Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

To osvobození je poměrně citelné, do 25 zaměstnanců. U obchodních společností, ten nejvyšší poplatek vlastně u těch největších firem činí 100 poplatků. Stále si myslíme, že je to únosné. Myslím si, že možná v obecné rozpravě vystoupí ještě pan poslanec Munzar, který vlastně avizuje ne přímo pozměňovací návrh, ale silný podnět, který se může objevit potom v memorandu.

Podpis memoranda nebo návrhu memoranda ministrem kultury a potenciální politizace. Včera právě v onom zmiňovaném Interview ČT24 mi byla položena tato otázka. Odpověď je vlastně na ni jednoduchá. Pokud ministr nepodepíše memorandum, pak memorandum nemůže nabýt účinnosti a potom médium veřejné služby koná podle zákona, tak jak koná dosud. To je ta podstatná věc. Tam není žádná jako z nepodpisu, z toho, že ministr odmítne podepsat memorandum, není možné odvozovat jakékoliv kroky, které by byly vedeny vůči generálnímu řediteli, jakékoliv šikanózní možné postupy, které by mohl ten ministr vůči médiu veřejné služby České televizi, Českému rozhlasu zvolit. Je to velmi promyšlený a řekl bych vykalibrovaný, pečlivě kalibrovaný návrh.

Ta kontrasignace ministrem je důležitá z hlediska vazby na to, zda to memorandum dodržuje legislativu, protože Ministerstvo kultury je garantem mediální legislativy. Současně ministr nemůže - velmi to připomíná třeba pozici prezidenta v našem politickém systému - ministr nemůže v tom procesu formálně dávat nějaké návrhy, které by měly být projednány a v tom memorandu by měly být zobrazeny. Takže vlastně největší zodpovědnost ministra kultury, pokud se rozhodne to memorandum nepodepsat, je zodpovědnost vůči tomu, jak má vypadat situace na mediálním trhu. Protože to memorandum České televize a Českého rozhlasu má primárně sloužit k tomu, aby média veřejné služby jasně definovala svoji pozici v rámci celého mediálního prostoru, tedy to, aby soukromá média zůstala nebo jejich práva byla, nebo jejich pozice nebyla nějak narušována, pokud by došlo k nějakému extenzivnímu rozvoji médií veřejné služby. Tak to je role memoranda a velmi jako pečlivě vyargumentované, co znamená podepsání memoranda ministrem a co znamená jeho nepodepsání.

Vracím se k RRTV. Já si myslím, že bychom měli mít praxi, která je obvyklá ve velké většině členských států EU, kdy ten národní regulační orgán vyhledává poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání. Myslím si, že si to utvrdíme i ve druhé části toho semináře, který bude tentokrát neveřejný, bude vlastně veden opravdu velmi interní diskusí těch jednotlivých aktérů a myslím si, že se utvrdíme v tom stanovisku, že tento princip je transparentnější pro potenciální poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. A tím, že ten můj návrh odstraňuje z toho příslušného zákona povinnou registraci, tak velmi významně, nebo ne velmi významně, odpadá možnost vlastně zbytečné zátěže pro potenciální poskytovatele, u nichž třeba je málo pravděpodobné, že by do toho režimu spadali. Nicméně ta dosavadní konstrukce prostě byla nastavena tak, že do 30 dnů oznámit, a když se neoznámí, tak může být pokuta až milion korun. Takže zůstává působnost Rady. Logicky vyplývá z toho důvodu, že existuje evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Nedochází k tomu, že bychom opouštěli to, co vyžaduje evropská legislativa pro tuto regulaci, a odstraňuje se ustanovení toho zákona, které prostě vystavovalo ty, kteří evidentně nejsou poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, riziku nějakého, já nechci říct ohrožení, ale prostě nějakého kontaktu s Radou, který by mohl u něj vyvolat dojem, že by měli platit vysoké pokuty, byť do tohoto režimu nespadají. Ale určitě tady máme ještě veliký kus debaty před sebou.

Ptal jsem se legislativců ministerstva na placení koncesionářských poplatků občany České republiky, kteří jsou mimo, kteří žijí mimo Českou republiku, tam je jednoznačná odpověď naší legislativy: působnost tohoto zákona se týká území České republiky, tudíž placení koncesionářských poplatků mimo Českou republiku není relevantní v této věci.

A poslední věc, to jsem si nechal vlastně na závěr. Patrik Nacher se velmi bych řekl pečlivě a důsledně ptal na to, proč jsem změnil názor. Odpověď je taková, že nemám důvod to ani nějakým způsobem bagatelizovat, ani jakoby nějak bych řekl rozptylovat ta jasná slova, která zazněla v létě roku 2022. Hlubší vhled do financování médií veřejné služby a jejich ekonomické situace mě vlastně během podzimu roku 2022 přivedl k názoru opačnému. Platí v takových veřejných vyjádřeních, že má člověk být obezřetný. Já jsem v tom létě 2022 tak obezřetný nebyl, neměl jsem všechny informace, které jsem asi mohl mít v té době, a proto od podzimu roku 2022 už více než dva roky intenzivně pracujeme s mým týmem na tom, aby byl předložen rozumný návrh, který by zajistil financování médií veřejné služby a postavil je na stabilnější základy. Tak to jenom k té změně názoru.

A chci říct ještě jednu podstatnou věc. Já teď vlastně zkusím zapomenout na to, co tady říkal Andrej Babiš a Tomio Okamura, což vlastně tu debatu rámcuje způsobem, který velmi komplikuje věcnost té diskuse. Tak když tohle opustím, tak já si myslím, že bude-li vůle, budou-li na půdě Poslanecké sněmovny působit politické subjekty, které budou mít principiálně pozitivní vztah k roli, kterou média veřejné služby mají hrát, tak že dojde v následujících letech k dalším změnám. Prostě ten proces, který se odehrává v Evropě, je zjevný. Nemá smysl zde - je vlastně absurdní, když Andrej Babiš tady uvádí věcnou německou diskusi jako doklad toho, že se někde omezují média veřejné služby. Ale prostě takhle je to nastavené, je to politické téma. Ale odhlédneme-li od toho, tak já myslím, že ta debata tady v dalších letech určitě bude. Proměna mediálního trhu je velmi silná. Bude narůstat role on-line vydavatelů a obecně on-line obsahu. Tak tomu si myslím, že se v následujících letech, nechci říct desetiletích, ale letech určitě budou muset přizpůsobovat i veřejnoprávní média, stejně jako média soukromá, která působí v těch tradičních formátech, a myslím si, že se dočkáme i v budoucnu návrhu dalších změn této legislativy, myšleno této legislativy, bude-li přijata ta legislativa, kterou já dnes tady navrhuju. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Na vaše vystoupení chce s faktickými poznámkami reagovat několik poslanců. Jako první pan poslanec  Babka, následuje pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Já budu reagovat na to, co tady řekl pan ministr. Pane ministře, vy jste si tak jako postěžoval, že byste s námi rád vedl věcnou, expertní a zaujatou debatu. Takhle přesně jste to řekl. Ale víte co, já si myslím, že ta debata by musela začít trošku dřív než ve druhém čtení, minimálně třeba na začátku volebního období, protože my jsme tady projednávali tu malou novelu, která měnila vlastně hlavně poměry v Radách, a tam jste nás k tomu taky nepřizvali. A když jsme tu novelu doprojednali, tak myslím, že kolegu Juchelku jste ubezpečoval, že s námi o nějakých změnách ve velké novele budete chtít jednat. Nicméně to se nestalo a pak jsme jenom všichni koukali na tu vaši tiskovou konferenci, kde jste ty velké změny oznámili. Takže za mě to je jako trošku politováníhodné, že teďko tady říkáte, že byste rád tu debatu vedl, ale prostě my jsme žádnou takovou tu nabídku při přípravě toho zákona neměli.

A druhá moje poznámka bude tedy k té RRTV a k evidenci. Já jsem přesvědčený o tom, že to, jakým způsobem to teďko dáváte do toho zákona, že to je přílepek, že byste to takovým způsobem neměli dělat, ačkoliv se nemusíme vůbec přít o to, jestli ten váš záměr je správný nebo ne. Myslím si, že bychom se právě i tady v tom případě měli a mohli nějakým způsobem domluvit a počkat na výsledky těch kulatých stolů, předložit nějaký návrh, třeba společný v devadesátce, a myslím si, že by to vlastně v platnost mohlo přijít daleko dřív, než bude schválena velká novela. A vy pouze vlastně ten problém neřešíte, pouze otáčíte tu povinnost, že ti poskytovatelé těch služeb se nemusí aktivně hlásit, ale že je bude identifikovat(?) Rada... (Předsedající: Čas.) ...což si nemyslím, že musí být postačující. Děkuji. ***