Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážená předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, téma nových emisních povolenek vzbuzuje obavy a naprosto pochopitelně, a to zejména kvůli růstu cen dopravy a obecně životních nákladů. Ale zároveň musím říct, ty problémy už nejsou nějakou vzdálenou hrozbou, už jsou tady dnes a my je musíme řešit. A nezpůsobí je samy o sobě emisní povolenky. Ty můžou být naopak možností při správném nastavení, které můžou pomoct. Mnoho lidí v České republice totiž už dnes čelí zvýšeným nákladům na energie i na dopravu. Jsou regiony, kde si rodiče těsně před výplatou často nemohou dovolit posílat děti ani do školy autobusem. Někteří lidé už zároveň šetří na základních potřebách, protože jejich příjmy nestačí na pokrytí rostoucích nákladů. To není nějaká budoucnost, to se děje už dnes.

A právě v tuto chvíli máme možnost udělat něco, co může těmto lidem pomoci. Pokud by byl systém ETS 2 nastaven správně, mohl by přinést prostředky, peníze na řešení těchhle problémů. Princip je jednoduchý: čím víc někdo znečišťuje, tím víc zaplatí. Tyhle peníze pak můžeme využít na financování řešení, která pomohou lidem rostoucí náklady zvládat. Například za Piráty by řešením mohl být takzvaný klimatický bonus, který funguje už od roku 2022 v sousedním Rakousku, to znamená odstupňovaný finanční příspěvek.

Současná podoba toho návrhu je ale polovičatá. Odkládá řešení problému a vůbec neřeší tu základní otázku, jak zajistíme, aby lidé byli před zdražováním chráněni, a neřeší, jak konkrétně budou výnosy z povolenek směřovat zpět k lidem. Odkládá ten problém do budoucna, a to znamená, že se to překládá na další volební období. To není spravedlivé vůči občanům, kteří pak tu tíhu nákladů ponesou bez možnosti se na tu změnu připravit. Místo odkládání bychom měli mít předvídatelné prostředí a měli bychom pracovat na zavedení jasných pravidel, jasných řešení. Ale jak jsem poslouchala tu debatu v předchozích dvou čteních, bohužel tady balancujeme mezi populismem, který nekonečně řeší a straší lidi zdražováním, a mezi vládou, která se nechce tomu problému postavit čelem a přináší jenom polovičatá a nedomyšlená řešení. Jenže my všichni potřebujeme ta řešení jasná a férová, potřebujeme dát lidem naději, že budoucnost nebude jenom o vyšších nákladech, ale taky o lepší kvalitě života. Takže za Piráty my tenhle návrh podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji pěkné poledne. Vyměnili jsme se v řízení schůze.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě, kde jsou dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a potom pan poslanec Jiří Kobza. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak já bych nejdřív chtěla zareagovat na svoji předřečnici o tom populismu. To není žádný populismus. Populismus předvedl tady pan ministr Hladík tím, že neudělal úplnou transpozici a hodil to na budoucí vládu. To je populismus, ano? Ty ceny by vyletěly. Kdyby udělal tu plnou transpozici, tak by k tomu došlo. Ale to vám teďko tady tu celou anabázi vysvětlím a dávejte pozor, prostřednictvím pana předsedajícího.

Tento zákon, když šel do mezirezortního připomínkového řízení, šel právě ořezán o část směrnice, této směrnice (Ukazuje.), ano? V té směrnici máte jak EU ETS 1, tak EU ETS 2. Protože se blížily volby, tak jsme dali jenom EU ETS 1. Takže to nebylo od nás populistické, a když jsme křičeli, máte jenom jednu třetinu transpozice, dvě třetiny jste tam nedali. Ano? A samozřejmě tím, že se blížily volby, tak všichni víme, že jakmile by se tam objevilo to, že se zdraží benzin, nafta, plyn, uhlí a další a další, tak to jsou nepopulární věci. Takže to jsme tam radši nedali a řekli jsme si - nebo zřejmě s největší pravděpodobností blížící se asi 100 procentům, že to tam dáme formou pozměňovacího návrhu. Ale i tak to, co šlo do mezirezortního připomínkového řízení, tak stanovisko Legislativní rady vlády říká: Již mezirezortní připomínkové řízení k této věcně i legislativně obtížné předloze zkrácené na 15 pracovních dní, slyšíte dobře, 15 pracovních dní neumožňovalo předloženou materii, na kterou navazuje několik velmi složitých úprav Evropské unie, zcela podrobně zhodnotit, nicméně přesto bylo ze strany odboru kompatibility uplatněno přibližně 16 stran připomínek - 16 stran! - dotýkajících se řady ustanovení návrhu, a to jak z hlediska dvou nových obsáhlých novelizačních směrnic, tak z hlediska široké škály nařízení Evropské unie, která na směrnicovou úpravu navazuje. Takže i přesto tam bylo 16 stran výtek. A to se bavíme o tom, že tam nebyla ta část, která tam měla být. To pozor, to ještě stále podotýkám, takže tam nebyla ta EU ETS 2. Potom to doputovalo sem do Poslanecké sněmovny, ale ještě předtím to bylo na vládě. A na té vládě - projednaly to jenom pouze dvě pracovní komise, právě že tam byl nedostatek času - a na té vládě pan ministr Šalomoun věděl moc dobře, že ta úplná transpozice tam není provedena, že je jenom částečná transpozice, tak dal do závěru, to mě hrozně pobavilo: Nepřihlédne-li vláda k obecným připomínkám uvedeným v části IV tohoto stanoviska, doporučuje předseda Legislativní rady vládě tento materiál schválit. Takže pan ministr Šalomoun věděl, že není provedena úplná transpozice, že si z toho vzali jenom EU ETS 1, upozorňoval je na to, že to je špatně, a přesto vládě doporučil, že když se neztotožní s jeho stanoviskem, že to je špatně, tak doporučuje vládě, ať to schválí. Takže takhle se nám tento materiál dostal do Poslanecké sněmovny.

V Poslanecké sněmovně už nám došla síla, myslím tím vládnoucí koalici, takže ten pozměňovací návrh, který tam dal pan poslanec Král, prostřednictvím pana předsedajícího, kde to je úplná transpozice, tak ten jsme zabili a místo toho jsme tam dali pouze monitoring. Ale v tom monitoringu se jasně říká, nebo respektive ten monitoring slouží k tomu, aby ty jednotlivé subjekty dávaly to množství emisí, které bude po dobu dvou let, to jsou tam ty dva referenční roky a v roce 2027 už se začne právě obchodovat s EU ETS 2.

Ale v té směrnici je ještě jedna věc, a to je, že od 1. 1. 2025 musí všechny subjekty, které emitují, mít povolení k vypouštění, to znamená povolení k provozu. A součástí toho povolení není jenom jméno a adresa regulovaného subjektu, popis prostředků, seznam paliv, monitorovací plán, který tam je, ale součástí toho je i povinnost vyřadit povolenky vydané podle této kapitoly rovnající se celkovým emisím v každém kalendářním roce, ověřené podle článku a tak dále. Takže v tom povolení ty jednotlivé subjekty by měly mít ty vyřazené emisní povolenky, které tam ministerstvo jako zapomnělo transponovat. A na tu otázku, když jsem ji položila Ministerstvu životního prostředí ve výboru životního prostředí, jak si s tímto poradí, tak mi řekli, že jsou na to připraveni. Já tedy nevím, jak na to někdo může být připraven, když ten subjekt má vědět, kolik bude těch emisních povolenek v roce 2027 vyřazovat, aby právě věděl, co ho to bude stát, a aby to mohl započítat do ceny. Samozřejmě teď ten problém není vyeskalován, protože ty subjekty si řekly, že jsme to netransponovali, tudíž zůstávají ceny tak, jako kdyby se nic nedělo, ale problém nastane tehdy, až Komise zjistí, že jsme tu transpozici neudělali celou, že jsme netransponovali celou směrnici, ale jenom jednu třetinu, a z těch dvou třetin jsme vlastně transponovali jenom monitoring. Takže s námi samozřejmě zahájí infringementové řízení, pak bude odůvodněné stanovisko, určitě zaplatíme, takže jako Česká republika zaplatíme nějakou pokutu, která - říkám, je tam jednorázová pokuta milion euro, pak za každý den zhojení, než se to dostane do našeho právního řádu, takže to může vyskákat. Je pravda, že je otázkou, jestli se České republice nevyplatí raději platit ty pokuty, než kdyby transponovala celou tu směrnici, ale to my nevíme, protože k tomu nemáme zpracovanou studii dopadů. Takže my se v tom vlastně plácáme a nevíme, jestli se nám vyplatí platit pokuty, anebo jestli se nám nevyplatí platit pokuty a transponovat celou směrnici, protože není studie dopadů, abychom věděli, jaké to bude mít dopady do průmyslu, na lidi, protože samozřejmě tohleto odnesou domácnosti, protože budou mít dražší benzín, plyn, naftu a tak dále, jo? ***