Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.40 hodin)
(pokračuje Jan Berki)
Co se týká Národního akreditačního úřadu, tak tam bych zase s dovolením úplný úvod odkázal na plán, který schválilo ministerstvo již v roce 2021, které počítalo s tím, že zhruba v této době k osamostatnění dojde.
Co se týká nezávislosti, tak tam je potřeba říct - a říkal jsem to i na výboru, i na podvýboru - že nezávislost není vnímána jen na politické reprezentaci. Ten model je postaven teď na stakeholderech. Mimochodem ale za stakeholdery nejsou považovány pouze reprezentace vysokých škol, a to z toho důvodu - a to je druhá podmínka nezávislosti - že nemůže být celý systém postaven jen na tom, na koho má primárně dopadat, komu má nastavovat pravidla, proto i v návrhu tak, jak je skládána rada akreditačního úřadu, tam sice výraznou, dokonce většinovou roli hrají návrhy reprezentací, ale je tam pořád zanášen ještě pohled dalších stakeholderů, ať už je to tripartita, ať už je to sdružení krajů, nebo ministerstvo.
Co se týká potom ustanovení předsedy, opět je to stejné. Hledali jsme princip, kterým by bylo vyváženo to, že na jedné straně z výběrového řízení nemůže vzejít někdo, koho by - já to teď nazvu jinak - ohodnotili převážně stakeholdeři, protože i tam výraznou většinu v té výběrové komisi mají stakeholdeři samotní, ale zároveň - a opět říkám ten samý argument - není možné z mého pohledu, aby si jenom určovali - ti, kdo je budou posuzovat - oni sami, i když se jich týká samotný dopad, proto tam je opět pro hledání vyváženosti princip toho, že z navržených tří vybírá ministr.
Co se týká financování, o kterém ještě mluvila kolegyně Berkovcová, tak bych jí prostřednictvím, pane předsedající, vás odpověděl: Ano, i na podvýboru byly diskutovány dva možné přístupy, buď to financujete ze státního rozpočtu, anebo některé země volí model, že vysoké školy za akreditační řízení platí akreditační agentuře. My jsme tuto změnu dělat nechtěli. To, co se ale událo, je, že už to právě není jen obyčejná položka kapitoly 333, ministerstvo, ale naopak nezávislost, co se týká financování, je tam výrazně větší.
Poslední doušku, kterou si dovolím: Ano, víme, že tímto návrhem nezajistíme zcela to, že splníme podmínky vstupu do EQARu, ale nikoli tím, podle našeho názoru, že by tento návrh byl v rozporu se standardy, ale proto, že vstup vyžaduje dvě změny. Jednou je právě nezávislost úřadu - a my se domníváme i na základě zkušeností z jiných zemí, že tento návrh ji splňovat bude - druhá je ale procesní změna, a protože procesní změna je daleko náročnější a tam připomínek z mezirezortu, respektive z připomínkového řízení, k druhé novele, která už nám zřejmě nedoputuje, bylo poměrně více, tak jsme se rozhodli, že do toho v tuto chvíli zasahovat nebudeme, ale znovu připomínám, akční plán z roku 2021 počítal s osamostatněním NAÚ. My ho uvádíme v život, protože se domníváme, že když se podíváte do standardů, kde se posuzuje, jak dlouho ten úřad je nezávislý, tak se domnívám, že tento krok je důležitý. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Máme zde dvě faktické poznámky, nejdříve pan Pavel Svoboda.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuju za slovo, pane předsedající. Budu velmi stručný. Vážený pane ministře, vážení kolegové, kolegyně, já bych si dovolil reagovat jenom na pana kolegu Honzu Berkiho. Stejně, jak jsem vnímal významné obavy z opozičních lavic, tak mám velký problém s tím, jakým způsobem se do systému nahrál - a kdy - Národní akreditační úřad, na stranu druhou ctím tady nějaké dohody na úrovni vedení stran, a ať jsem úplně spravedlivý, podstatnou věc tady řekla paní kolegyně Renáta Zajíčková - tu bych rád podtrhl - pokud se za minulé volební období nestalo vůbec nic, tak holt to je potřeba vnímat. Shrnuto, podtrženo, v tom zákoně je spousta dobrého - doktorská studia, doktorandi a tak dále - to je potřeba, aby bylo přijato, na stranu druhou mám velké obavy z budoucnosti Národního akreditačního úřadu. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Mádlovou.
Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych teď reagovala ve faktické na pana kolegu Berkiho, vaším prostřednictvím, ale vy pořád trváte na tom, zcela logicky, že se vlastně týká jenom posuzování kvality akreditací oborů na vyšších odborných školách, ale nicméně pokud je to jenom z hlediska posuzování kvality, tak je to k nějakému účelu, za nějakým účelem teď narychlo (Zdůrazněno.) na konci druhého čtení dáváte takhle zásadní pozměňovací návrh, který se dotýká vysokého školství i vyššího odborného školství, čili tam musíte mít nějaký závažný důvod, proč tam dáváte to, že obory vyššího odborného vzdělávání budou akreditovány podle vysokoškolského zákona.
Tady se nabízí tedy otázka, jestli opravdu máte pocit nebo víte, že určité procento vyšších odborných škol je nekvalitní, že musíme zvýšit kvalitu, a proto nastavujeme vyšší laťku a proto budou akreditovány podle vysokoškolského zákona, jestli chcete nějakým způsobem tím pádem zvýšit kvalitu, aby byla potom lepší prostupnost na vysoké školy, čili to jsou opravdu závažné otázky, o kterých bychom tady měli diskutovat, protože prostor nebyl - tím, že to bylo ke konci druhého čtení. Opravdu pokud uvažujete do budoucna, že budou uznány vyšší odborné školy na úrovni bakalářského studia a bude třeba možno přestoupit rovnou do magisterského, jako je to někde v zahraničí, tak pak se ale vysoké školy oprávněně obávají toho, jestli nepřijdou o studenty v bakalářském studiu, jakých oborů se to týká a tak dále. To jsou velmi závažné otázky, na které ale tady odpovědi nepadly, takže za mě jste z toho opravdu udělal hrůzostrašný zákon.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Poprosím dalšího s faktickou poznámkou a to je pan poslanec Berki.
Poslanec Jan Berki: Já jsem se domníval, že odpověděl, tak to zkusím ještě jednou. Návrh počítá s tím, že jestliže tyto studenty vykazujeme v terciárním vzdělávání, tak to posuzuje úřad, který je k tomu určen - to je ad a) - a co se týká zvýšení kvality, to má ale už v tuto chvíli stejně v rukou ministerstvo, protože to vydává standardy, tudíž pokud se ministerstvo rozhodne - na tom zákon vůbec nic nemění - pokud se ministerstvo rozhodne, tak standardy zvýší. Jediné, co se mění, je, který pracovní orgán to bude posuzovat.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Z faktických je to vše. Ne, tak teď ještě na poslední sekundu se přihlásila paní poslankyně Válková, prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Mě napadla - a to bude opravdu taky hrozně krátká otázka - když sleduju diskusi a i z předsálí jsem to sledovala: Proč se tato změna, která tady sama o sobě věcně zdržuje legislativní proces - a opodstatněně, protože máme řadu otázek a kritických výhrad - proč se to tam vůbec zařadilo? Mě by to fakt zajímalo, pane ministře nebo pane poslanče Berki, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, proč to je tak důležité - nebo můžou promluvit i jistě další poslanci, kteří to spolupodepsali - že jste to do této novely dali. Je to něco, co chtějí vyšší odborné školy? Tvrdíte i ve zprávě důvodové, že je to dáno tím, že vlastně sjednocujete systém a že to je systémová změna. No, tady je důkaz toho projednávání v průběhu legislativního procesu, že tomu tak není, že to řada z nás vnímá jako nesystémový prvek, a asi těžko nás, opoziční poslance, podezírat z toho - když v úvodu řekneme, že jinak podporujeme novelu zákona vysokých školách - že bychom tady naschvál obstruovali. Teď už je jasné, že to ani dneska neschválíme. Je 11.50, takže potřebnou novelu jste ohrozili svým pozměňovacím návrhem. Cui bono? Ptám se latinsky: V čí prospěch?
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Šimon Heller. ***
