Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(12.20 hodin)
(pokračuje Tomáš Müller)
Musí se jednat jen o příležitostnou činnost a tato činnost je prováděna na základě jednorázově uděleného souhlasu zákazníka, respektive zájemce. Další podmínkou je, že zákazníkovi, respektive zájemci o služby z poskytnutí informací nebo dokumentů nevznikají žádné povinnosti vůči tomu, kdo informace nebo dokumenty nebo identifikační a kontakty údaje zákazníkovi, respektive zájemci o služby poskytnul, ani vůči jiným osobám.
Další z pozměňovacích návrhů, 5142, řeší výrobny elektřiny využívající energie z větru s instalovaným výkonem vyšším než 1 megawatt a nižším než 6 megawattů, pro jejichž umístění bylo vydáno stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a tyto výrobny jsou mikropodnikem, malým podnikem nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje a vzniká pro elektřinu vyrobenou v takové výrobně elektřiny právo na podporu ve formě hodinového zeleného bonusu podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Poslední z pozměňovacích návrhů, 5242, je to financování podpory operátora trhu, kde se doplňuje v § 28 bod b) finanční náklady související s podporou elektřiny, provozní podporou tepla, přechodnou informační podporou tepla a podporou biometanu a daňová povinnost z neuznané části úroků z půjček od spojených osob. Jedná se víceméně o technikálii.
Toto je pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a bude pokračovat v obecné rozpravě další přihlášený, kterým je pan poslanec Teleky. Tak, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Róbert Teleky: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, protože v tom komplexním pozměňovacím návrhu je otevřený zákon 165, zákon o POZE, a zákon 283, stavební zákon, tak čtyři ze svých pěti pozměňovacích návrhů bych chtěl přiřadit k tomu komplexnímu. Budu se snažit být stručný.
První je sněmovní dokument 4491. Jedná se o bioplynky. V sektoru výroby elektřiny, spalování bioplynu se v posledních letech objevuje problém s legislativou, nejednoznačnou otázkou zdaňování bioplynu spotřebovaného v bioplynových stanicích při výrobě elektřiny. Navrhovaná úprava tedy stávající nejednoznačný zákon vyjasňuje, když jednoznačně stanoví, že veškerý bioplyn použitý při výrobě elektřiny je osvobozen od daně. Takže to by byl jeden pozměňovací návrh.
Další dva ke stavebnímu zákonu, a to je sněmovní dokument 5195. Je to: stavební zákon v příloze číslo 1 zahrnuje do takzvaných drobných staveb i některé stavby technické infrastruktury. Jedná se například o výměnu vedení či sítí, takzvaná rekonstrukce. Tyto drobné stavby jsou realizovány bez nutnosti žádat o povolení záměru a jejich realizace tak běží ve volném režim. A pro tyto stavební práce je však nezbytné umístit v jejich blízkosti kontejner na nepotřebný materiál, stavební buňku a tak dále. A to znamená, jsou to takzvané stavby zařízení staveniště. Paradoxně však jsou tyto stavby zařízení staveniště zařazeny již mezi jednoduché stavby, které povolení záměru podléhají. Přestože tedy stavebník pro samotnou stavbu spadající do kategorie drobné nemusí absolovat zbytečné byrokratické kolečko, musí ho absolvovat pro případné umístění nezbytného zázemí pro její realizaci.
Další pozměňovací návrh je sněmovní dokument 5193. Je to o podzemním vedení distribuční sítě. Tento pozměňovací návrh zařazuje podzemní vedení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině do čtyř barů, pokud nejde o drobné stavby, mezi takzvané jednoduché stavby. Jde o stavby nových plynovodů zejména ve městech, které slouží pro napojení zákazníků a jejich zásobování plynem. Jedná se víceméně o obdobu již hospodářským výborem navrženého pozměňovacího návrhu, který mezi jednoduché stavby zařazuje zemní kabelové vedení na hladině nízkého a vysokého napětí.
A předposlední pozměňovací návrh, který bych přiřadil k tomu komplexnímu, je sněmovní dokument 5226, a to je k vyjasnění překompenzace. Subjekty vyrábějící elektrickou energii mohou při splnění daných podmínek pobírat podporu formou výkupní ceny, takzvaný zelený bonus, a jejíž výše je stanovena každý rok ze strany ERÚ. Pokud subjekt takovou podporu, která je stanovena na 15 let, pobírá, má MPO povinnost po 10 letech zkontrolovat, zda nedochází v daném sektoru k takzvané překompenzaci. V případě těchto sektorových šetření přitom ale vzniká situace, že přestože je v sektoru zjištěno riziko překompenzace, existují zde výrobci, kteří na rozdíl od sektoru jako celku nenaplňují podmínky, které by vedly k závěru, že i oni jsou překompenzováni. V takových případech MPO cíleně takové výrobce nevyrozumí v zákonné lhůtě 15 dnů od zveřejnění závěru sektorového šetření.
Při stávající nejednoznačné právní úpravě však ERÚ přistupuje k sektoru vždy plošně jako k překompenzovanému a na uvedenou skutečnost, že daný výrobce nebyl vyrozuměn, nehledí. Takže cílem pozměňovacího návrhu, který má povahu legislativně technického zpřesnění, je vyjasnit a napravit nedostatky vzniklé před nabytím účinnosti této novely.
Takže to jsou ty čtyři a poslední je dáván samostatně, mimo komplexní pozměňovací návrh. A je to sněmovní dokument 5240. Cílem předloženého pozměňovací návrhu je zajištění souladu této nové právní úpravy s úpravou obsaženou v zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Z praktických zkušeností s provozem fotovoltaických výroben elektřiny v České republice je zřejmé, že doplnění zařízení pro ukládání elektřiny k záměru fotovoltaické výrobny elektřiny zvyšuje efektivitu tohoto zařízení. Takže je to umožnění, aby si připojili bateriové úložiště. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní vystoupí paní poslankyně Ožanová.
Načtu jednu omluvu: Pan ministr Baxa se omlouvá od 16.45 hodin z pracovních důvodů.
Tak, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážené pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem původně, a já už budu jako kolega Nacher, nechtěla k tomu vystupovat, ale včera na mě vykoukl článek na Seznam Zprávy: Stanjura už ví, jak na solární dotace. Víc škody než užitku, reagují firmy.
Ten článek svým způsobem dobře popisuje, proč se pan ministr k tomu ještě dneska nevyjádřil, protože já jsem očekávala, zvláště po té bouřlivé diskusi, že bude nějaká reakce, nicméně nebyla. A kolega Havlíček, vaším prostřednictvím, on to říkal dobře, ale možná je dobré si to připomenout. Já si dovolím citovat přímo z toho článku, nejsem odborník na energetiku: Ministerstvo průmyslu a obchodu už v září spočítalo, že na tyto podpory potřebuje pro příští rok 31,2 miliardy korun, v návrhu rozpočtu však Ministerstvo financí vyčlenilo na tento účel jen 8,5 miliardy a až dosud kolega Stanjura měl odmítat říct, jak manko vyřeší.
Tak proč asi je předřazen tento bod? Protože mezi množstvím těchto pozměňovacích návrhů máte nějaký návrh, kterým se domníváte, že to vyřešíte tak, abyste nemuseli platit to, co se platit má. Ale prosím vás, je mi líto, že ve své podstatě to navazuje na včerejší diskusi o státním rozpočtu, ale opravdu meritorní výdaje mají být zahrnuty ve státním rozpočtu, a ne hledat na poslední chvíli, kam to frknu, kde můžu... Samozřejmě ušetřit je dobré, ale dělat to takovým způsobem? Tady se tváříte, že by vám nevadilo delší projednávání věci, ale já se bojím, že vadilo. Prostě Ministerstvu průmyslu a obchodu se nepodařilo v návrhu rozpočtu vydobýt to, aby mělo pokryto meditorní výdaje. Jenom pár desítek miliard nám tam někde létá, ale to je prosím vás docela špatně!
A, pane ministře, já jsem očekávala, že byste se k tomu dneska měl vyjádřit, i tady k těm připomínkám, které tady zazněly. Ano, kolega Rakušan také dělal dlouho, že pořád mlčel, a až v závěrečném slovu všechno řekl. Asi jste se to naučil od něj, ale nedomníváte se, že tak je to špatně? Máte příležitost k tomu vystoupit, tak proč jste ještě dosud nevystoupil, nic k tomu neřekl, k tolika pozměňovacím návrhům, které napsalo vaše ministerstvo? ***
