Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Josef Kott, připraví se pan poslanec Karel Tureček a další. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Kott: Děkuju pěkně za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, asi začnu tam, kde pan ministr skončil. Já si nemyslím, že v podstatě by to byly nějaké další finanční prostředky ze strany státu vynakládané na sáď, která do jisté míry přerostla, ale zvážení situace, jestli jsme, nebo nejsme schopni používat sadební materiál, který má víc jak požadovaný věk. Ale to je diskuse a já jsem ani nepředpokládal, že by to mělo přinést další finanční prostředky ze strany státu pro soukromé vlastníky.
Ale druhou záležitostí, o které tady bylo hovořeno, je záležitost toho kulatého stolu, který zde proběhl, a jak zde řekl pan ministr: Méně regulace, více motivace. Domnívám se, že to byl seminář, kde ta platforma vystupujících byla do jisté míry skutečně zastoupena tak, jak se jednotlivé instituce k této novele vyjadřovaly. To, co tam zaznělo a co tam chybí, v té novele jako takové, je to ta záležitost, kdy tady pan ministr přislíbil určitou připravenost nějakým způsobem reagovat na výtky SVOLu s tím, že v podstatě chtěli do lesního zákona zapracovat věci, které fungují ve vyspělých zemích Evropy. I když na jedné straně říkají, že v podstatě touto novelou se Česká republika posouvá právě k těm vyspělým zemím, tak jim tam chybí opora v podstatě drobných vlastníků, kteří - ať jsou to nějaké spolky, nebo nějaké fondy - řeší situaci, která tam vzniká, a odborný lesní hospodář, který zastupuje drobné vlastníky lesů, kde někteří ani nevědí, kde ty své pozemky, kde ty své lesy mají, a tak určitá možnost nějaké obnovy lesa tam skutečně je zapotřebí a není to jenom o tom, že se ten les zpětně obnovuje a udržuje, ale je to i o tom, že pokud by v tom fondu nebo v tom spolku byli zastoupeni i zpracovatelé, akademická činnost, tak určitě dochází k tomu, že by byly lesnictví, dřevozpracující průmysl a činnost jako taková prezentovány tak, že by to nebyla jenom pracovní činnost, ale byla by to i akademická a nějaká propagační činnost. Takže pokud tam bude vůle ze strany ministerstva nějakým způsobem tuto záležitost řešit, tak si myslím, že určitě to budeme nějakým způsobem podporovat, protože už v minulém volebním období jsme toto začali diskutovat, ale bohužel tím, jak ukončila práci Sněmovna, tak jsme to nebyli skutečně schopni posunout až do nějakého finále, kde bychom to prohlasovali a uzákonili.
Takže věřím tomu, že na plénu zemědělského výboru budeme mít možnost tuhletu záležitost diskutovat a přijmout nějaké opatření, které nás posune i v této oblasti o kousek dál. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Karla Turečka, připraví se paní poslankyně Klára Kocmanová. Prosím.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych na úvod projednávání lesního zákona chtěl zmínit určitou i historii, anabázi vývoje lesního práva na území České republiky.
Chci zdůraznit, že lesní právo je jedno z nejstarších práv, jedna z nejstarších legislativ. Prakticky první normy, které upravují lesní právo, se vážou až k vládě Karla IV., kdy celá legislativa byla upravena normami jednotlivých měst a panství. Například v roce 1379 to byl takzvaný Chebský lesní řád, který upravoval v teritoriu lesní právo.
Vůbec takový prvopočátek samotného lesního zákona lze spatřovat v tereziánských lesních řádech, které byly vydány jednak pro území Čech a Moravy v roce 1754 a dále pro oblast Slezska v roce 1756. To je skutečně takový první ucelený předek lesního zákona současného.
Co je zajímavé je, že patent z roku 1852 číslo 250, vydaný za Franze Josefa II., byl historicky úplně první lesní zákon. Tady bych chtěl zdůraznit, abychom si uvědomili, že ten zákon samotný platil více než sto let, platil od roku 1852 do roku 1960. Samozřejmě měl své doplňky, dodatky, nicméně samotná existence tohoto zákona byla 108 let. A teď se skutečně zamysleme nad tím - dokonce to přežilo i období roku 1948 až 1960, až Antonín Novotný novelizoval nebo vydal nový zákon lesní v roce 1960, takže ještě v padesátých letech se prakticky vydávala rozhodnutí s odkazem na lesní zákon z roku 1852, což je skutečně unikum, protože je otázka k zamyšlení, jestli my skutečně nemáme trochu zbrzdit a dát stabilitu lesnímu hospodářství taky tím, že pravidla hry hospodaření v lesích nebudeme měnit příliš často.
Samozřejmě, v roce 1960 byl přijat nový zákon, poplatný té době, ale znovu byl přijat úplně nový zákon v roce 1977 a nakonec v roce 1995 naše slavná dvěstěosmdesátdevítka, to taky byl úplně nový zákon. Takže prakticky předtím platil zákon 108 let a pak jsme prakticky v průměru zhruba 18 až 19 let vždycky vydávali nové zákony.
Co chci zdůraznit u tohoto zákona z roku 1995, té dvěstěosmdesátdevítky, jak jsme vždycky pracovně říkali, tak za to období téměř - ona v příštím roce bude slavit třicáté výročí - nicméně za to období jsme přijali třicet novel, to znamená, že v průměru jednou ročně novelizujeme lesní zákon, a to si skutečně myslím, že bychom se nad tím vážně měli zamyslet, jestli to není fakt mnoho, jestli neměníme pravidla příliš často. Samozřejmě, rok 1999 - novelizace, rok 2000, 2002, 2003, 2005, 2006, 2008, 2009 dokonce třikrát jsme novelizovali lesní zákon, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2019, 2020 a 2021. Takže já skutečně bych se nad tímhletím vážně chtěl zamyslet, protože já si myslím, že stabilita lesních ekosystémů potřebuje i do určité míry právní stabilitu.
Druhý okruh, kterému bych se chtěl věnovat při projednání této novely - a to skutečně v té novele není a já to chci samozřejmě zdůraznit, abychom se nad tím vážně zamysleli - je problematika hrazení bystřin jako jeden z nástrojů protipovodňové ochrany, protipovodňové prevence. ***
