Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
U nás je taková situace, že v České republice máme v tuto chvíli jednostupňové řízení, a to funguje, Nejvyšší správní soud je chválen za svoji praxi a my teď tu praxi budeme měnit.
My jsme v rámci debaty na ústavně-právním výboru došli k zajímavému paradoxu, že vlastně když jsme se na sebe koukali a hlasovali, tak to doopravdy v podstatě nikdo nechtěl, protože máme fungující právní úpravu, máme tady nějaké stanovisko států GRECO. Především ale změna tohoto zákonu se stala milníkem v rámci čerpání Národního plánu obnovy, a kdybychom tento zákon nepřijali, tak by to Českou republiku stálo několik miliard korun - 6 miliard korun, na mě ukazuje pan ministr spravedlnosti. Já si říkám. Kdo to tedy vlastně chce? Kdo to tedy vlastně navrhl, ten milník? My tady všichni hlasujeme, abychom zachránili 6 miliard korun, včetně konstruktivní opozice, hnutí ANO.
Byl navržen nějaký Národní plán obnovy, komise určila milníky, ale jak mě upozornil pan poslanec Michálek, ty milníky jsme si napsali sami. Takže nějaký bruselský úředník řekl, Národní plán obnovy musí mít milníky, a nějaký úředník na Ministerstvu spravedlnosti - abych byl fér, tak to bylo za nás, během času, kdy bylo hnutí ANO vládnoucí - tak nějaký úředník tam navrhl nějaké milníky, protože mu někdo z Bruselu řekl, že by to mělo mít milníky. My jsme se sešli na tom ústavně-právním výboru, zvolení poslanci suverénního státu Česká republika, koukali jsme na sebe a nakonec to všichni odhlasujeme, protože chceme držet milník. Ale já jsem si v tu chvilku vůbec nepřipadal jako suverénní politik suverénního státu České republiky.
Tak jenom bych upozornil na to, že tenhle zákon je ukázka toho, jakým způsobem funguje Evropská unie, jakým způsobem fungujeme my, jakým způsobem funguje legislativa. My už vlastně ani nezjistíme, kdo to řídí, ale řídí nás úředníci. Nepřipadám si v tuto chvíli jako suverénní politik České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. V tuto chvíli vidím, že se už nikdo nehlásí ani v obecné rozpravě, ani s faktickou poznámkou. Pokud se tedy již nikdo nehlásí, tak rozpravu tímto končím.
Požádám pana ministra, zdali má zájem o závěrečné slovo. (Ministr: Ano.) Má, prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Ještě jednou vás srdečně zdravím, pane předsedající, když tak hezky zdravíte.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Dobrý den, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Podívejte, v reakci. Bylo to dotčeno hodně. Začnu v podstatě od toho, co říká pan kolega Vondráček. Ono je to trošku v realitě ještě takové, řekl bych, lidštější a nikoho nekritizuji. Já si myslím - a u některých případů to vím - že předchozí vláda za ty milníky určila takové návrhy zákonů, které již byly rozpracovány. To znamená, dali tam milníky, u kterých se předpokládá, že se dají stihnout, neboť už legislativa je v zásadě hotové má a nebyly z nějakých důvodů schváleny v předchozím období. To není jenom tento případ. Těch případů je více.
Co je spíš otázkou - a tady souhlasím - to je taková ta prapodivná a pro mě taky někdy ne úplně smysluplná evropská politika, že si dáváme jakési milníky proto, abychom mohli čerpat peníze. Ale to už je systém, který je v podstatě zavedený. Předchozí vláda tam ty body dala.
Za další, my se tady příliš mnoho bavíme o nějakých procesních věcech, ale vláda se zavázala ve svém programovém prohlášení, že zvýší odpovědnost státních zástupců a soudců. To je v zásadě to hlavní a jediné, co mě v tom zákoně zajímá. V těchto oblastech jsme velmi omezeni ústavou. To znamená, velmi stěží se zavádí, aby odpovědnost soudců a státních zástupců zkoumaly jiné orgány než soudní, neboli soudy samy sebe, řečeno lidově. Proto tenhle návrh zákona.
Ono se to nezdá, a ne úplně každý, kdo v té praxi není, si uvědomí, že tam v tomto směru posun je. Zavádíme přezkoumatelnost výtky v kárném soudnictví, prodloužení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu z velmi krátkých šesti měsíců na devět měsíců a stavění či přerušení lhůt v důsledku některých skutečností, zpřístupnění protokolu o hlasování za účelem posouzení případné kárné odpovědnosti soudce nebo způsobilosti k výkonu soudce, rozšíření okruhu případu nedoplácení 50 % platu soudcům a státním zástupcům, kteří byli dočasně zproštěni výkonu funkce, umožnění požadovat zaplacení regresní náhrady nebo například výslovná úprava některých procesních institutů s tímto souvisejících.
Takže například tento zákon odstraňuje stav, který je nevysvětlitelný, že když je nějaký soudce kárně stíhán, a někdy za vážné porušení, tak se mu doplácí po soudu 50 % platu a podobně. To je, prosím vás, kolegyně a kolegové, kteří jste vystupovali - ale to vlastně platí pro všechny - úplně takové to základní, co na tom zákoně baví mě nebo zajímá, a je to to, v čem plní tento zákon programové prohlášení vlády.
Jednoinstančnost, dvojinstančnost, kárného soudnictví je téma staré 30 let a v momentě, kdy se z toho stal milník, tak nezbývá v zásadě než takovouto úpravu schválit. Co bude rychlejší, nebude - na pana kolegu poslance Michálka - uvidíme.
A proč složení senátů je takové, jaké je? Kdo zvlášť zažil vyjednávání s nějakou skupinou lidí - u soudců to platí možná dvojnásob. Bylo několik jednání, aby ty kárné senáty byly složeny tak, aby pokud možno se necítil někdo z těch soudů, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy a tak dál, nějak uražen či dotčen. A pak se u nich stává, že až se to domluví složitě, proběhne připomínkové řízení, a ejhle, účastníci těchto dohod začnou posílat námitky. Tak na to už jsem úplně bezmocný. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Poprosím, zdali má zájem pan zpravodaj o závěrečné slovo? Ne, ale v tuto chvíli tedy poprosím pana zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.
Poslanec Vladimír Balaš: Ano, děkuji, pane předsedající. Představovat zákon už nebudu, jenom bych rád uvedl, že ten zákon byl svěřen ústavně-právnímu výboru jako garančnímu. To bylo rozhodnutím ze 14. 2. 2024. První čtení v plénu proběhlo 2. 5. na 101. schůzi, s tím, že návrh tedy byl, jak jsem říkal, přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo 11. 9. 2024 na 112. schůzi. Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 634/2, který byl rozeslán 11. 9. 2024.
Jde o, za prvé pozměňovací návrh A ústavně-právního výboru, který můžeme nalézt ve sněmovním dokumentu 634/1, pozměňovací návrh B, číslo 4822 poslankyň Heleny Válkové a Zuzany Ožanové, pozměňovací návrh C pana poslance Marka Bendy pod číslem 4821 a můj vlastní pozměňovací návrh D pod číslem 4549, a teď ten pozměňovací návrh, který jsem přednesl dnes, před chvílí v obecné rozpravě. Ty pozměňovací návrhy, až na ten poslední, byly představeny ve druhém čtení. Seznámím tedy Poslaneckou sněmovnu s usnesením ústavně-právního výboru a poté předložím návrh procedury. Ústavně-právní výbor vydal usnesení garančního výboru na 39. schůzi dne 26. 9. 2024, které bylo 1. 10. 2024 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 634/3. Dovolím si seznámit Poslaneckou sněmovnu s jeho zněním.
"Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako garanční výbor po projednání návrhu zákona po druhém čtení
I. doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona (podle sněmovního tisku 634/2) v následujícím pořadí. Návrh na zamítnutí nebyl podán.
1. hlasovat o návrhu legislativně technických úprav - máme jednu - podaných podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,
2. hlasovat o pozměňovacích návrzích v následujícím pořadí - návrh A (A.1. až A.11.) a návrh B (B.I. a B.II) společně, neboť zde je věcná souvislost,
3. návrh C,
4. návrh D (D.1. až D.55.), nakonec ten poslední návrh, který jsem načetl a to je částečné odložení účinnosti,
5. poté hlasovat o návrhu zákona jako celku."
Pokud chcete stanovisko k návrhu, nebo až...? ***
