Korektura

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Než dám slovo panu poslanci Kubíčkovi, tak s faktickou poznámkou se přihlásila paní kolegyně Berenika Peštová. Prosím. Vážená paní poslankyně, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, jako vaše stanovisko je z  29. prosince 2023, jste napsal toto sdělení pro vládu, kde konstatujete to, co jsem četla. Tak já nevím, co mi tady říkáte, že v té době, když to vznikalo jako ne. Vy jste psal to stanovisko 29. prosince pro vládu. To znamená, že jste zkonstatoval to, co jsem tady přečetla, a na tom si stojíte snad, doufám. A tam jasně říkáte, že tady hrozí ten, ale on tam hrozí, to je reálný jako ta transpozice nebyla provedena, my to víme všichni.

Prostě tady pan ministr se rozhodl to, jak on to říkal, bude to sledovat, nebo promlčet, nebo já nevím, nějaký výraz jste, pane ministře, zvolil, nevím, jak jste to tam u toho pana Moravce říkal, jako že budeme sledovat nebo bych se musela kouknout. Takže jako vy jste se to, vy jste se to vlastně rozhodli promlčet, protože jste se zalekli toho, co jste udělali, a teď vlastně čekáme, co přijde.

Ta diskuse už tady proběhla s panem kolegou Adamcem, prostřednictvím pana předsedsedajícího, na to máme stejný názor. Já taky nechci zatížit naše domácnosti ničím. Ale bohužel to, co jste si schválili, to jste si schválili. No, tohletoho se nezbavíte, tak to je, tak to prostě je. Vy jste to odmávali, vy jste to schválili, vy jste to měli transponovat. Vy jste to neudělali, protože jste se lekli, no a teď to budeme promlčovat. No, to promlčování nás něco taky bude stát, že jo. Ale bylo by fajn, kdybychom aspoň věděli, kolik to bude.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou se hlásí paní kolegyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, paní ministryně, páni ministři. Já se musím vrátit k jedné věci, a to bylo k vystoupení pana ministra Šalomouna.

Víte, vzniklo tady Ministerstvo pro legislativu, které dříve neexistovalo. Máme tady, máte v programovém prohlášení o tom, jak se budete snažit o dobrou legislativu, a vlastně to, co tady uváděla kolegyně Berenika Peštová, vaším prostřednictvím, pane předsedající, nesvědčí tomu, že by to ministerstvo chtělo pracovat tak, jak máte v programovém prohlášení vlády. Protože tato legislativa podle toho, kolik je tam těch připomínek... No, málo času, tak máte se tomu věnovat ještě víc. Kdy to projednáváme? Ještě teď jste k tomu mohli vydat stanovisko, ještě teď jste to mohli upravit.

Prosím vás, k čemu máme Ministerstvo pro legislativu, když 17 stránek připomínek se řekne, že je všechno v pořádku? Promiňte, to není to, proč jste si zřídili Ministerstvo pro legislativu. Potom tohle ministerstvo nemusí existovat, konsoldidujte veřejné finance, finance použijte na něco jiného.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou ještě paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty, prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Já ještě bych ráda doplnila to, co jsem tady říkala k panu ministrovi Šalomounovi. Já vám rozumím, že potom tam vznikla určitá půlroční nějaká prodleva, protože mezitím vznikly nebo byly schváleny ty další směrnice a už se to nedalo do toho mezirezortu.

Ale chtěla bych připomenout, že těch půl roku Ministerstvo životního prostředí prodrbalo tím, že se hádalo, kdo ty peníze bude mít z těch povolenek. Jestli to bude Ministerstvo financí, anebo jestli to bude Ministerstvo životního prostředí, jo, anebo Ministerstvo průmyslu? Takže ve své podstatě půl roku se tři ministerstva hádala, kde skončí peníze z emisních povolenek. Jestli tam, nebo tam, nebo tam, takže to bylo celý, proto tam je ta prodleva.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, paní poslankyni. Tím pádem jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako trošku emocí tady zavládlo. No, v každém případě já bych se opravdu ještě vrátil k tomu tématu těch emisních povolenek. Všichni jsme sledovali vývoj v uplynulých letech s tím, že když se začali obchodovat emisní povolenky, ta jejich cena se pohybovala maximálně na úrovni 5 euro za tunu. Potom začal strmý růst její ceny, který úplně v první fázi byl zapříčiněn obchodováním na sekundárním trhu, to znamená, že se z toho vlastně stalo finanční aktivum a ty emisní povolenky nakupovali právníci, důchodové fondy z Kanady, důchodové fondy z Ameriky. Vidíte, odkud jsou, jo? Ne z Evropy, takhle to je.

Potom jsme vymysleli další mechanismus, který říká budeme ubírat počet emisních povolenek, ať to akcelerujeme, ať všichni prostě zavřou ty kotle a budeme se tady mít úplně jako bozi a nahradíme to fotovoltaikou.

Asi všichni víte, že fotovoltaika cca funguje 1200 hodin za rok, dokonce na stránkách jednoho obchodníka s fotovoltaikou jsem našel, že fungují 1200 dnů v roce, tam napsal. Opravdu to napsal. To je vynikající zpráva. V každém případě i ta fotovoltaika, která je, je nějaký, řekněme, vedlejší zdroj, nějaký pomocník. Já to nezatracuju, rozumím tomu pro rodinné domy, ale nedokážu si představit zase další výstavbu na zelené louce různých panelů.

No, a v té době byla informace, že do roku 2030, kdy se vlastně dojde k odklonu od fosilních paliv, kde teda významně bylo vlastně fosilním palivem označeno uhlí a nebyl označen plyn, což je pro mě záhada, protože plyn taky je nějakým způsobem fosilní palivo. Řeklo se, že v roce 2030, pokud se nepletu, bude maximální cena emisní povolenky 35 euro. S tím všichni ve svých plánech elektrárny, teplárny počítali, protože oni nepracují tak, že si to vypočítávají ad hoc na jeden rok, ale opravdu při financování svých aktivit musí pracovat s dlouhodobými plány.

No a co se nestalo? Emisní povolenka raketově vzrostla, do toho přišla, řekněme, válka s Ukrajinou a krize plynu a všeho, který tady byl, takže ta náhrada se nekonala. Dneska ani v Německu nestaví náhradní plynové elektrárny. A víte proč? No protože se jim to nevyplatí, pokud nedostanou podporu, nevyplatí, tak to je daný. My ani nestavíme, ani neprojektujeme kromě pár plynových motorů na špičkování výkonu. Nechci tady zabíhat do detailu. No a tvrdíme lidem, že až zavedeme EU ETS 2, že maximální cena emisní povolenky bude 45 euro za tunu. Tak a ten paradox. Dneska je cena emisní povolenky 63,30, to se obchoduje dneska, před rokem to bylo 100 euro.

Vy si fakt myslíte, že ta cena 45 euro se bude řídit tím, jaký budou mít lidi ty baráky? Oni budou dvě ceny emisní povolenky? Ona bude jedna pro to uhlí, bude pro ten plyn a pak bude ta druhá pro ty baráky?

Nebo díky tomu, že zavedeme EU ETS 2 se zlevní cena emisní povolenky? No, nebuďte blázni, takhle to přece nefunguje. No, a máme novou eurokomisařku Tereza Ribera. To bude sranda pro Českou republiku. Odpůrkyně fosilních paliv, odpůrkyně jádra, odpůrkyně všeho a ukazuje nám cestu Španělska, kde je sluneční svit dva a půlkrát vyšší než v České republice. A také používají plyn, také ho vozí a také ho nějakým způsobem implementují, a když jim to nevychází, odkud si dovezou tu elektrickou energii? No, z jaderek z Francie jako všichni, takhle to je. Na co si to tady hrajeme? A mluvíte tady o impeachmentu za to, že neuděláme EU ETS 2? No, nepřijmeme tenhle zákon vůbec, ten impeachment bude úplně stejný. Takže, milí občané, tady se hraje hra, která nelze vyhrát. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu poslanci Romanu Kubíčkovi. Vidím, že do obecné rozpravy se z místa hlásí také pan poslanec Richard Brabec.

Než se dostaví k pultíku, přečtu omluvy. Markéta Pekarová Adamová se omlouvá do 10 hodin ze zdravotních důvodů, Jiří Hájek od 14 hodin z pracovních důvodů, z pracovních důvodů taktéž pan poslanec Jiří Horák od 12 hodin, celý jednací den z pracovních důvodů Marie Jílková a pan Michal Ratiborský celý jednací den z rodinných důvodů. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, vážení členové vlády, členky a členové vlády, abych byl přesný. Dovolte mi dvě poznámky. Já se... členko, ano, členko (se smíchem). Neviděl jsem vás dvakrát, paní ministryně, z toho mě nepodezírejte, takže omlouvám se, členko a členové vlády.

Já bych si dovolil dvě poznámky. Jednu tu, kterou, a tady bych navázal na kolegyni Peštovou. ***