Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, vážení členové vlády, vyměnili jsme se v řízení schůze. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. S přednostním právem vystoupí pan místopředseda Aleš Juchelka. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane místopředsedo. Možná občas tady budu, protože mám rýmu, zaneprázdněn něčím jiným než svou řečí. Nicméně my se v tuto chvíli dostáváme do prvního čtení takzvané superdávky. Já celkově s tou vizí říkám, že nic proti ní nemám. Kdo má zdravé ruce a zdravé nohy, tak určitě by měl pracovat, určitě by měl být motivován k tomu, ať pracuje. Bez práce nejsou koláče. A kdo nepracuje, ať nejí. To tady říkal pan ministr správně.
Nicméně s čím já mám problém, tak to je samozřejmě s tou materou toho zákona, která je v tuto chvíli opravdu jakoby velmi široká a sjednocuje právě dávky v hmotné nouzi s dávkami státní sociální podpory. A s tím já mám problém. Budu tady mít několik dotazů a chtěl bych, aby na ně bylo odpovězeno a abychom ve druhém čtení nějakým způsobem ten zákon třeba vylepšili.
Za prvé, co mi na tom vadí, je, že se tady míchají chudinské dávky s dávkami prorodinnými. Například ty chudinské dávky, jako je opravdu doplatek na bydlení, jako je dávka na živobytí a tak dále, tak se míchají s přídavkem na dítě, což je typická prorodinná dávka. A tady s tím mám problém v tom, že ti, kteří jsou nízkopříjmoví, prostě pracují 8 hodin denně, ale mají nízké mzdy, a když se ty nízké mzdy v rodině sečtou, tak přídavek na dítě, tomu se říká, že to je příjmově testovaná dávka, tak oni svým příjmem spadnou do toho, že jim je přídavek na dítě vyplacen. A v tuto chvíli, protože například, když se zamiluje školník do kuchařky, tak do toho prostě spadnou, mají spolu děti a mají na ty děti přídavek na dítě. A teď v tuto chvíli by třeba tady tato rodina měla být majetkově testována, protože bere v rámci superdávky tady komponentu dítě, a přitom osm hodin oni pracují a snaží se a akorát prostě vydělávají málo. To je třeba můj první dotaz.
Poněvadž pokud tady toto nastane a opravdu ten rodič bude muset přijít na Úřad práce nebo o tu dávku požádat, tak prozatím podle toho zákona se majetkovému testu nevyhne. A myslím si, že to je prostě mimo filozofii prorodinných dávek a mimo filozofii dávek v hmotné nouzi, poněvadž se to kombinuje dohromady. A jak říkal pan ministr, tak tady toto by mělo být motivační k tomu, aby ten člověk se připravoval na nějakou práci, připravoval se na zaměstnání, aby tam ten pracovní bonus mohl být zohledněn. Ale v tuto chvíli ten pracovní bonus tam samozřejmě zohledněn bude, ale bude současně i majetkově testován.
Taktéž se tam mění celá řada věcí, například u nově zaváděných zranitelných skupin. Když se do toho podíváme trochu hlouběji, tak skutečně máme například tady skupinu lidí, kteří jsou invalidní osoby v prvním stupni, kteří jsou třeba nezaměstnaní nad 55 let. Víme, jak je to komplikované a těžké být zaměstnán, pokud práci ztratím nad určitý věk. A právě s tím ruku v ruce, když tu superdávku dáváme dohromady, by měla jít i alternativa například nějakých rekvalifikací a dalších nabídek z Úřadu práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti pro tady tyto osoby, nemluvě o rodičích-samoživitelích nebo u těch, kteří vlastně spadnou do té superdávky po nebo před šedesátým osmým rokem, protože tam se mění potom životní minimum a existenční minimum, a u existenčního minima je například jedno z pravidel, že na něj nedosáhne ten, který má před šedesátým osmým rokem věku.
To, co naopak já v tuto chvíli oceňuji, je, že se tam vlastně opravdu smazaly ty body zlomu, které dělaly opravdu neplechu plus minus jedna koruna u všech těch příjemců různých dávek. Pokud tam skutečně ale v tuto chvíli bylo tři sta rozporů, tak to by mě zajímalo, jakým způsobem byly vypořádány - to, co říkala paní zpravodajka, vaším prostřednictvím.
A také bych se chtěl zastavit samozřejmě u toho, jakým způsobem potom budeme řešit komponentu bydlení, kde kvalita bydlení je taktéž částečně navázána i cenovými mapami na ten zákon, poněvadž ty cenové mapy v drtivé většině zohledňují obecní bydlení, které víme, že je z meritu věci levnější než bydlení komerční, a to komerční bydlení, které je vždycky dražší, tak do něho vlastně spadají všichni ti, kteří ten doplatek a příspěvek na bydlení pobírají.
Taktéž nerozumím tomu, že v důvodové zprávě na straně 67 je napsáno, že se nedokážou vypočítat rozpočtové dopady tady tohoto zákonu. Je tam napsáno, že celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami minus 2,46 miliardy korun, které to bude stát, nebo až plus 7,37 miliardy korun. A nerozumím tomu, že to nedokážeme jako dopočítat, protože jedna třetina žadatelů o dávky, když jsme si to nějak jako propočítávali, si polepší, jedna třetina zůstane na svém a jedna třetina si pohorší. Ale taky bych se chtěl pana ministra zeptat právě na to, proč je tady rozmezí najednou nějakých 11 miliard korun, kdy vlastně se nedokážeme trefit do toho, zdali opravdu ušetříme těch 7,3 miliardy, anebo naopak zdali to bude ještě dražší pro státní rozpočet, než je ten stávající systém, a to 2,5 miliardy. Toto je v důvodové zprávě.
Pokud se teď bavíme i o tom, jakým způsobem se ty dávky budou testovat, tak majetkové testování je dle mého názoru na jednu stranu strašně jako benevolentní, kdy vlastně tam máme dvě auta, chalupu, nějakou nemovitost, nějaké peníze, nějaké peníze na účtu samozřejmě, a tady mi to jde do rozporu v tom, že pokud já například, a je to třeba otázka Liberty, tak spousta lidí tam ztratilo práci, šlo na Úřad práce, to se jim samozřejmě snažilo pomoci, stejně jako Moravskoslezský kraj, nějakou půjčkou. A v tuto chvíli se ptám, aby ten člověk prostě, když přijde na Úřad práce, nebyl majetkově testován hned první dva měsíce a měl nějakou inkubační dobu, než se rozkouká a tak dále, aby mu prostě stát pomohl dva tři měsíce, aby hned nemusel prodávat auto, chatu a tak dále, poněvadž on třeba nebude v žádném programu rekvalifikací, ten pracovní bonus mě zajímá, kdy tam vlastně jakoby naskočí.
A taktéž, s čím mám já problém, je, že nevím, jakým způsobem se to potom bude počítat. Myslím, že to nevědí ani samotní úředníci na Úřadu práce, protože člověk, když třeba ztratí zaměstnání, tak si dokáže říct OK, tolik jsem bral, a teď v tuto chvíli dostanu třeba do budoucna 80 % toho, co jsem pobíral, na dva měsíce, pak se to bude snižovat a je to úplně jasné.
Ale v tuto chvíli, když já zažádám o komponentu bydlení, tak vůbec nevím, co mi vlastně jakoby z toho vypadne společně s tím, třeba s tou komponentou dítě a jakým způsobem se to vlastně vypočítá, že to bude natolik zdigitalizováno, že potom z toho něco vypadne, ale ten člověk si to vůbec nedokáže jako propočítat sám, že to bude velmi komplikované. ***