Neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Celkově výdaj do sociální oblasti činí podle tohoto návrhu 1 bilion 94 miliardy korun. Pak jsou podrobněji popsány jednotlivé částky toho sociálního systému a alokované částky návrhu státního rozpočtu.
Co je každoročně velmi sledovanou položkou, jsou výdaje státu v platové oblasti. Máte k tomu velmi podrobnou zprávu v dokumentaci ke státnímu rozpočtu, já zmíním jenom ta základní čísla. Ve schváleném rozpočtu na rok 2024 byly celkové výdaje na platy - zjednodušeně - a všechny druhy pracovního poměru a odvody 266,5 miliardy, návrh rozpočtu pro příští rok činí 286 miliard, meziroční navýšení o 19,5 miliardy, a to je 7,3 % navýšení celkového objemu platů. Pokud jsem říkal, že v celé české ekonomice se podle makro prognózy předpokládá, že objem mezd a platů poroste v průměru o 6,4 %, tady objem platů navržený růst je 7,3 %.
Je z toho vidět, že je to vyšší číslo, než je to v průměru v české ekonomice, tím pádem vyšší číslo objemově, než je to v soukromém sektoru.
Počet míst roste o 0,3 %, to znamená 100, 3 % proti státnímu rozpočtu pro rok 2024. Máte velmi podrobnou statistiku, kde kde to roste. V regionálním školství je to trošku zaokrouhleně plus 700 pracovních pozic, v našich ozbrojených silách, to znamená příslušníci a vojáci plus 850 pozic, zaměstnanci příspěvkových organizací plus 500 pozic. Současně platí, že snižujeme počet úředníků pod státní službou takřka o 500 pozic a počet pozic úředníků pod zákoníkem práce o 170 pozic. To znamená, celkově je to o 0,3 nahoru, ale je to způsobeno v dobrém slova smyslu nárůstem počtu příslušníků našich ozbrojených sborů a nárůstem počtu pracovních míst v regionálním školství. Pak máte velmi podrobně rozčleněné ty platové platové výdaje podle typu, podle charakteru těch, kteří ty platy ze státního rozpočtu obdrží, ať už to jsou organizační složky státu, nebo příspěvkové organizace. Tady vidíte, že v organizačních složkách státu v průměru ten objem roste o 7,6 % a v příspěvkových organizacích státu o 7 %.
Průměrný plat, když to přepočteme z těch procent na číslo, tak průměrně v obou dvou těch kategoriích roste průměrný plat o 3 000 korun podle návrhu státního rozpočtu. Chci jenom uvést na pravou míru, že občas se ve veřejném prostoru vyskytuje vyjádření odborů, že platy porostou o 1 400 korun, tady se ale směšuje celkový růst platů v průměru o 3 000 korun a růst platů jedné části platu, a to je tarifní. A myslím, že musíme si dávat pozor na to, když tu částku konkrétně komentujeme, zda je to celkový růst platů. To, myslím, každého, který bere plat, zajímá. A druhá věc, z čeho je to složeno. Ano, udělali jsme dohodu s odbory v těch přílohách, podle kterých se odměňují státní zaměstnanci jedna a čtyři (?), že v průměru tarifní plán, nebo ne v průměru, tarifní plat poroste v těchto skupinách o 1 400 korun. Jiná dohoda je v oblasti školství, to je jiná tabulka, jiná příloha k tomu, jak se odměňují, a jiná věc je, jak je to řešeno v ozbrojených sborech. Ale ten průměr je jasný a máte tam vlastně odvozeno i o kolik roste objem platů příslušníků a vojáků. Je to o 7,1 %.
Takže opravdu je tam velmi podrobná statistika a je tam taky velmi podrobná statistika, v kterých oblastech jsou státní zaměstnanci, respektive zaměstnanci, placeni ze státního rozpočtu. Já vím, že my to tady všichni víme, ale protože průběh debaty o státním rozpočtu nesledují pouze členové parlamentu, ale i veřejnost, tak chci říct, že to zdaleka nejsou pouze úředníci. V těch organizačních složkách státu je to 50 000 pracovních pozic. Máme takřka 69 000 pracovních pozic v ozbrojených sborech. Největší skupinou na počet pracovních úvazků jsou učitelé. Tam je 155 000 pracovních pozic, ostatních pedagogů 47 000, pak máme nepedagogy v regionálním školství, těch je takřka 60 000, vojáků 30 000, v ústředních orgánech státní správy, to jsou ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy, je to 22 000 zaměstnanců.
Myslím, že je korektní v tomto posuzovat velmi přesně, a neříkat, že všichni, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, jsou úředníci.
Pak vlastně máte po těch jednotlivých skupinách i vývoj počtu pracovních míst v letech, tak jsem říkal, největší počet pracovních pozic je v regionálním školství, kdy největší číslo bylo v roce 2023, to bylo více než 271 000 pozic a mezi roky 2024 a 2025 je mírný nárůst, o kterém jsem před chvílí mluvil, těch pozic pro příští rok rozpočtovaných, ne obsazených, rozpočtovaných, je necelých 262 000.
Stejně tak tam máte podrobné tabulky ostatních kategorií zaměstnanců, kteří jsou placeni ve státním rozpočtu, a pak jsou tam i ty průměrné platy. Možná bychom mohli říct, že průměrný plat v ordinační (organizační?) složce státu v roce 2025 bude takřka 49 000, meziroční navýšení o těch 7,1 %, což je 3 250 korun, a pak tam vidíte další. V příspěvkových organizacích státu je ten plat o něco nižší, průměrný, a to je zhruba 46 000, meziroční nárůst o 2800. V průměru, když to sečteme, je to 3 000 korun měsíčně navíc.
V další části toho materiálu jsou popsané především běžné výdaje, potom užší běžné výdaje, to je to, co my všichni známe, na typické provozní výdaje, energie, služby a podobně.
Možná bych mohl zmínit jednu významnou položku výdajů státního rozpočtu a ona se tak poeticky jmenuje výdaje na obsluhu státního dluhu, zjednodušeně řečeno, to jsou úroky za dluh České republiky, a ty budou bohužel v příštím roce činit 100 miliard korun. Jenom připomínám, že v roce 2022 to byla polovina, to bylo 50 miliard korun. Pokud si teda řekneme, že navržený deficit bez těch 10 miliard na povodňové škody je 231 miliard, tak z této částky 100 miliard je ten nejvíce mandatorní výdaj, to znamená platba úroků. Víte, že díky fiskální politice vlády si Česká republika drží velmi vysoké ratingové hodnocení. To není věc a někdo říká PR, nebo že to není důležité, to má bezprostřední vliv na to, za kolik peněz si Česká republika je schopna půjčit. Někdy se někdo ptá, proč se v konkrétním roce půjčuje více peněz než je navržený deficit. No, protože některé ty dluhy jsou splatné v konkrétním kalendářním roce, a k tomu slouží vlastně konkrétní podrobný materiál Ministerstva financí, který si každý, kdo má zájem, najde na stránkách Ministerstva financí.
Pokud si řekneme a vrátíme se k té otázce 2 % obranných výdajů, tak tady podle zákona vycházíme ne ze srpnové, ale z dubnové makroprognózy. Vezmou se čísla z dubnové makroprognózy, z toho se odvodí 2 % HDP, takže ty obranné výdaje podle zákona jsou takřka 161 miliard korun. Z toho je částka více než 154 miliard přímo v rozpočtu rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany a zhruba 6 miliard je v ostatních rozpočtových kapitolách. Jak mnozí z nás, a je jedno, jestli jsou ve vládní či opoziční lavici, správně upozorňují, to je věc, která nakonec podléhá schvalování NATO, zda tyto obranné výdaje jsou vydány na obranu nebo ne.
My to vlastně máme letos poprvé, příště (?) je to podruhé, takže ještě nemáme ani finální ... (nesrozumitelné) za rok 2024, ale pro rok 2025 jsme opatrnější než v roce 2024. A ten procentuální podíl celkových výdajů Ministerstva obrany na celkových obranných výdajích je prostě vyšší v roce 2025 než v roce 2024. ***
