Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A táži se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak.
Poslanec Jan Síla: České právo z podstaty nemůže zpovědní tajemství chránit úplně. Protože musí hájit oběti a je třeba trestný čin překazit, i když se o něm kněz dozvěděl v důvěrném rozhovoru. V případě sexuálních deliktů v církvi se kněží často odvolávají na zpovědní tajemství. Právo na mlčenlivost má smlouva rozšířit i na takzvané pastorační pracovníky, jak jsem se dočetl, protože to nemá oporu v zákoně, a přitom pojem pastorační pracovník je poměrně široký, protože to je kdokoliv ve farnosti, kdo pracuje s lidmi, i s mladými. Mě by zajímalo, jestli je to pravda opravdu, že se to vztahuje tady na tyto pastorační pracovníky, to tajemství. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní reakce předsedy vlády.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Jak už jsem říkal, tak ta smlouva upravuje řadu věcí, které se v praxi odehrávají a které určitě jako společnost vítáme, a to je, že se církve podílejí na duchovní péči v sociálních zařízeních, že se podílejí na duchovní péči ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v armádě České republiky, bezpečnostních sborech. To si myslím, že jsou věci, které je dobré i určitým způsobem právně ukotvit. Znovu opakuji, já vím, že ta otázka toho zpovědního tajemství je atraktivní, řeší se to všude ve světě, desítky možná stovky let, nakonec i v naší historii máme mučedníky zpovědního tajemství jako jedni z nejvýznamnějších českých světců. Ale já bych řekl, že v moderní době to opravdu má jiný rozměr a přestože se nemění ta podstata, kterou každý věřící zná, a to je ochrana zpovědního tajemství a povinnost osob, které tu pravomoc zpovědi mají, ji chránit, tak v případě této smlouvy a v případě právní praxe v zemích, kde katolická církev působí, se samozřejmě tyto věci musí řídit právním řádem té země. V našem případě je ochrana zpovědního tajemství v souladu s trestním zákoníkem a občanským soudním řádem, a to je důležité a nejdeme nad rámec této právní úpravy, ale v této smlouvě, ale znovu opakuji, smlouva bude předmětem debaty, bude předmětem i diskuse tady v Poslanecké sněmovně a věřím, že se všechny pochybnosti v průběhu té debaty rozptýlí.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S následující interpelací vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Lang. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo, vážený pane premiére, dovolte, abych pokračoval v zahájené diskusi na téma současný pokles porodnosti v České republice. Při posledním Vašem vystoupení v reakci na mou interpelaci jste tvrdil, že porodnost dlouhodobě klesá v České republice, zmínil jste rok 2018 i v Evropě a že tento pokles je setrvalý a neshledáváte tedy žádné indicie, že by měla vakcinace proti covidu jakýmkoliv způsobem ovlivňovat tento fenomén. Abych ukázal, že vaše předchozí tvrzení byla zavádějící, představím Vám křivku vývoje porodnosti a plodností v České republice od roku 2001 do roku 2022 dle údajů Českého statistického úřadu, kde je jasné, že v podstatě od roku 2011 do roku 2021 počet narozených dětí pouze mírně osciloval kolem 110 000 a pokles nastal až v roce 2022 a pokud vezmeme v úvahu úhrnnou plodnost, tak ta nám dokonce stoupala až do toho roku 2021, Úhrnná plodnost je teda počet narozených dětí přepočítaný na jednu ženu. A pokud se na to podíváme podrobně, tak to tady krásně vidíme tu úhrnnou plodnost, jakým způsobem nám stoupala do roku 2021 a jakým brutálním způsobem nám klesá. Je to do roku 2023 a ten pokles dále pokračuje. A proto, pane premiére, na základě těchto indicií, vás opět vyzývám k tomu, abyste inicioval nezávislé prošetření tohoto pokračujícího neblahého fenoménu a jeho hodnocení na základě Bradford Hillových kritérií, které bude směřovat k vyjasnění příčin, proč se tak děje, zvláště z důvodu pokračující vakcinace dívek a fertilních žen. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času a nyní se ujme slova předseda vlády se svou reakcí na tuto interpelaci. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já se taky chci vrátit, já jsem rád, že jste mi tu interpelaci, že jste mi svou otázkou nabídl tu možnost k té naší minulé diskusi. K tomu, co jste teď ukazoval a co jste teď říkal, tak bych poznamenal, že Já jsem ani minule nezpochybňoval, že epidemie koronaviru má vliv na reprodukční chování obyvatelstva, ale zpochybňuji naprosto jednoznačně neprokázanou souvislost mezi očkováním. A to, že tam nějaký vliv je, na to máme řadu nebo několik relevantních studií a vysokoškolských prací, které ukazují, že příčinami té změny v reprodukčním chování není samotná nemoc ani očkování, ale spíše opatření, která způsobovala, jako byly lockdowny, nemožnost cestování, nemožnost trávit volný čas způsobem, jaký by lidi preferovali, že tato opatření měla nějaký vliv na reprodukční chování. Naopak neexistuje žádná studie, neexistuje žádná relevantní studie, která by prokazovala, že je nějaký vliv očkování proti nemoci Covid-19 na reprodukční zdraví žen nebo mužů. Zároveň je potřeba připomenout, že při očkování byly používány různé typy vakcín, které byly postaveny na různých základech, takže se ani nedá úplně dobře říct, že ta očkovaná populace tvoří jeden celek. Ale já jsem minule reagoval, aniž jsem se mohl podívat na tu studii a na kterou jste se vy odkazoval, ale reagoval jsem na základě svých vědeckých zkušeností a myslím, že jsem i bez té znalosti reagoval naprosto správně, ale já jsem se na to ještě podíval, na ten článek matematika. Tomáše Fürsta a taky na kritiky, které byly vůči tomuto článku vzneseny. A já bych tady některé z těch argumentů připomenul, že je to důležité. To, co pan Fürst nevzal v úvahu, je počet osob v reprodukčním věku, za což se považuje věk 15 až 49 let, zpravidla by měl být vymezen úžeji, tedy 20 až 39 let, protože v tomto období se rodí 95 % dětí, a počet těchto osob klesá. A není to nic, co by způsobila naše vláda, předcházející vláda, prostě se před 20 až 40 lety rodilo méně dětí a teď se můžeme bavit o příčinách, ale prostě je to tak. Poslední dobou v Česku úhrnná plodnost stoupala, v roce 2012 měla hodnotu 1,5, v roce 2021 1,83, tedy nejvyšší od roku 1992, počet narozených dětí zpočátku také rostl, ale od té doby, i přes rostoucí plodnost, dochází k poklesu a je tomu tak proto, že klesá počet žen v reprodukčním věku, a to tak rychle, že to ani rostoucí plodnost nevyrovná. Ženy ve věkovém rozpětí 15 až 49 let se na rození dětí samozřejmě podílejí rovnoměrně, kolem 66 % narozených dětí dlouhodobě připadá na ženy ve věku 25 až 34 let. Jde tedy o to, kolik žen je v tom kterém roce v tomto, v uvozovkách nadějném věkovém rozpětí, a tady cituji z článku Petra Koubského, který vyšel v reakci na Fürstův článek v Deníku N.
