Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.50 hodin)
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, milí občané, já k tomuto tématu budu diskutovat pouze velmi věcně a představím to, jakým způsobem jsme přemýšleli o tom, jak se postavit ke změněnému zákonu o platech ústavních činitelů po tom, co do něj zasáhl Ústavní soud.
My jako Piráti se domníváme, že základním problémem toho způsobu odměňování ústavních činitelů, zejména politiků, jsou nepřehledné náhrady, které znamenají, že k platu politiků se přidává ještě 64 až 84 procent navíc, proto navrhujeme snížení té nejvyšší náhrady na dopravu, která činí až 57 000 korun měsíčně. Domníváme se, že tato částka časem vyrostla kvůli růstu mezd v národním hospodářství takovým tempem, že to není odůvodnitelné ve vztahu k tomu, jak se zdražovaly obecně náklady na dopravu, čili benzín, případně cena aut.
Čili když se podíváme na ty různé přístupy, které tady představují politické síly, tak tady máme návrh vlády, který předpokládá zvýšení platů, máme tady návrh ANO a SPD, který předpokládá zmrazení těch příjmů, a máme tady návrh Pirátů, který v důsledku snížení těch náhrad znamená jednorázové snížení těch příjmů politiků, ale do budoucna jejich navyšování přesně tím tempem, kterým rostou mzdy v celém národním hospodářství, a to my považujeme za logický přístup.
Vedle toho předkládáme návrh na to, abychom dořešili ten dosud neřešený problém hromadění platů, více platů u politiků, když například někdo zastává jak funkci poslance, tak k tomu funkci hejtmana a vykonává tu funkci jako neuvolněný představitel. V takovém případě dochází k tomu, že se tito lidé v případě, že je stanovena vyšší částka za ten druhý plat neuvolněného představitele, vyhýbají ustanovení zákona, které stanoví, že u uvolněného představitele se snižuje ta odměna za druhou funkci na 40 procent, ale bohužel v důsledku toho, že Ministerstvo vnitra špatně nastavilo tabulky na úrovni prováděcího předpisu, tak někteří z těchto představitelů tím, že se stali neuvolněnými, nikoliv uvolněnými, tak ta jejich odměna může dosáhnout až 60 procent a to je samozřejmě nekoncepční. Takže kdykoliv čtete potom v médiích "já tu funkci vykonávám jako neuvolněný", tak je potřeba se podívat na konkrétní ustanovení zastupitelstva, v jaké výši schválilo tu odměnu, protože ta odměna neuvolněných členů je paradoxně vyšší než těch uvolněných, tedy těch, kteří říkají, že by to měli dělat na plný úvazek. Ale samozřejmě člověk má jenom 24 hodin, ještě musí k tomu spát a mít nějaký volný čas pro inspiraci a normální život. A nemůže nikdo vykonávat, byť s obrovským nasazením, tu funkci tak, aby byla dva plné platy, tak na tom už jsme se shodli, ale je potřeba, abychom odstranili tuto možnost obcházet ty hranice a skutečně tam zajistili určité proporce.
Za druhé, navrhujeme zastropování. My jsme předložili návrh na 6 procent. Já mám velkou radost, doufám, že jsem to tady pochopil správně, ale z toho, co říkal pan vicepremiér Jurečka, tak to vyznívalo tak, že si okopíroval náš návrh, který jsme předložili, aby byl růst v každém roce zastropován na 6 procent, protože původně vláda navrhovala 6,7 procenta, a pan vicepremiér Jurečka po našem návrhu, aby se to zastropovalo, tak převzal ten princip, ale navrhuje 5 procent. Tak já určitě tady nebudu soutěžit o tom, jestli by ten strop měl být 5 nebo 6 procent. Já jsem vděčný za to, že ten princip, který jsme vymysleli a se kterým jsme přišli, tak abychom se do budoucna vyhnuli tomu problémovému skokovému navýšení, takže tímto způsobem díky té pirátské iniciativě se vláda inspirovala a převezme to, doufejme, že to bude v nějaké podobě odhlasováno. Takže tím bychom se...
Jinak už jsme v minulosti na návrh Pirátů sjednotili stanovení platové základny s růstem mezd v celém národním hospodářství, původně to bylo, že se to odvíjelo pouze od státního sektoru, takže to bylo jednoduše ovlivnitelné třeba v důsledku růstu platů úředníků nebo učitelů. Takhle je to férovější, vláda to nemůže ovlivňovat, může to ovlivňovat pouze tím, že se lidem bude více dařit a budou mít vyšší mzdy v ekonomice.
Takže ten princip, že odměna politiků se odvíjí od národního hospodářství, od toho, jak se daří lidem, považujeme za správný a současně se domníváme, že pokud do toho bude zabudován i mechanismus zastropování výše toho skoku, tak aby nedocházelo k jednorázovému nárůstu o částky, které nejsou odůvodnitelné, které nedokážeme vysvětlit lidem, tak že bychom se mohli skutečně už dopracovat k řešení, které bude dlouhodobě udržitelné, nebude atakováno podružnými, smyšlenými, ale i reálnými námitkami.
Za třetí, navrhujeme změnu, aby Poslanecká sněmovna vyřešila problém, že někteří představitelé opouštějí funkce v České republice a přecházejí do mezinárodních institucí. Ty příklady jsme viděli ve veřejném prostoru, ať už šlo o přesun z Ústavního soudu na Evropský soud. To jsou různé soudní instituce, které zřizuje Evropská unie, Rada Evropy, případně jiné, další mezinárodní instituce, anebo v případě přesunu z funkce třeba ministra do Evropské komise. Domníváme se, že v tomto případě by nemělo náležet těm představitelům odchodné, protože oni uplatněním vlivu České republiky ve vyjednávání získávají funkci, která je výrazně lépe placená, a není tedy důvod pro to, abychom neaplikovali stejný princip, jako když třeba politik je poslancem a získá funkci ministra, tak také nedochází k tomu, aby dostával odchodné vypočítané z poslaneckého platu. Takže to je třetí změna, kterou navrhujeme.
Čtvrtá změna, kterou předkládáme, tak je doprovodné usnesení. Dochází totiž dlouhodobě v České republice k tomu, že se v platech ústavních činitelů rozevírají nůžky mezi představiteli soudů a představiteli exekutivy a legislativy. Dochází k tomu, že politici si svoje platy stropují a snižují, ale u soudců dochází k neomezenému růstu a jakékoliv snahy o ten zásah jsou následně rušeny, že jsou v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, ne v rozporu s ústavou snad nebo listinou, ale v rozporu s tou judikaturou. A judikatura Ústavního soudu říká jasně, že pokud chtějí politici zasahovat do platů soudců, tak tak musí činit na základě komplexní ekonomické analýzy a pouze v případech, kdy je to odůvodněné a tak dále, je to zkrátka formulováno celkem jednoznačně, nesmí docházet k poklesu. Ústavní soud to popisuje jako nelegitimní platové restrikce soudní moci a my si musíme v této situaci poradit jinak, než navrhuje vláda.
Vláda historicky navrhovala různé změny u platů soudců, které vedly k tomu, že to Ústavní soud zrušil a poukázal přitom na to, že nejsou splněny základní předpoklady pro to, aby došlo k platové restrikci u soudců. A tím předpokladem, jedním z těch předpokladů, který je nezbytný, je právě, aby k té restrikci, třeba ke snížení budoucího tempa nárůstu těchto platů u soudců, je (byla?) komplexní ekonomická analýza, proto v rámci doprovodného usnesení předkládáme tedy návrh, aby vládě bylo uloženo zpracovat komplexní ekonomickou analýzu, která stanoví taková data a čísla, abychom směřovali k tomu, že dojde ke sblížení platů různých typů ústavních činitelů v soudní moci, v legislativě a v exekutivě. ***
