již z mateřské školy. To by tedy mělo nově fungovat.

Účinnost omezení odkladů školní docházky předpokládá postupný náběh rozložený do tří let, a to podle data narození dětí. Toto řešení je nastaveno z důvodu kapacitních možností základních škol i s ohledem na postupné získávání zkušeností učitelů prvního stupně, na jejichž podporu ve vzdělávání rovněž nesmíme zapomínat. Metodická podpora učitelů prvního stupně základních škol bude nesmírně důležitá.

Závěrem jen chci podotknout, že výrazné omezení odkladů školní docházky je vnímáno i odbornou veřejností pozitivně, nicméně zaznívají upozornění na všechny další nezbytné doprovodné kroky, které umožní dětem plynulý přechod z mateřské do základní školy. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím další přihlášenou a to je paní poslankyně Kocmanová.

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už tu padlo, tento návrh má podporu i Pirátů. Já jsem ráda za tu shodu napříč politickým spektrem. Ráda bych poděkovala všem předkladatelům, protože ten návrh opravdu jde dobrým směrem. Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostává odklad. V tuto chvíli to určitě není ideální situace.

Nicméně já bych stejně ráda využila této příležitosti a ještě se předkladatelů doptala na několik věcí, protože nejsem členkou školského výboru, a proto vlastně neřeším tuto problematiku v detailu, ale studovala jsem stanoviska právě některých odborných společností a na základě těchto podkladů mi vyvstaly nějaké otázky, a to zejména to, jestli je na tuto změnu připraven terén. Platforma pro včasnou péči, která napsala stanovisko k tomuto zákonu... budu citovat: "Poslanecký návrh novely školského zákona, která upravuje podmínky odkladů povinné školní docházky, přináší řadu velmi potřebných změn, ale současně vážně zvyšuje riziko školního neúspěchu a dalšího nárůstu předčasných odchodů ze vzdělávání.

Co se týče přínosů novely, tak nadužívání odkladů školní docházky je zcela zřejmé a jejich omezení jednoznačně žádoucí. Novela správně navrhuje řadu opatření, která pomohou základním školám s adaptací žáků zahajujících povinnou školní docházku, zejména: zrušení klasifikace známkou v prvním a druhém ročníku, zrušení možnosti opakování prvního ročníku, parametrizace asistenta pedagoga v prvním ročníku, předávání informací o dětech z mateřské školy do základní školy. Doplněním podpory i pro mateřské školy snížíme také vzdělávací neúspěšnost.

Novela bohužel prozatím neobsahuje analogickou podporu směřovanou k mateřským školám, aby z nich mohly vycházet děti lépe připravené na školu. Klíčové je především zvýšení účasti dětí na předškolním vzdělávání již od tří let věku, které umožní maximální využití jejich potenciálu a má výrazný dopad na pozdější úspěšnost ve vzdělávání. Ve věku tří let však v mateřských školách chybí víc než čtvrtina dětí, zejména z méně podnětného prostředí, které podle šetření OECD v pěti letech zaostávají ve vývoji průměrně o jeden rok. Jestliže už dnes je podle šetření České školní inspekce mezi učiteli prvního ročníku více než 10 procent dětí nedostatečně připravených na školu, po výrazném omezení odkladů bez dostatečné podpory v mateřské škole by tento podíl významně narostl. Naopak novela doplněná o dostatečnou podporu v mateřských školách představuje velkou příležitost, jak spolu s omezením odkladů snížit také vzdělávací neúspěšnost.

Proto Platforma pro včasnou péči zastřešující 50 organizací včetně mateřských škol a poskytovatelů služeb pro ohrožené děti doporučuje: za prvé, parametrizovat podpůrné profese také v mateřské škole, zejména na podporu včasného nástupu dětí z méně podnětného prostředí a následně na podporu jejich vzdělávání v mateřské škole; za druhé, nastavit kritéria, aby umožnila odklad ze závažných důvodů u zranitelných dětí, například nezralost z důvodu zdravotního postižení nebo málo podnětného prostředí; za třetí, načasovat účinnost novely s ohledem na další velké změny, které se ve školách chystají, například revize rámcových vzdělávacích programů."

Další informace k tématu doplňuje ještě výzkumná organizace PAQ Research. Zkusím shrnout, protože jejich argumentace je opravdu podrobná. "Každé čtvrté až páté dítě v Česku dostane odklad, víc než v zahraničí. V Česku převládá pohled, že dítě má být připraveno na školu, nikoliv škola na dítě. Přístup by bylo dobré postupně změnit a podíl odkladů snížit. Školský systém by měl využívat všechny nástroje, jak podpořit děti v různé fázi vývoje: včasnou diagnostiku, podpůrné nástroje i proškolení pracovníků.

V podílu odkladů panují velké regionální rozdíly, chybí shoda na jednotných kritériích. O odkladu může rozhodnout rodina, postoj poraden, ekonomické znevýhodnění dítěte, dostupnost logopedů, pedagogika v mateřských školách nebo vysoké nároky základních škol.

Vysoký podíl odkladů se ekonomicky prodražuje. Snížení míry odkladů by mohlo přinést státnímu rozpočtu dvě až tři miliardy korun ročně, jak ukazují výpočty. Dopady ale doprovází řada nejistot, protože často chybí kvalitní data a analýzy. Naše simulace ukazují, že přínosy reformy odkladů by měly být spíše pozitivní, hodně zároveň záleží na tom, o kolik se odklady sníží a jakou dostane žactvo bez odkladů podporu. Bez podpory by mohlo dojít ke zvýšení vzdělávacího neúspěchu. To by vedlo k dlouhodobému zhoršení uplatnění žactva a náklady reformy by mohly převýšit přínosy. Bohužel neexistuje studie z Česka, která by dokázala zodpovědět, jaká je dostatečná podpora, aby ke zvýšení neúspěšnosti nedošlo.

Lepší podpora žactva by měla pomáhat při přechodu mezi mateřskou a základní školou. To zahrnuje sjednocení přístupu poraden, posílení kapacit logopedů a podporu mateřské školy prostřednictvím vzdělávání učitelek a učitelů pro výuku předškolních kompetencí. Včasné zachycení mezer ve školní připravenosti by mělo zajistit vyšetření - screening - odborníky z poradny přímo v mateřské škole. Na samotných základních školách se poté musí proškolit noví asistenti a učitelé ve vzájemné spolupráci při integraci žactva s různou úrovní školní připravenosti.

Tato studie vznikala před zveřejněním poslaneckého návrhu, který má podíl odkladů v Česku výrazně omezit. Odklad by podle něj bylo možné udělit pouze dětem s dlouhodobým závažným zdravotním znevýhodněním. Zároveň plánuje výrazné zvýšení podpory v mateřské škole na začátku základní školy, proto tato analýza není přímou reakcí. Z jejích výsledků ale vyplývá, že ačkoliv cíl snížení podílů odkladů je důležitý, nelze zaručit, že alespoň přechodně nedojde ke zvýšení vzdělávací neúspěšnosti. Tak velký zásah do systému by bylo lepší předem pilotně ověřit a vyhodnotit. Kromě toho by návrh měl víc dbát na přípravu terénu a rozvoj pracovníků.

Zavedení novely bez přípravy může mít negativní dopad na část žactva. Určitě se nebude jednat o současných zhruba 24 procent žáků, kteří nastupují do škol po odkladu, ale někteří žáci z tohoto podílu se mohou setkat s nedostatky novely, na které upozorňuje například psycholog Hynek Cígler z Masarykovy univerzity. Jedná se především o lepší přípravu systému - to znamená asistentů, učitelů, rodičů - na integraci žáků v různých fázích vývoje a s různými úrovněmi kompetencí a dovedností." ***