Neautorizováno!
(10.10 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Návrh státního rozpočtu vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí, která byla publikována 22. srpna letošního roku. Já z ní odcituji jenom několik důležitých údajů, které byly potřebné pro sestavení návrhu rozpočtu. Jak jistě víte, změnili jsme v rámci konsolidačního balíčku i způsob projednávání státního rozpočtu v tom období, než přijde návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Pak jenom krátce okomentuji změny, které se staly mezi 31. srpnem a 30. září, kdy dorazil tento návrh do Poslanecké sněmovny.
V této makroprognóze se prognózuje růst české ekonomiky příští rok o 2,7 % HDP. Pokud to porovnáte s ostatními institucemi, které vlastně dlouhodobě dělají stejné makroekonomické - nebo zabývají se stejným problémem, to znamená, makroekonomickými predikcemi, tak zjistíte, že (je) to číslo někde na průměru odhadů ostatních institucí, ať už českých, nebo mezinárodních.
Důležitý faktor, který je sledovaný dlouhodobě, je průměrná míra roční inflace, která se příště odhaduje na 2,3 %, to znamená, inflace by měla příští rok být v tolerančním pásmu České národní banky. Jak jistě víme, inflační cíl stanovený (zákony?) je inflace 2 % HDP, toleranční pásmo je 1 % HDP, to znamená, 1 % inflace, takže 2,3 % je v tolerančním pásmu České národní banky.
Stejně tak odhadujeme, že v letošním roce - bylo taky v té makroprognóze - bude průměrná roční míra inflace 2,44 %. Co je důležité? V letošním roce odhadujeme růst objemu mezd a platů 7,1 %, v celé české ekonomice v příštím roce 6,4 %. Když to porovnáte s odhady průměrné míry inflace, tak v letošním i příštím roce je odhadován růst reálných příjmů zhruba o 4 % v průměru - samozřejmě netýká se to každého, bavíme se o průměrných číslech. To jsou podle mě základní a klíčové informace, na kterých byl postaven návrh státního rozpočtu.
Původní návrh měl pět základních priorit, díky ničivým původním tam přibyla priorita šestá, bohužel. Myslím, že nikoho z nás to netěší, ať už sedíme ve vládních, nebo opozičních lavicích. Chci ještě jednou poděkovat za rychlý průběh projednání novely státního rozpočtu na rok 2024, kde, jak si všichni pamatujeme, jsme na odstraňování povodňových škod a obnovu území po povodních vyčlenili 30 miliard korun. Bylo k tomu přijato doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny. My jsme minulý týden ve středu schválili první rozpočtová opatření, (kdy?) čerpáme peníze z této vládní rozpočtové rezervy. A podle tohoto usnesení - nevím, jestli už to odešlo - ale budeme informovat Poslaneckou sněmovnu prostřednictvím rozpočtového výboru o těch usneseních. Jsou sice veřejná, ale myslím, že je v pořádku, že budeme informovat i speciálním dopisem, kde bude i popis těch rozpočtových opatřeních, nebude pouze usnesení vlády nebo rozhodnutí vlády.
Teď řeknu hlavní priority. Za prvé, pokračující konsolidace veřejných financí. Je to nepochybný trend, naposledy včera Eurostat publikoval výsledky, každý z nás si může ty výsledky přečíst a provést mezinárodní srovnání. Kdybych to měl zjednodušeně popsat, včerejší výstup Eurostatu, který posuzoval stav veřejných financí na konci pololetí roku 2024 , tak Česká republika má pod kontrolou jak dluh, tak celkovou míru zadlužení. Není to věc, kterou máme hotovou, kde bychom mohli říct, že už máme všechno splněno, ten trend musí pokračovat a je to taky obsaženo v doprovodném materiálu, v rozpočtovém výhledu na roky 2026 - 2027.
Druhou prioritou, která se bezesporu odráží v návrhu státního rozpočtu, jsou rekordní investiční nebo kapitálové výdaje. To číslo je zhruba 250 milionů korun. A co je důležité, rekordní částí této celkové sumy jsou národní kapitálové či investiční výdaje, které budou takřka 154 miliard korun, potom v úvodním slově to ještě okomentuji podrobněji. Pak samozřejmě zabezpečení prostředků potřebných k řešení dopadů povodně v roce 2024, v tomto případě se jedná o 10 miliard korun, které jsou ve všeobecné pokladní správě a jsou účelově vázány právě na tento jediný možný účel. Pokud se ukáže - a byla by to dobrá zpráva - že celkový rozsah škod bude nižší, tak se samozřejmě tyto peníze nebudou vyčerpat (vyčerpány?) a deficit bude nižší, než je předložený.
Velký důraz jsme kladli na posun ke znalostní ekonomice. Když se podíváte na meziroční zvýšení výdajů ve dvou klíčových oblastech, a to je věda, výzkum, inovace a vysoké školy, tak tam došlo k výraznému navýšení prostředků.
Návrh rozpočtu obsahuje plnění našich spojeneckých závazků a obsahuje obranné výdaje ve výši 2 % HDP. A když se podíváte na oblast sociálních výdajů, tak bezesporu tento návrh rozpočtu přispěje k udržení sociálního smíru v České republice.
A teď si zkusme říct pár základních čísel. Máme celkové příjmy, celkové výdaje a z toho vyplývající deficit - to je taky dnešním úkolem, aby Poslanecká sněmovna projednala tyto základní parametry státního rozpočtu. Debata o případných přesunech mezi kapitolami nebo uvnitř kapitol je samozřejmě součástí druhého a třetího čtení. Připomínám, že evropské peníze, respektive peníze z evropských fondů, se rozpočtují neutrálně, to znamená, ano, navýší celkový objem příjmů a celkový objem výdajů, ale jejich vliv (v) návrhu rozpočtu historicky je nula. Samozřejmě, realita každý rok je jiná, protože to není věc, kterou má v rukou kterákoliv česká vláda bez ohledu na politické složení této vlády, někdy je v tomto parametru Česká republika úspěšnější, to znamená, že čerpá více, než kolik předfinancuje, v některých letech z logických důvodů je větší částka na předfinancování než potom proplacené žádosti o platby.
Takže já bych se soustředil v debatě na čísla, která jsou bez těchto evropských peněz, ten objem pro příští rok je zhruba 153 miliard korun. Takže pokud řeknu, že celkové příjmy pro příští rok bez evropských zdrojů jsou 1 932 miliard - s dovolením, já budu zaokrouhlovat číslo za desetinnou částkou (čárkou) - tak je to meziroční nárůst o 6,6 %, je to ve vyjádření v penězích 120 miliard korun. Výdaje bez evropských peněz jsou 2 173 miliard a je to meziroční navýšení o 5,3 %, to znamená, že v návrhu rozpočtu příjmy státního rozpočtu rostou rychleji než výdaje a díky tomu můžeme mít nižší deficit než v roce 2024, a to je vlastně předmětem dnešního jednání. Přesto mi dovolte, abych v úvodním slově poskytl trochu detailnější pohled na příjmy státního rozpočtu v první části a v druhé části na výdaje státního rozpočtu.
Pokud se podíváme na strukturu příjmů, tak největší, objemově největší kapitolou jsou daňové příjmy, více než 1 bilion, 1 031 miliard, potom příjmy ze sociálního pojištění, které jsou 809 miliard, ostatní příjmy jsou 246 miliard. Myslím, že v příštím volebním období, možná i na konci tohoto volebního období, bychom mohli bez konkrétního návrhu zákona vést debatu, jestli by nebylo vhodnější sociální pojištění přejmenovat na sociální daň. Má to charakter sociální daně, v tomto případě, (když?) je tam strop, je to vlastně rovná daň. Každý ví, jak platí sám za sebe sociální pojištění či případně jak vysoké sociální pojištění platí jeho zaměstnavatel. A je to skutečně nejvyšší položka, pokud daňové příjmy potom rozpadneme na jednotlivé daně. ***
