Autorizace
(18.20 hodin)
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já jsem se díval, co kdo nedávno řekl i k tomuto tématu. Tak například v nedávném rozhovoru řekl developer Dušan Kunovský, že v Praze běžně čekali na stavební povolení deset i víc let. Stejně tak Jan Kasl, předseda České komory architektů, byť má i k novým systémům výhrady, popsal, že doteď nikdo neřešil, že projekty ležely na úřadech tři měsíce, půl roku a někdy se nedělo vůbec nic.
A dokonce má předchůdkyně na ministerstvu za ANO Klára Dostálová v rozhovoru na jaře 2000 tehdejší situaci hodnotila slovy, cituji: "Je krize bydlení, stát je paralyzovaný při výstavbě strategických staveb. Bytový dům v Praze se povoluje v průměru déle než pět let, dálnice dokonce třináct. Správní lhůty se prý běžně nedodržují. Hodnota stavebních povolení za rok 2018 dosáhla jen 57 % ve srovnání s rokem 2005 a každá jedenáctá stavba v České republice je načerno." Dále řekla: navíc byla podle ní ostuda, že investoři vozí v 21. století dokumentaci na stavební úřady dodávkou a úřady komunikují papírově.
Přestože toto všechno, a já jsem uvedl citát z roku 2020, hnutí ANO vědělo, tak za těch osm let na Ministerstvu pro místní rozvoj ve věci digitalizace sedělo se založenýma rukama. A proč? Protože jde o jeden z největších digitálních projektů od revoluce a nikdo neměl odvahu se do něj pustit. Třicet let se na něj čekalo, ale všichni, kdybych to použil lidově, ho tak trochu vysrabili. My jsme tu odvahu měli, i když by bylo snazší jen takhle točit palci, jako se dělo doposud, protože neděláme věci, které jsou snadné, ale snažíme se dělat věci, které jsou potřebné, a tento projekt rozhodně potřeba byl. Případný další odklad, a i takové tlaky by tady byly, by navíc ohrozil miliardy pro Českou republiku z Národního plánu obnovy, protože v něm jsou jasně dány milníky, které se musí plnit. A i renomovaný ekonom David Marek uvedl, že zdlouhavý a zastaralý systém, který jsme měli, byl žábou na prameni a brzdil rozvoj ekonomiky a každý den odkládání by situaci jen zhoršoval.
Já věřím, že dlouhodobě projekt přinese zrychlení povolování staveb, zlevnění výstavby, osekání byrokracie i omezení prostoru pro korupci, kdy můžeme poprvé díky digitalizaci transparentně vidět do celého toho procesu. Dodali jsme digitalizaci stavebního řízení, přestože ty začátky skutečně nebyly idylické. Já jsem to tu už na plénu několikrát zmiňoval. My jsme jako opozice slíbili, že změníme ten stavební zákon, což jsme také udělali, a zároveň že dotáhneme digitalizaci stavebního řízení.
To, co jsem viděl, když jsem přišel na Ministerstvo místního rozvoje ve věci digitalizace řízení, připomínalo spíš tak trošku tikající bombu. Ten projekt byl špatně připravený. Podle těch návrhů, které byly vidět v těch jednotlivých soutěžních dialozích, výrazně předražený, což i šéf architektů Jan Kasl, kterého jsem dnes již jednou citoval, označil za tunel.
Pracovala na něm jediná úřednice a externě ho řídil za milion pan Šteffel, který je nyní obžalován v korupční kauze Dozimetr. My jsme zastavili ty soutěžní dialogy. Zákon jsme změnili, tu verzi jsme ostatně schválili zde ve Sněmovně v květnu minulého roku, a i díky tomu, že jsme to řešili společně, nikoliv politicky, tak nakonec ten návrh schválila celá Sněmovna včetně opozice a bez jednoho hlasu i celý Senát. My jsme vše předělali na základě toho, co ten zákon říkal, a dotáhli jsme v té otevřené soutěži a vysoutěžili komplexní modulární open source řešení skutečně s celou řadou potřebných funkcionalit. A ta celková zakázka vyšla zhruba o miliardu levněji, než plánovalo hnutí ANO, což mně přijde někdy, že se tak úplně neodpouští.
Jinak měli jsme vysoutěžena jednotlivá řešení, nicméně vše skrz podání na antimonopolní úřad na takřka sedm měsíců tenkrát zasekla firma, která nejenom, že se do toho výběrového řízení ani nepřihlásila, ale prodávala primárně tiskárny. Přitom přiznejme si, že to je trošku jiná disciplína, než vyvíjet nějaký software na zakázku. A nakonec jsme museli jít ke správnímu soudu a tam stále čekáme na výsledek.
My jsme přesto byli nuceni právě těmi termíny, ale i ohrožením milníků Národního plánu obnovy, ten systém začít dodávat. Museli jsme ho objednat tedy minimalistické podobě, jen ty zákonné povinnosti z té celé vysoutěžené zakázky, tak nám to mimo jiné řekl i antimonopolní úřad, a musím říct, že to je jeden z důvodů, kvůli kterým hapruje právě ta uživatelská přívětivost či stále nízká míra integrace třeba na ty další okolní systémy, přitom peníze z Evropské unie na rozvoj toho projektu jako celku k dispozici jsou.
I přes všechny překážky v průběhu toho soutěžení a časový pres jsme dodali ty systémy a dále je rozvíjíme. A já jsem někde četl, jak Ivan Bartoš bagatelizuje současnou situaci a podobné nesmysly, i když zároveň nijak nepopíráme, že skutečně v této fázi jsou obtíže, které nás mrzí, a snažíme se je velmi aktivně a co nejrychleji řešit tak, aby se vše posouvalo směrem k co největší efektivitě, uživatelskému komfortu a důvěryhodnosti toho systému jako celku.
Ten obří projekt je rozhodně třeba dotáhnout. Ty problémy, byť se to může někdy jevit z mediálních titulků, skutečně nezačaly 1. červencem. Ty problémy tady byly daleko předtím, a naopak 1. července, byť s několika klopýtnutími, začala konečně cesta k jejich zlepšení, které nakonec pocítí skutečně všichni - jak občané, kteří se rozhodnou stavět, firmy Česká republika jako celek. Toliko úvodem.
Já bych nyní šel k digitalizace stavebního řízení a shrnul bych některá aktuální fakta. Aby bylo možné s těmi systémy stavebního řízení pracovat zejména na straně úřadů, musí v nich být dané úřady a orgány přihlášeny a mít správně nastaveny role. S tím se Ministerstvo místního rozvoje snažilo od počátku intenzivně pomáhat. Vznikl manuál pro administrátory, stejně tak proběhlo několik školení před, i po spuštění toho systému a zapojeno v systému digitalizace stavebního řízení je dnes 665 stavebních úřadů, což představuje přes 99 %. A já tedy musím říct, že to zbylé asi půl procento nebo 0,7 % jsou úřady, které v tuto chvíli nemají žádného zaměstnance, tudíž by s tím systémem ani neměl kdo pracovat.
Samozřejmě ten systém nevyužívají pouze stavební úřady, ale jsou to i dotčené orgány, kde pro ně platila vlastně stejná pravidla, tedy musí být v systému zavedeny. Zavedeny jsou tam všechny, ale i v rámci dotčeného orgánu je potřeba, aby byly nastaveny osoby, které jsou zodpovědny za příjem pošty, a zároveň jednotlivé role.
K dnešku jich chybí ještě asi 18 % plně takto nakonfigurovaných. S těmi, co v tom systému nejsou, jen Ministerstvo místního rozvoje samozřejmě v kontaktu a nabízí potřebnou podporu. My velmi aktivně spolupracujeme s příslušnými rezorty, pod které ty jednotlivé dané orgány spadají. Ostatně 23. srpna jsem požádal všechna ministerstva znovu písemně o součinnost, která probíhá. Já bych možná v této souvislosti poděkoval za spolupráci Hasičskému záchrannému sboru a také Ministerstvu zdravotnictví. Hasiči a hygieny díky naší dohodě nebudou v tom Portálu stavebníka vystupovat na úrovni jednotlivých územních pracovišť, ale na úrovni kraje, což také významně celý ten systém zjednodušuje i do možných kapacit zpracování těch jednotlivých vyjádření. Podařilo se zapojit Národní památkový ústav a jednáme i s Ministerstvem zemědělství o státních podnicích povodí, které mají velmi specifické postavení v rámci stavebního řízení. ***