Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(0.40 hodin)
(pokračuje Miloš Nový)
Protesty opozice naopak považuji za farizejské, hanlivě řečeno pokrytecké či licoměrné. Proč? Pojďme se podívat na kvalitu rozpočtového procesu v letech, kdy Ministerstvu financí vládlo opoziční hnutí ANO. Tehdy jsme byli svědky opačného procesu, kdy se záměrně podstřelily příjmy, nadstřelily výdaje a do Sněmovny se šlo se zvýšeným schodkem. Realita obvykle dopadla mnohem lépe a příslušný ministr či ministryně financí se, obrazně řečeno, mohli bít v prsa, jak dobře v průběhu roku hospodařili, neb skutečný schodek vyšel mnohem lépe než plánovaný. Tak pojďme se podívat na pár - v rámci korektnosti dodávám - předcovidových čísel, která ale budou v nominálních, nikoliv reálných hodnotách, které by zahrnuly i inflaci. V roce 2014 činil plánovaný schodek minus 113 miliard korun, skutečnost minus 77 miliard korun, rozdíl plánu oproti skutečnosti 36 miliard korun. V roce 2015 plánovaný schodek minus 100 miliard, skutečný minus 62 miliard, rozdíl 38 miliard. Obzvláště pikantní byl rok 2016 s plánovaným schodkem minus 70 miliard, skutečností plus 62 miliard, tedy s těžko uvěřitelným rozdílem mezi plánem a skutečností ve výši 132 miliard korun. Budu-li citovat část stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2016, pak, cituji: výrazný nesoulad mezi tím, co říká zákon o státním rozpočtu, a tím, co pak ve skutečnosti se v hospodářství děje, s sebou logicky nese otázku, jaká je reálná váha takového zákona a jak kvalitně a věrohodně byly příjmy a výdaje státního rozpočtu stanoveny. Konec citace. V této souvislosti mě napadá, jaké by asi bylo stanovisko národní rozpočtové rady, kdyby v té době existovala. Lehko domyslet. Vážená opozice, stále nás chcete mistrovat, stále nás chcete poučovat, jak transparentně a věrohodně se sestavuje státní rozpočet? Anebo korektně přiznáte, jak - obrazně řečeno - těžká je střelba na pohyblivý terč, který je zatížen mnoha ekonomickými nejistotami. Pro úplnost dodávám, že rozdíl mezi plánem a skutečností v roce 2017 činil 54 miliard korun, v roce 2018 53 miliard korun, v roce 2019 12 miliard. Znovu opakuji, že uvedená čísla nejsou inflačně ošetřena a současně nejsou ošetřena z pohledu tehdy dosahované výše příjmů a výdajů, což znamená, že v reálné hodnotě by byla výrazně vyšší. Vím, že voličova paměť je velmi krátká, obzvláště v případě makroekonomických čísel. Tomu se nedivím, to je naprosto normální. O to více je však nutné připomenout, v uvozovkách, rozpočtovou transparentnost a věrohodnost hnutí ANO v letech 2014 až 2019, kdy makroekonomická situace byla stabilní, kdy evropská ekonomika se vezla na vlně celosvětového hospodářského růstu, kdy evropská ekonomika nezažila konflikty typu válečného konfliktu na Ukrajině, nezažila energetickou krizi a pádivou inflaci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Huberta Langa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Mě tady napadla v souvislosti s panem Černým taková glosa, byť je jedna hodina ráno. Já jsem s ním zaregistroval, prostřednictvím vás, pane místopředsedo, debatu s Patrikem Nacherem, kdy pan Černý se vyjádřil v tom stylu, že ve své podstatě tím, že tato čtyř nebo tehdy ještě pětikoalice zrušila EET, tak vlastně - pan Nový, pardon, se omlouvám - tak pan Nový prohlásil, že tím vlastně, že koalice zrušila EET, tak vlastně pomohla českým občanům, protože řemeslník, když k vám přijde domů, tak on vám to dá vlastně bez faktury. Patrik Nacher to vůbec nedokázal pochopit, teď říkal něco o nás, tedy o koalici, a vy jste tam úplně jasně řekl, že vlastně... (Předsedající: Mým prostřednictvím, prosím.) - prostřednictvím vás, pane místopředsedo - že zrušením EET pomáháte vy jako čtyřkoalice českým občanům, protože ten řemeslník vám to dá bez daně a že to je vlastně v pořádku. To bylo takové zajímavé. Děkuji.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli se vracíme do obecné rozpravy a je přihlášen pan poslanec Oldřich Černý, po něm Radek Koten. Prosím.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřil k projednávanému návrhu státního rozpočtu na příští rok. Budu velmi stručný, jelikož nechci opakovat kritiku, která zde již zazněla a se kterou souhlasím. Jen v krátkosti zmíním nekoncepčnost a nesystémovost rozpočtu ve vztahu k financování lesnictví. V původním srpnovém návrhu státního rozpočtu v kapitole Ministerstva zemědělství se počítalo s podporou lesního hospodářství ve výši pouhé půl miliardy korun. Aby všichni rozuměli, o jak malou částku se jedná, uvedu zaokrouhlené částky na podporu lesního hospodářství z let minulých: v roce 2022 to bylo 3,5 miliardy, v roce 2023 3 miliardy, letošní rok 2 miliardy a na příští rok se tedy původně počítalo s pouhými 500 miliony korun - tedy ten srpnový návrh počítal s částkou čtyřikrát nižší, než byla letos, a sedmkrát nižší, než byla v roce 2022 a to ještě nezapočítávám inflaci. Ministerstvo zemědělství během září návrh na podporu lesního hospodářství trochu upravilo a částku navýšilo na miliardu a půl. To kvituji jako dobrý počin, ovšem i tak se v kontextu podpory z minulých let a v kontextu celkové nutné částky jedná o podporu velmi malou. Musíme si totiž uvědomit, jak nákladná je po kůrovcové kalamitě obnova holin. Ministerstvo zemědělství jen na příští rok tyto náklady odhaduje na něco více než 5 miliard korun. Podle Jiřího Svobody, předsedy sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, tedy v tom původním srpnovém návrhu, chyběly na podporu lesů více než 4 miliardy korun, nyní tedy po tom navýšení chybějí více než 3 miliardy. ***
