Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!

No a potom se tady podíváte (Gestikuluje k ministerským lavicím.) doleva za sebe a ministra zdravotnictví tady nevidíte, aby vám odpověděl. Ten ani jednou neodpověděl na náročné profese, ale přitom se vymlouvají jeden na druhého. Proto říkám zvláštní úpravou (Předsedající: Čas.) a tady se možná shodneme.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní vystoupí pan místopředseda Karel Havlíček se svou přihláškou s přednostním právem. Poté se připraví paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A dovolte, abych i já vystoupil tedy poprvé v rámci třetího čtení, s tím, že nemohu začít jinak než trochu připomenout minulost v rámci důchodových změn. A dovolte, abych zde odcitoval vládní programové prohlášení. Připravíme takovou reformu, která zohlední zásluhovost a také podpoří mezigenerační solidaritu v rodinách. Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsensu.

A ještě v upraveném programovém prohlášení z roku 2023 vláda říkala. Základní složka důchodu se zvýší. Zavedeme možnost platit 1 procento svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.

To jsou fakta. Dokonce jste zmiňovali i pilíř, ať už ho budeme nazývat jakkoliv, kde jste jasně sdělili, že se připraví taková reforma, kde budou dvě hlavní složky, z nichž tedy jedna složka bude dobrovolná.

Dovolte ještě citaci pana premiéra Fialy, a ta už se bude týkat valorizace, protože to všechno nám do změn parametrických vstoupilo - určitě si vzpomínáte, že jste zmínili valorizace v roce 2023, a to dokonce několikrát - tak ještě v jedenáctém měsíci roku 2022, v listopadu - to nebylo před volbami, kdy bych možná vzal argument "nemohli jsme tušit, co nastane v roce 2022, energetická krize, inflace a tak dále". V době, kdy jsme měli už jednu z nejvyšších inflací v celé Evropské unii, kdy bylo zjevné, že se neuhlídaly ceny energií, a rostli jsme, tak pan premiér Fiala tvrdí - na přímý dotaz, jestli je nějak ohrožena valorizace penzí v rámci plánovaného šetření - následovně: "Ne, na valorizaci penzí je nastaven mechanismus podle zákona. Mimochodem, já si nepřipisuji zásluhy, ale za naší vlády" - myslel tím za vlády, ve které byl pan Fiala - "vzrostly penze historicky nejvíce" - a tak dále - "a to není málo." Ano, je to ze zákona, ale my na to musíme vyčlenit finanční prostředky.

A určitě si vzpomínáte, pane ministře Jurečko, na leden roku 2023, když jste rovněž odmítl to, že se bude měnit valorizace.

Bez nejmenších pochyb bylo jasné, že už inflace je neuhlídatelná a že jsme v situaci, kdy to zásadním způsobem zasáhne valorizace. Můžeme se teď bavit o tom, proč jste to říkali ještě v jedenáctém měsíci 2022 a v prvním měsíci roku 2023 - jenom připomenu, že prezidentské volby byly o pár dní později.

A ještě zajímavá věc stran věku odchodu do důchodu, opět 11. 11. 2022 v rozhovoru pro Blesk pan premiér Fiala tvrdí, že věk pro odchod do důchodu, který je nyní zastropován na 65 letech, současná vláda zvyšovat nebude. A toto zopakoval pan premiér několikrát. Já myslím, že to všichni víme.

Já vím, že tohle už zaznělo mnohokrát. Ale ono je dobré si toto připomenout. A znovu říkám, nejedná se o sliby předvolební, jedná se o sliby, které padaly už v průběhu energetické krize, v průběhu vysoké inflace, hovoříme o konci roku 2022.

No a poté pro rekapitulaci, aby to bylo konečné, si jenom ještě připomeňme to, že následují další téměř dva roky práce na parametrických změnách, s tím, že - jak už jsem zmínil - vláda přišla se zásadními změnami v oblasti valorizace, a to v průběhu roku 2023. Poté následovaly další návrhy parametrických změn.

A musím objektivně říct, že byla snaha, pane ministře, zapojit opozici. Ale bohužel nikoliv tak, abychom jaksi přicházeli s argumenty, které jsou alespoň částečně respektovány, ale víceméně potřebovali jste udělat křoví, nic více, nic méně.

A on to řekl pan premiér Fiala poměrně jasně a výstižně. V době, kdy jste nás vyzývali k tomu, abychom s vámi jednali, dokonce jsme se s vámi párkrát potkali, tak pan premiér velmi netakticky řekl, že se učiní podle vládního návrhu, ať tak, či tak, jinými slovy, i když se s opozicí - doslova řekl - nedomluvíme, prostě tečka. Přesto jsme ještě udělali ústupek a šli jsme na Pražský hrad, kde tedy bylo setkání - jak všichni si určitě uvědomujete - opozice-koalice. A já musím říct, že z vlastního jednání za kulatým stolem jsem neměl nějaký špatný pocit, bohužel ze závěrů, které z toho vyplynuly, už ano.

Na jedné straně musím říct, že u kulatého stolu byl celkem pragmatický postoj všech účastníků k našemu návrhu dalšího investičního pilíře. Dokonce k návrhu takovému, ke kterému i vy jste se hlásili ve svém programovém prohlášení a který jste jasně sdělili, že je diskutovatelný, ať už by byly jakékoliv parametry toho pilíře.

Nicméně váš závěr - vy to, pane ministře, musíte vědět - byl spíše v rodině: Nezní to špatně, pane Havlíčku, ale nejdříve nám odklepněte návrhy naše, poté bude zřízena pracovní skupina a můžeme diskutovat váš návrh investičního pilíře. Já myslím, že si musíte vybavit to, že tehdy dokonce i pan prezident řekl, že se nejedná o žádnou reformu, že se jedná o systém parametrických změn, a že dokud tam nebude pilíř v určité podobě, takže to nebude o žádné reformě. My jsme odmítli to, že by se to dělalo paralelně někde bokem, někde vedle, a trvali jsme na tom, aby mají-li být změny hotové, tak aby tam ten pilíř byl.

Ačkoliv jsme se nevyslovili pro zvýšení věku odchodu do důchodu na jednání u prezidenta - byť musím objektivně říct, že jsme nebyli kategoričtí ve smyslu ne - tak přesto si myslím, že jsme celkem zdvořile a jasně ústy paní Schillerové na tiskovce řekli, že to není cesta, kterou preferujeme. Každý si tu tiskovku může pustit. No a pak už všichni víme, jak to vypadalo. Zápis z Pražského hradu, bez našeho odsouhlasení, což jsem nikdy nepochopil dodneška, ve kterém stojí, že něco takového podporujeme, a po naší námitce v tom zápise, že je třeba tam upravit to, co jsme neřekli, anebo upravit to tedy podle znění, které jsme navrhli, tak se zápis nepředělal, pustil se do médií, což si myslím, že byl asi největší průšvih, který z těch jednání vzešel. A všichni už známe, jak to pokračovalo. Tím pádem pro nás jakékoliv jednání s vládou skončilo. Takhle se nejedná s partnery, takhle se nejedná s těmi, se kterými chcete fakticky něco změnit. Ale pojďme dále.

Následovaly další změny, a to už byl duben a tak dále, září až další čtení ve Sněmovně, s tím, že zásadní body, na kterých jsme válčili společně, byla změna odchodu věku do důchodu. Navzdory tvrzení Petra Fialy jste šli tvrdě za tím, že se změní věk odchodu do důchodu. Pochopitelně další snižování růstu důchodů v dalších letech, proti kterému jsme se vymezili, řka, že rozumíme tomu, že někdo chce šetřit, ale nerozumíme tomu, proč tak činí na skupině, která není schopna se bránit, na skupině, která tady odpracovala celý profesní život, má na to nějaký zákonný nárok, počítá s tím - i když chápu, že se jedná o stav budoucí - přesto jste si to tam zanesli. No a pochopitelně několikrát zde dnes už zmiňované náročné profese, kde jste učinili ten krok, že jste z 13 profesí, což by se týkalo přibližně 400 000 lidí - zaokrouhluji to - to stáhli v první verzi na čtyři a myslím čtyři profese, což by bylo 130 000 lidí. To jsme ještě netušili, že přijde další změna, ke které dojdu.

Já to jenom říkám pro rekapitulaci, protože ono potom to může zapadnout a všechno vypadá krásně, všechno vypadá idylicky, ale jenom připomínám všechny ty změny a proč jsme reagovali tak, jak jsme reagovali. Na tomhle všem byla zásadní neshoda. Netvrdíme ale, že některé další parametrické změny, které tam byly, takže jsme byli kategoricky proti nim - víte to velmi dobře, pane ministře, na některých jsme se dokázali shodnout, ale tyhle byly pro nás prostě nepřekročitelné.

Následovala naše poměrně zásadní kritika, a zejména s věkem odchodu do důchodu - a to tady připomenout musím - jsme argumentovali i na Pražském hradě Českou demografickou společností. Jasně jsme říkali, že 65 let je nepromyšlené, že to je účetní postup, který vám dneska sice finančně vychází, nicméně opakoval bych už to, co zde řekli moji kolegové, těžko někdo může tušit, co bude na trhu práce za dvacet třicet let. Ale to, co je nejdůležitější, pochopitelně argumentovali jsme tím, že je sice věc jedna, že vám účetně vyjde, že to jaksi dopadne s tím, že se prodlužuje věk odchodu - respektive že se prodlužuje věk dožití, tomu každý rozumí, otázka je, v jaké kondici se lidé dožívají vyššího věku, a otázka je, jestli lidé dnes, před 30 lety a za 30 let budou třeba v 70 letech v lepší kondici, nebo v horší. ***