Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(0.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Dohoda byla, že postupně ve třech letech 2023, 2024, 2025 se budou zvyšovat platy zaměstnanců v justici tak, aby v roce 2025 odpovídaly průměrného platu ve výkonu moci - při odečtení učitelů a ozbrojených sborů. A všechno jsme dodrželi, dokonce překročili. Když se podíváte do rozpočtu, 41 100 korun jsem řekl já na tom jednání - ne, že se to dozvěděli z novin - je průměrný plat rozpočtovaný pro rok 2025. Pokud si vezmeme průměrný plat ve státní službě bez těch uvedených kategorií, tak je rozpočtováno 37 681. Je 41 000 méně než 38 000? Není. Je splněna dohoda? Je. Věděli o tom odboráři? Nevěděli. Mě nenapadlo - když někdo vyjednává, reprezentanti soudců, vyjednává za zaměstnance soudu - že jim neřeknou tu dohodu. To jednání vlastně bylo smutné. Když jsem se ptal: a co vlastně požadujete? - My vlastně nevíme. Poskytnete nám čísla? Všechna čísla, která chtěli, dostali buď od ministra spravedlnosti, pana vrchního ředitele Daňhela, nebo z Ministerstva financí. A vy tady přijdete a řeknete: dohoda není plněna. Dozvěděli se to z novin. Není to pravda. Nevím, kdo vám to řekl. Já jsem jim to číslo řekl v rozpočtu, s panem vrchním ředitelem Tyllem jsme jim ukázali podrobné tabulky, všechno jsme poslali, co chtěli. Fakt máte - když někdo vyjednává za jednu stranu - potom ty, za které vyjednává, vy informovat - a ne ten vyjednavač? Opravdu? A není pravda, že jsme se nechtěli sejít. Já nebudu říkat, kde byli ti soudci v tom jednání. Nebyli přítomni v České republice a my jsme to jednání svolali operativně ze dne na den. A vy mi řeknete, že oni řekli, že... Ano, až se vrátili ze své dovolené, tak určili milostivě termín, kdy jsme fakt nemohli. A to už bylo po tom jednání, které proběhlo. Já bych o tom nemluvil, kdyby tohle... To je sprostá lež, že jsme odmítli jednat, je to sprostá lež. Ať mi někdo ukáže nějakou žádost těch, kteří vám to tvrdí. S navrženými termíny. Nic takového nedorazilo. Tak se nedivte, přes pokročilou noční hodinu, že mě to fakt rozčiluje. Uzavřeme dohodu? Něco jiného, kdybychom (nesrozumitelné), uzavřeme dohodu. Splnili jsme je v roce 2023, splnili jsme je v roce 2024 a - pokud projde návrh státního rozpočtu - tak je splněná pro rok 2025. Tak jak může někdo říct, že jsme nesplnili dohodu? A je to pořád srovnání - průměrný plat zaměstnanců ve výkonné moci a v soudní moci. Ten požadavek byl oprávněný, my jsme ho uznali. Řekli jsme, že to nejsme schopni udělat z roku na rok, ale za rok 2023 až 2025 jsme to splnili. Číslo jsem řekl já. Ne že to mají z novin. (Předsedající: Děkuji, pane...) Na jednání.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana kolegy Radka Vondráčka. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Nebudu tu debatu nějak zbytečně prodlužovat, ale padlo tady vážné obvinění, že zástupci justice lžou - a já to mám od nich esemeskou z dnešního dne. To všechno, co jsem řekl - já jsem pouze opakoval to, co jsem se dneska dozvěděl, tu informaci. Takže za všechno můžou ti soudci, vy jste to všecko komunikovali dobře a oni to celé pokazili. Já si počkám na reakci toho prostředí, protože tento výklad jsem slyšel opravdu poprvé, a já myslím, že jste možná měl vážit jiná slova. Ale teď úplně tedy primitivně - jestliže ten plat byl rozpočtován v letošním roce třicet devět tisíc něco, teď bude 41 103, to je v rozpočtu 41 103 korun, je na straně 13 kapitoly 336, ale - mezitím, protože ten plat, ten průměrný bez ozbrojených složek a bez učitelů - byl v roce 2024 40 832. Takové mám já podklady. Tak mně řekněte, kolik tedy je průměrný plat ve státní správě po odečtu učitelů a ozbrojených složek. (Reakce ministra Stanjury mimo mikrofon.) Ale potom opravdu problém je, že vy si nejste schopni říct ta čísla. Já jsem rád, že to zaznělo na mikrofon, a já jim tady nebudu dělat advokáta, ale já jsem opravdu zvědavý na reakci zástupců justice, které jste označil za lháře. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a poprosím s přednostním právem pana... Promiňte, že s faktickou poznámkou paní kolegyně Černochová, ale tím pravděpodobně... Rozumím, rozumím tomu, s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Opět vymazávám Janu Černochovou.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Máme o jedno místo - jsme vlevo proti zvyklostem za tři roky, takže se omlouvám, já jsem řekl, že je lež, že jsme se odmítli s někým setkat, na tom si trvám. Nemám jedinou žádost o setkání s navrženým jedním, dvěma, třemi termíny. To je fakt. Nevím, jak mám doložit, že nemám žádost? Jak mám doložit, že mi nepřišel mail nebo esemeska? To asi moc dobře nejde. Ti, kteří tvrdí vám, že jsem odmítl se účastnit jednání, ať vám doloží, kdy mě požádali. Pokud něco poslali, tak oni to musí mít na svých zařízeních. A to je jediné, co jsem řekl. A pak jsem, že to bylo smutné v tom, že ty dámy - a ta debata byla dlouhá, velmi korektní - se vlastně až na tom jednání - a nás to nenapadlo a ani s panem ministrem - dozvěděli o té dohodě, která už platila dva roky. To mi nepřijde normální. Já jsem nikoho neobvinil ze lži v tomto případě, jenom v tom, že jsem žádné jednání neodmítl, protože jsem žádnou žádost nedostal. Na to jednání, které svolal pan ministr spravedlnosti - mám to datum, teď to nevím z hlavy, bylo to někdy, jak je Sněmovna ve čtvrtek po interpelacích - zástupci soudců nemohli, to já jsem respektoval, a taky jsme jednali s těmi, kteří byli ve stávkové pohotovosti. A když není konkrétní požadavek, tak i kdybyste chtěl, tak ho nemůžete splnit. A tak to bohužel bylo.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr Blažek je nahlášen s přednostním právem. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý večer. Či ano? Děkuji za slovo. Já ještě jedno zpřesnění k panu kolegovi Vondráčkovi. Důvod té stávky nebyl v tom, jestli se plní nějaká dohoda nebo ne, důvod stávky byl v tom - a ty dámy to několikrát řekly i za mé přítomnosti tady, když byla - tisková konference je asi hloupé slovo, stáli jsme na Malostranském náměstí asi hodinu s novináři - důvod té stávky byl v tom, že oni požadují, aby v těch tarifních tabulkách a podobně měli určitý příplatek za to stanovený, že pracují na soudech, ale ta stávka nebyla o tom, že by se neplnila nějaká dohoda - ta dohoda se plní, a o tom jsme se dokonce ani nepřely s těmi dámami - ten problém byl, v tom - už to bylo řečeno - že ty dámy říkaly, že ti, co za ně vyjednávaly, jim nikdy neřekli, o čem ta dohoda je. To ale nemohla být chyba ministra spravedlnosti a ministra financí, když někdo za někoho vyjednává, tak my předpokládáme, že těm, koho zastupuje, to řekne, o čem vyjednává. To byl jakýsi ten problém. V podstatě bych ještě rád dodal - a to už se týká platů soudců, ústavních činitelů. Ano, i já se hlásím k tomu, že nepovažuji dosavadní judikaturu Ústavního soudu - pokud jde o platy soudců - za ústavní, a vůbec mi nebude vadit, když se Ústavní soud bude muset znovu zamyslet nad tím, do jaké míry jeho názor, že může existovat jedna jediná skupina pracovníků státu - což jsou i soudci - která si vždy za všech okolností může vysoudit výši svých platů - které se ještě k tomu velmi diametrálně odlišují dnes už od všech ostatních lidí, co pracují pro stát - zatímco jiní ústavní činitelé o tom musejí za dramatických mediálních a já nevím jakých okolností nějakým způsobem hlasovat, tak to privilegium, které si vydobyli soudci, považuji za situace - kdy, já nevím, kdy krajský soudce má 185 000, tak já prostě nepovažuji za porušení jeho nezávislosti, pokud bude mít 170 000 - prostě to už není chápání ústavnosti tak, jak si ho dovolím chápat já. Není nic proti právnímu státu, proti demokracii, a tak dál, když se vedou spory - a třeba před soudy - mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a třeba soudní. O tom byly kromě jiného celé dějiny Spojených států - nezhroutila se tam demokracie a xkrát se stalo, že Nejvyšší soud USA, což je jakási obdoba Ústavního soudu našeho, o něčem rozhodl a kongres to nerespektoval a soudili se a přeli se dál. ***