Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(Schůze zahájena v 12.41 hodin.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto 122. schůzi Poslanecké sněmovny.
Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak byly určeny a jak bylo řečeno na 120. a 121. schůzi. Případně kdo by chtěl doplnit, tak prosím, ať přijde tady za mnou.
Tuto schůzi na základě § 51 odst. 4 jednacího řádu svolala paní předsedkyně Poslanecké sněmovny na základě žádosti 52 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána v pátek 29. listopadu tohoto roku, a to elektronickou poštou.
Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslance Zdeňka Kettnera a pana poslance Michala Zunu. Táži se vás, zdali má někdo jiný návrh?
Pokud ne, tak jsem zahájil hlasování a táži se vás, kdo je pro? Kdo Je proti?
V hlasování číslo 1 přihlášeno bylo 137 poslanců, pro 133, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 122. schůze Poslanecké sněmovny určili pana poslance Zdeňka Kettnera a pana poslance Michala Zunu.
V tuto chvíli jsem nezaznamenal žádné omluvy z tohoto jednání.
Nicméně ještě předtím, než přistoupíme ke stanovení pořadu 122. schůze, mám tady několik přednostních práv. S tím prvním je přihlášena paní předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Tak, paní předsedkyně, dobrý den, a já vám v tuto chvíli předávám slovo. Prosím.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, netěší mě, že se tady znovu setkáváme místo toho, abychom se věnovali zákonům nebo případně interpelacím ve čtvrtek, k tomuto tématu a k této schůzi, nicméně si dovolím na úvod stručně vystoupit.
Já opravdu považuji za naši stěžejní práci to, abychom se věnovali zákonům, abychom je projednávali, ostatně jsme zákonodárný sbor, z toho slova to jasně vyplývá. Nicméně opět, a to je legitimní právo opozice, byla svolána mimořádná schůze, a tentokrát už podruhé v tomto volebním období s náplní odvolání mne z pozice předsedkyně Poslanecké sněmovny. Já pozici předsedkyně Poslanecké sněmovny vnímám - jako celkovou svoji politickou kariéru - jako službu, jako službu lidem, a jedna z těch klíčových věcí, kterým se máme podle mě právě věnovat, je, abychom jim zlepšovali životy.
Nicméně tím, co tady dnes asi zazní a co můžeme očekávat, bude spíše než cokoliv jiného spousta osobních útoků. Ostatně z médií slýchám, že si mám projít uličkou hanby. Tak tady si udělá každý posluchač, divák a občan pak následně názor sám, jestli toto je opravdu to, co je důstojné Poslanecké sněmovny.
Tím hlavním spouštěčem, alespoň údajně, k tomu, abychom se tady dnes k tomuto tématu scházeli, byl způsob řízení schůze během projednávání třetího čtení důchodové reformy, a to konkrétně nepřipuštění hlasování o odročení, když už jsme v té době měli dávno prohlasováno, kdy se budeme tedy věnovat tomu bodu. A já bych chtěla připomenout všem těm, kteří se tady na to budou odvolávat, že máme stanovisko legislativního odboru. Komukoliv z poslanců je mohu dát samozřejmě k dispozici, mají je už dávno k dispozici jak členové vedení Sněmovny, tak všech klubů, předsedové všech klubů a paní předsedkyně, takže tam zcela jednoznačně stojí černé na bílém, že tento můj postup byl správný a možný. To znamená, pokud tady toto mělo být uváděno jako moje porušování jednacího řádu, tak ti, kteří mi to vytýkají, by naopak chtěli, abych se podle jednacího řádu nechovala, abych jej skutečně porušovala.
Já jenom podotýkám, že legislativní odbor tady funguje po desítky let v podobném složení či stejném složení, a to tedy fungoval i za mých předchůdců, jako byl pan Vondráček, pan Hamáček, paní Němcová a další. To znamená, určitě jej nelze podezírat z nějakého stranění mé osobě.
Určitě tady zazní také argumentace, která i dnes ráno tady byla řešena, že svolávám mimořádné schůze na čtvrtky, kdy máme mít interpelace. A já myslím, že tady ani není moc sporu o tom, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice. Tady totiž všichni víme, jak to tady ty tři roky chodí a jak to tady funguje, a totiž, že máme opravdu rekordy, trháme rekordy jako naše komora. Myslím si, že to nemá obdoby nejenom v Evropě, to množství schůzí, to množství hodin, které jednáme, a to množství hodin, které věnujeme jenom pořadu schůze. Je to z celkového počtu už skoro 500 hodin, které jsme věnovali jenom pořadu schůze, to je 26 procent času, který tady trávíme, 26 procent času, kdy se bavíme o tom, co vůbec budeme projednávat. To neprojednáváme zákony, to neprojednáváme žádná usnesení, která by zlepšovala lidem život, to se skutečně jenom tady šermuje různými novými body pořadu schůze, které mají často velmi zvláštní názvy - to si dovolím takto hodnotit - od toho, jestli má jeden ministr rád zvířata, nebo jestli je jiný duševně zdravý. A tohleto je naše vizitka nás všech. A teď říkám nás všech, protože tohleto si myslím, že padá do určité míry i na hlavu vládní koalice, která - a to mě mrzí - nebyla schopna změnit jednací řád za ty roky, protože i ten je zákonem, i ten by mohl být obstruován tak podobně, jako jsou tady v Sněmovně za toto volební období obstruovány desítky bodů, desítky zákonů.
My jsme často tady v tomto případě jakožto vládní koalice upozorňováni na to, že jsme obstruovali, když jsme byli v opozici. Tak pro srovnání, pro připomenutí, pro osvěžení paměti, v jednom volebním období to byly dvě věci, které byly obstruovány, v tomto volebním období už jsem jich napočítala kolem dvacítky - desetkrát více.
I Ústavní soud v tomto volebním období zcela jednoznačně ve svém rozsudku řekl, že není možné připustit destrukci parlamentní demokracie a našich jednání ze strany opozice - že ta určitě nesmí být umlčována, že určitě má právo se vyjádřit, že je jednoznačně namístě, aby měla dostatečný prostor, ale zároveň parlamentní menšina, tedy opozice, nemá možnost všechno destruovat a musí přijmout výsledek voleb, a tedy to, že z nich vzešla nějaká většina a ta má zodpovědnost za vládnutí v této zemi. ***
