Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(15.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
SPD prosazuje, aby nárok na důstojný důchod ve věku nejlépe 60 až 65 let měli ti, kdo celý život tvrdě pracovali. Pokud někdo pracoval od svých 18 let do 63 let, tak odpracoval 45 let, a to je podle názoru SPD dost na to, aby státu na svou penzi vydělal. Vy ale chcete, aby takový člověk na vás pracoval ne 45, ale 50 let a více.
Připomenu ještě čísla o dožití ve zdraví. Po šedesátce už mají lidé stále závažnější onemocnění a je naprosto nereálné všechny nutit, aby pracovali třeba do těch nově navržených 67 let. Původně jste dokonce chtěli, aby byl věk odchodu do důchodu neomezený, ale po tlaku nás z opozice jste váš návrh upravili. Jak jsem už uvedl, lidé budou marodit, anebo budou chodit do invalidního důchodu, takže stejně v pracovním procesu nebudou. Jejich životní náklady bude stát tak jako dnes stejně muset řešit, a to sociální podporou. Takže tak jako tak nic neušetříte.
Vážené dámy a pánové, stačí opravdu trochu zdravého rozumu, faktů a statistiky, abyste možná i vy pochopili, že to, co navrhujete, je funkční nesmysl. Schválením vašeho zákona fakticky nic nezměníte. Jen si odškrtnete čárku za další porušení slibů a za další asociální krok proti vlastním občanům. Stojí vám to za to? Vám ve Fialově vládní koalici? Vámi předkládaný zákon, doufám, nepřežije rok. Protože doufám a přeji si to, že vaše vláda skončí a příští vláda ho zruší. A to je ta nejlepší zpráva. Pakliže bude SPD v příští Sněmovně a pakliže budeme součástí vlády, tak v nové Sněmovně okamžitě navrhneme opravit všechna legislativní zvěrstva, kterých jste se dopustili, a věřím, že v novém složení bude mít Parlament více rozumu, abychom našli shodu.
Pochopitelně nejlepší řešení by bylo začít pracovat na skutečné důchodové reformě. Stávající zákon, který vy tady předkládáte, je pouze novela, která přináší parametrické změny, které poškozují drtivou většinu budoucích důchodců. Hnutí SPD, konkrétně naše poslankyně Lucie Šafránková, podalo řadu pozměňovacích návrhů, které by napravily nejpalčivější chyby předkládaného návrhu a zmírnily dopady, a hlavně nespravedlnosti, kterými novela zákona doslova překypuje.
Navrhujeme, aby se lidem, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 45 let, nekrátil předčasný starobní důchod, pokud se do něj rozhodnou odejít oproti řádnému starobnímu důchodu. Za 45 odpracovaných let, často ve fyzicky náročných profesích a podmínkách, by neměl být podle našeho názoru člověk státem finančně trestán. Pokud je cílem zákona získat více peněz do systému tím, že lidé budou déle pracovat, tak bychom měli tu délku práce skutečně zohlednit. Nejde přece o formální věk, ale jak dlouho člověk odváděl státu peníze a živil ho.
Takže tady bych rád ještě jednou řekl ten náš návrh a myslím - když jsem četl včerejší článek na iDNESu, tak se ten návrh setkal s velice dobrou odezvou, že ten, kdo má odpracováno 45 let a účastnil se sociálního pojištění, tak by podle našeho názoru měl mít nárok na nekrácený důchod. Když jsem si četl diskusi pod tím, tak drtivá většina občanů to pochopila a tento návrh uvítala, protože když někdo pracuje od 18 let a 45 let pracoval a odváděl sociální pojištění, tak si skutečně myslíme, že by ten nárok měl mít.
Část ovšem diskutujících, ta malá část, to úplně nepochopila a psali k tomu našemu návrhu, že co tedy vysokoškolák, jestli to bude vysokoškolák po ukončení +45 let. Ale o tom nebyla řeč. Tam samozřejmě my trváme na zastropování na 65 let. Takže se to týká skutečně těch, kdo pracují od 18 let, třeba v manuálních profesích, tak kdo 45 let opravdu pracoval a odváděl, tak my si prostě myslíme, že by měl mít nárok na nekrácený důchod a v tomto smyslu podáváme také pozměňovací návrh, o kterém se tady bude hlasovat. Takže ti, kteří samozřejmě třeba absolvovali vysokou školu a začínají pracovní proces později, tak neznamená to, takový návrh nenavrhujeme, že by snad měli odcházet ještě později po 65 letech. To ne, tam je zastropováno na 65 letech podle toho, co my říkáme. Takže to se týká skutečně těch, kteří pracovali, pracují 45 let, protože si myslím, že je to prostě spravedlivé.
Pokud je cílem vašeho zákona získat více peněz do systému tím, že lidé budou déle pracovat, tak bychom měli tu délku práce skutečně zohlednit. Nejde přece o formální věk, ale jak dlouho člověk odváděl státu peníze a živil ho. Ve stejném principu navrhujeme, aby se lidem, jejichž účast na sociálním pojištění je minimálně 40 let, předčasný starobní důchod oproti řádnému starobnímu důchodu krátil o polovinu méně, než je tomu dnes.
Dále navrhujeme zrušení ustanovení o zákazu valorizace procentní, tedy zásluhové složky předčasného starobního důchodu, které do zákona o důchodovém pojištění prosadila současná asociální vládní koalice. A samozřejmě navrhujeme také zrušení mechanismu zvyšování odchodu do řádného starobního důchodu nad 65 let věku a chceme zachování věku 65 let pro vznik nároku na odchod do řádného starobního důchodu. Tyto pozměňovací návrhy také máme podány. To znamená, znovu zopakuji, zastropovat věk skutečně na 65 let. To znamená, nikdo, nikdo by neměl jít do důchodu později.
Nepřípustná je pro nás také změna způsobu výpočtu starobního důchodu od roku 2026, která je vůči budoucím příjemcům důchodu výrazně nepříznivější než současná úprava a znamená pokles poměru výše jejich starobních důchodů vůči jejich předchozí mzdě, než je tomu dnes. Navrhujeme proto vyškrtnutí takové změny z novely zákona.
Dále v našich pozměňovacích návrzích navrhujeme zachování podmínek pro vznik nároku na takzvaný odložený důchod, nikoliv jejich zmírnění - přiznání odloženého důchodu o tři roky dříve než nyní, jak navrhuje vláda. Tato vládou navrhovaná úprava by totiž znamenala zvýšení výdajů státního rozpočtu a je i nelogická a morálně pochybná, protože snižuje hranici věku, ve kterém lze přiznat starobní důchod, i když žadatel o něj nesplnil zákonnou dobu účasti na sociální pojištění, která je 35 let, ale byl sociálně pojištěn pouze 20 let, anebo dokonce odpracoval pouze 15 let. Není žádný důvod zmírňovat těmto lidem podmínky pro přiznání a výplatu důchodu, s výjimkou situací, kdy daný člověk nesplnil zákonnou dobu pojištění kvůli tomu, že prokazatelně alespoň tři roky pečoval o zdravotně postiženou osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby.
Dále navrhujeme v našich návrzích zmírnit podmínky pro vznik nároku na takzvaný odložený důchod pouze pro osoby, které prokazatelně alespoň tři roky pečovaly o zdravotně postiženou osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby. Principiálně nám jde opět o to, aby zákon ocenil ty, kdo po celý život pracovali anebo byli jinak prospěšní společnosti. Je absolutně nespravedlivé a nemorální postavit na stejnou úroveň někoho, kdo žil většinu života na sociálních dávkách a toho, kdo dřel desítky let.
Navrhujeme v dalším našem návrhu také změnu systému výpočtu takzvaného minimálního starobního důchodu, který má činit 20 procent aktuální průměrné mzdy; 10 procent základní složka a 10 procent zásluhová složka. Vládní návrh počítá s tím, že do zásluhové složky důchodu pro případný nárok na její zvýšení do výše odpovídající podílu této složky na celkovém minimálním důchodu se bude započítávat i takzvané výchovné, tedy ta složka důchodu, která je benefitem za to, že příjemce důchodu řádně vychoval dítě anebo děti. Přitom pro účely valorizace zásluhové složky důchodu se sem výchovné nepočítá. Uvedený model by totiž znamenal, ten, co tady předvádí vláda, že nízkopříjmovým důchodcům, kteří řádně vychovali děti, by se procentní složka jejich důchodu v mnoha případech nezvyšovala, ačkoliv by se nacházela pod hranicí 10 procent průměrné mzdy, anebo by se jim zvýšila pouze o částku, od které by se odečetlo výchovné. To je další diskriminace pracujících rodičů ze strany vlády. Jde tedy o návrh, aby se do zásluhové složky pro účely jejího dorovnání do hranice odpovídající zákonem stanovenému podílu této složky důchodu na průměrné mzdě výchovné nezapočítávalo, protože SPD podporuje pracující rodiny s dětmi. ***
