Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(12.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
K projednání ve Sněmovně jsme navíc obdrželi návrh odlišný od návrhu, který byl rozeslán do připomínkového řízení. K deseti původním opatřením byla doplněna dvě další, a to odpuštění části odvodů pracujícím důchodcům a nárok na dřívější odchod do důchodu pro některé pracovní pozice. Obě mají dopad na zaměstnance i na zaměstnavatele, přesto byla doplněna dodatečně, aniž by účastníci měli možnost se k podmínkám vyjádřit a posoudit dopady do navazujících systémů a procesů. Finanční dopady a analýzy trhu práce nebyly do materiálu doplněny dosud.
Přes to všechno se od prvního čtení, kdy jsme některé z předchozích výhrad uplatnili, patrně změnilo. Mnohé se asi změnilo. Pan ministr Jurečka najednou objevil demografy, kteří od loňského roku poukazují na vady navrhovaného vzorce pro zvyšování věku odchodu do důchodu. Podle mnoha mediálních vyjádření to totiž nyní vypadá, že vládní návrh čeká další velká změna, která kromě jiného výrazně zpomalí nárůst důchodového věku. Tempo se zmírní na jeden měsíc za rok místo dvou měsíců za rok. Pokud takový návrh přijde, bude to nepochybně mít dopad i na jiná navrhovaná opatření. Obávám se ale, že je předkladatel řešit nebude.
Dopad to musí nutně mít i na propočty finanční udržitelnosti důchodového systému, což měl být mimochodem zásadní důvod - podle vlády Petra Fialy - pro celou reformu. Máme to chápat tak, že najednou už poloviční tempo nevadí a systém si s ním poradí? Jak máme po tom všem věřit argumentům a výpočtům, které až dosud byly vydávány za jediné správné a nezpochybnitelné?
Další avizované změny by se měly týkat výchovného - respektive zmírnění plánu na jeho postupný zánik - a snad i náročných profesí. Výběr pracovních pozic s nárokem na dřívější odchod do důchodu mělo údajně na starosti Ministerstvo zdravotnictví. Pravda nicméně je, že zaměstnavatelů, kteří pozice a pracovní podmínky (Otáčí se k předsedajícímu, se kterým polohlasně hovoří poslanec Okamura.) vytvářejí, se nikdo na nic neptal. Možná tak konečně učinil, kdoví. Ať už koalice navrhne změny u kteréhokoliv z původních opatření, usvědčuje sama sebe z nekvalitní práce, a to v případě zákona, který by měl změnám podléhat minimálně.
Důchodový zákon ovlivňuje život každého z nás v horizontu mnoha desítek let. Mají-li lidé věřit ve stát, kterému odvádějí své daně, musí vědět, že se mohou spolehnout na to, že i odvody, které odvádějí na důchodové účely, jim zaručí odpovídající životní úroveň v době, kdy je odvádět nebudou. To není žádné nedůvodné spoléhání na stát ani žádná nezdravá závislost na eráru. Občan zkrátka a dobře potřebuje vědět, že se na podmínky svého zajištění ve stáří může spolehnout. (Opět se otáčí k předsedajícímu, který hovoří s poslancem Okamurou.) Jak má ale věřit státu, který se dušuje, že bez jeho opatření to nejde, aby je obratem zásadně změnil - a to vše v situaci permanentní vládní kampaně, že na důchody brzy nebude vůbec.
Tady mi dovolte pozastavit se ještě jednou nad jednou věcí. Předložené parametrické změny byly předkládány jako důkladně prodiskutované, a to v širokém spektru pěti koaličních stran a jejich údajných odborníků. (Dne) 11. května v 11.55 (hodin) uspořádala vláda dnes už legendární tiskovou konferenci Česko ve formě, během které byla představena i údajná důchodová reforma. Ministr Marian Jurečka ji tehdy uvedl takto, cituji: "Naše vláda našla odvahu ke splnění náročného úkolu, ke kterému se předchozí vlády neodhodlaly. S experty jsme připravili spravedlivou důchodovou reformu, která přináší šanci na férové důchody pro budoucí generace." Konec citace. Přesto reforma neobstála ani počáteční veřejnou diskusi vyvolanou jednáním ve Sněmovně. I kdyby vládní poslanci nenavrhli žádnou změnu, už jenom to, že předkladatel změnu připustil, nevypovídá o precizní přípravě zákona.
Argumenty koalice jsou chabé. Dopady do života lidí, ale i firem jsou bagatelizovány, finanční vyhodnocení většinou chybí. Ne, opravdu dnes neprojednáváme důchodovou reformu, i když to ráno v televizi znělo atraktivně. Projednáváme seznam nesourodých nápadů, které nejsou nijak provázány, nemají žádný společný cíl a už vůbec nesledují to, co bylo slibováno: ani spravedlnost, ani férové důchody, a to pro nikoho. Jsme přesvědčeni, že koaliční návrh je špatný a v mnoha směrech neopravitelný, přesto se k některým bodům pokusíme předložit pozměňovací návrhy.
A vy, koaliční poslanci, jste už měli možnost pochopit, že vládní návrh označovaný jako důchodová reforma rozhodně není sofistikovaný, a už vůbec ne nedotknutelný, ba právě naopak. Bez opravy může být mimořádně nebezpečný.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím, nepropásněte svou šanci napravit si reputaci a podpořte alespoň pozměňovací návrhy hnutí ANO. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Kdo je další s přednostním právem, je pan předseda SPD Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: (Cestou k pultíku podotkl směrem k předsedajícímu: A v jednu pauza? Bude to akorát.) Vážené dámy a pánové, Fialova vládní koalice tady navrhuje neomezené zvýšení věku odchodu do důchodu a snižování důchodů. Hnutí SPD s tím zásadně nesouhlasí a budeme hlasovat proti.
Zároveň tímto podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, tím pádem se o tomto mém návrhu jménem hnutí SPD bude hlasovat ve třetím čtení.
Opět neřeknu nic nového, když zopakuji prokazatelný fakt, že tato vláda je vláda nehorázných lží a politických podvodů. I dnešní jednání Fialovu vládu ze lží usvědčuje. V programovém prohlášení totiž Fialova vládní koalice lidem slíbila, cituji: "Zkrátíme dobu potřebnou pro dosažení nároku na důchod." Konec citátu z vládního prohlášení. A realita? Okradli jste důchodce o peníze jak tím, že jste snížili zákonnou valorizaci, tak i vámi vyvolanou a neřešenou inflací. Omezili jste jejich právo jít do předčasného důchodu, a tím naopak prodloužili dobu potřebnou pro nárok na důchod a samozřejmě jste omezili dřívější odchody do důchodu.
SPD prosazuje, aby nárok na důstojný důchod ve věku nejpozději do 65 let měli všichni, kdo celý život pracovali. Pokud někdo pracoval například od svých 18 let do 16, tak odpracoval více než 40 let a to je podle mého názoru dost na to, aby státu na svou penzi vydělal. Vy chcete, aby takový člověk na vás pracoval ne 40, ale i třeba 50 a více let. ***
