Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
Ivan Bartoš: Mým cílem bylo vždycky, aby se digitalizace stavebního řízení hlavně dotáhla do konce, protože pak z toho budou těžit občané, kteří už portál využívají a zadávají žádosti, tak i ekonomika - bez ohledu na to, pod jakým stranickým logem se ten finální, důležitý krok stane. A já bych chtěl, aby podobný přístup měly i všechny ostatní politické strany, což zejména vůči tomu odkladu o tři roky mi přijde, že to v tuto chvíli z nějakého důvodu není. Přitom asi myslím, že budete se mnou všichni souhlasit, že digitalizace stavebního řízení při plném náběhu přinese rychlejší povolování staveb i zlevnění výstavby, osekání byrokracie i omezení prostoru pro korupci, protože je poprvé vidět transparentně do toho procesu, dají se kontrolovat a následně skrze výkonnostní model například i oceňovat výkonné úřady a dohlížet na fungování a dodržování jednotlivých lhůt.
V téhle fázi nejsme, ale bylo by možné se tam v rozumný čas dostat. Stejně tak asi všichni budou souhlasit, že problémy se stavebním řízením trápí Českou republiku dlouhodobě, ostatně proto se volalo po zlepšení, ať už skrze původní návrh rekodifikace stavebního řízení, nový návrh stavebního zákona, ale i digitalizaci. Proto jsme do toho projektu šli. Já, když opět si vezmu pár citací, například developer Dušan Kunovský uvedl, že v Praze běžně čekali na stavební povolení 10 i více let. Stejně tak Jan Kasl, předseda České komory architektů, popsal, že doteď nikdo moc neřešil, že projekty ležely na úřadech tři měsíce, půl roku a nic se nedělo. A i má předchůdkyně na ministerstvu Klára Dostálová v rozhovoru na jaře 2020, tedy po šesti letech ANO na Ministerstvu pro místní rozvoj, které má část stavebnictví v gesci, tak situaci hodnotila slovy: toho je více. Je krize bydlení, stát je paralyzován při výstavbě strategických staveb. Bytový dům v Praze se povoluje v průměru déle než pět let, dálnice dokonce třináct. Správní lhůty se běžně nedodržují. Hodnota stavebních povolení za rok 2018 dosáhla jen 57 % ve srovnání s rokem 2005. Každá jedenáctá stavba v ČR je načerno. A poslední - je ostuda, že investoři vozí v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou, a úřady komunikují papírově.
I přes všechny problémy, které start digitalizace provázely, se podle mého názoru k 1. 7. otevřela cesta ke zlepšení všech těchto mnohaletých obtíží. A myslím si, že není správné, že se finální v tuto chvíli odkládá v podstatě na neurčito. A děje se tak bohužel i u jiných digitálních projektů, kdy vidíme odklady termínů třeba na rok 2016, 2017, ale i 2018. A je třeba si uvědomit - a já jsem posílal i panu premiérovi, neboť to byl materiál, který jsem předkládal ještě jako poslední materiál na vládu, interpelaci, kde je důležité domluvit se na nějakém řešení a vlastně zabojovat, neboť pravděpodobně bude muset dojít i k odsunu zákona o právu na digitální službu - ten jsme prosadili ještě v opozici a tam je termín, kdy má vstoupit v platnost už 1. února 2025, což i z dat, které má na starosti DIA skrze aktivity, které dělá k tomu, aby se to co nejvíce posunulo, tak vychází, že u řady ministerstev to nemůžou stihnout, že zákon nebyl naplněn. To znamená, že to, aby občané mohli komunikovat se státem výhradně digitálně, což třeba umožňuje i Portál stavebníka a je to další spousta služeb, které naopak byly dodány, aby si věci mohl vyřídit z pohodlí domova, tak to nebude platit pro veškeré agendy.
Já si myslím, že na tohle je potřeba se soustředit, dosáhnout maximum možného. Skutečně, digitalizace může znít pro někoho velmi abstraktně, ale přínosy jsou velmi reálné. Znamená snadnější život pro lidi a pro firmy, úsporu času i peněz a lépe fungující stát. O to má smysl - jednoznačně - usilovat, a proto bych ocenil a proto jsem zde položil několik dotazů, aby to řešení, které podle všech informací bylo možné dopracovat a dodělat v daleko, řekněme, racionálnějším časovém harmonogramu i za menších výdajů, bylo dotaženo. A ačkoliv ten bypass si myslím, že je koncipován správně a v danou chvíli vytváří prostor k dopracování, naopak ta, řekněme, velkorysá tříletá doba, kdy dochází k zmrazení vývoje v této oblasti, si myslím, že je ze své povahy špatně. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Omlouvám se za nedorozumění, rozhodně jsem vám nechtěla upřít právo na vystoupení s přednostním právem. Děkuji.
A nyní je přihlášen s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, na dnešní mimořádné schůzi Sněmovny ohledně nápravy zkažené digitalizace stavebního řízení neschopným exministrem Bartošem z Pirátů jsme se sešli proto, abychom konečně zrušili něco, co schváleno být nemělo. Plnou odpovědnost za tuto situaci a za způsobené škody lidem, obcím i firmám nese premiér Fiala, který již od začátku léta přes naše opakované upozorňování všechno měsíce ignoroval a nic neřešil.
Zavádět povinné digitální úkony pro stavebníky a stavební úřady v momentě, kdy žádný digitální systém neexistoval a zcela zřejmě ještě nějaký ten rok existovat nebude, bylo ze strany Fialovy vlády absolutně mimo. V každé normální firmě by tací lidé jako Ivan Bartoš nebo Petr Fiala letěli na minutu. A ještě by museli uhradit způsobené škody.
Dnes tady předložený návrh zákona, jehož spolupředkladatelem je i SPD, konečně pro stavební úřady ruší povinnost používat systém, který je nefunkční. Ještě k tomu dodám, že i tato mimořádná schůze je svolána i hlasy poslanců SPD, protože chceme pomoci stavebníkům, chceme pomoci občanům a na to, co tady předvádí Fialova vláda, se prostě nemůžeme dívat. Takže to, že tady máme dneska předložený návrh zákona, jehož spolupředkladatelem je i opozice, je hlavně díky tlaku opozice a je to konečně dobrá zpráva.
Na stranu druhou - taková povinnost, aby se používal systém, který je nefunkční, tak taková povinnost ani přece vzniknout neměla a měsíce jsme vás tady na to upozorňovali. Škody, které nefunkční systém digitalizace stavebního řízení a povinnost ho používat způsobil, vyčíslují ekonomové na miliardy. Skutečné škody budeme znát až za pár měsíců. Ale nejde jen o peníze - zdržené stavby znamenají problém s termíny pro stavební firmy, pro stavebníky, dodavatele, pochopitelně také neuvěřitelný stres jak pro zmíněné, tak i pro lidi na stavebních úřadech.
A proč to všechno? Jen pro neschopnost premiéra Fialy. Slyšíte dobře. Neobviňuji zde Piráty a jejich kápa Bartoše. Jakákoliv parta uživatelů drog se může kdykoliv tvářit, že umí pracovat s počítačem. A Piráti to ostatně ukázali hned při vstupu do Sněmovny, kdy místo sněmovní práce začali těžit na sněmovních počítačích bitcoiny, až málem zkolabovala síť, a při pohledu na účty za elektřinu kolaboval zřejmě i sněmovní kancléř. Je to kauza z minulého volební období, kdy na Poslanecké ubytovně v Nerudově ulici byl přistižen pirátský poslanec, jak za státní peníze na úkor občanů tam těží bitcoiny, a všimli si toho až dodatečně tady ve Sněmovně, že přicházely nehorázné účty za energie. Takže opravdu jste tady se snažili vytěžit doslova úplně všechno.
Jenže zneužívání sněmovní sítě z nikoho odborníka na IT nedělá. A nedělá to samozřejmě odborníky na digitalizaci ani z Pirátů, ani z pana Bartoše, přestože se jim podařilo obelhat voliče i novináře, kteří si mylně začali myslet, že jsou Piráti odborníci na IT. ***
