Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(16.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
V této souvislosti si dovolím navrhnout toto usnesení a žádám, aby se o něm hlasovalo, a to: "Sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá Nejvyšší kontrolní úřad, aby podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu provedl kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu s koncesionářskými poplatky, a to včetně vyhodnocení efektivity, a to nejen aby přezkoumal jejich věcnou a formální správnost, ale také aby posoudil, zda výdaje těchto institucí byly účelné, hospodárné a efektivní."
Takže já tady navrhuji toto usnesení. Je to usnesení za SPD, takže se o něm bude hlasovat. A doufám, že ho všichni podpoříte. A panu předsedajícímu, jelikož si to určitě nestačil zaznamenat, tak vás uklidním, že vám ho po konci projevu dám do ruky.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Díky. Jsem uklidněn.
Poslanec Tomio Okamura: Už půjdu dál, usnesení jsem načetl.
Je nutné kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií i firem s účastí státu. Například na Slovensku to mají definováno přímo v ústavě. A popravdě řečeno, je to tam jen ku prospěchu. Slovensko má působnost svého Nejvyššího kontrolního úřadu definovánu ve slovenské ústavě. Čl. 97 odst. 1 ústavy vymezuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu předmětem kontroly, to znamená státní majetek a plnění státního rozpočtu. Naproti tomu čl. 60 slovenské ústavy kombinuje vymezení předmětu kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky, čl. 60 odst. 1 Ústavy Slovenské republiky, a subjektů, které je tento úřad oprávněn kontrolovat. Čl. 60 odst. 2 Ústavy Slovenské republiky. Slovenská právní úprava je výkladově jednoznačná a umožňuje Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat také akciové společnosti s majetkovou účastí státu a obecní podniky. Podle čl. 60 Ústavy Slovenské republiky kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky mimo jiné hospodaření (čte slovensky) s majetkom, majetkovými právami, finančnými prostriedkami, záväzkami a pohľadávkami štátu, veřejnoprávních inštitúcií, Fondu národného majetku Slovenskej republiky, obcí vyšších územných celkov, právnických osob s majetkovou účasťou štátu, právnických osob s majetkovou účasťou verejnoprávnych inštitúcií, právnických osob s majetkovou účasťou Fondu národného majetku Slovenskej republiky, právnických osob s majetkovou účasťou obcí, právnických osob s majetkovou účastí vyšších územních celků - já to radši budu číst česky - právnických osob založených obcemi anebo právnických osob založených vyššími územními celky. A aby byla zajištěna potřebná flexibilita, rovněž čl. 63 Ústavy Slovenské republiky předpokládá další konkretizaci působnosti úřadu, v uvozovkách, obyčejným zákonem. Slovenský zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu tak může například vymezit, jak vysoká musí být majetková účast státu v akciových společnostech. Současné znění slovenského zákona umožňuje slovenskému národnímu (Nejvyššímu) kontrolnímu úřadu kontrolovat právnické osoby s libovolně vysokou majetkovou účastí státu.
Ono, jak se zdá, ti Slováci jsou napřed nejen ohledně efektivní kontroly veřejných peněz, ale mají, jak asi nevíte, také zákon o referendu. A mají například i přímou volbu a odvolatelnost starostů a hejtmanů. Jestliže se o Slovácích říká, že jsou naši mladší bratři, doplnil bych to, že jsou to naši možná mladší, ale rozhodně v některých věcech moudřejší bratři ve srovnání s Fialovou vládní pětikoalicí. Koneckonců ukázali to i v posledních parlamentních volbách, kdy vypráskali svoje sluníčkáře a naštvali paní ministryni Černochovou z ODS, že se dokonce začala fotit s cedulkou "dezolátům a Slovákům vstup zakázán".
Inspirací nám může být také reforma slovenské televize a rozhlasu, které se spojily do jedné firmy, Rozhlasu a televízie Slovenska. V současnosti probíhá další systémová změna, kdy RTVS se stává fakticky příspěvkovou organizací státu, což je mimo jiné řešení, které už léta navrhujeme i u nás. (K poslancům Babkovi a Jakobovi:) Tak já vás nechám vypovídat, protože si tady povídáte metr ode mě. (Reakce v sále.) Ne. To bylo tady na pana poslance Jakoba.
Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc poprosím o klid, aby mohl pan poslanec pokračovat. Děkuji.
Poslanec Tomio Okamura: Ale pojďme se podívat na pár detailů. Celkové výdaje Rozhlasu a televízie Slovenska v letošním roce bez přesunů a eurofondů představují sumu 155 milionů eur, což je pokles výdajů o 1,4 milionu eur oproti očekávané skutečnosti roku 2023. Výdaje v korunách jsou zhruba 3,9 miliardy korun, tedy 40 % současných výdajů našeho Českého rozhlasu a České televize. Zajímalo by mě, proč jsme tady v České republice o 6 miliard dražší. Popravdě, programy mají de facto Slováci stejné. Je tam program Jednotka, Dvojka, Šport, ST24, a to vše 24 hodin denně, plus devět rozhlasových stanic, včetně takzvaných uměleckých programových služeb, jako je Rádio Litera nebo Pyramída nebo Rádio Junior. Přesto Slováci mají výdaje přibližně na 40 % současných výdajů České televize a Českého rozhlasu. Což každému logicky je jasné, že to není o počtu obyvatel Slovenské republiky, protože ten program 24 hodin denně musíte navrhnout, musíte naplnit, ať jste malá země, nebo velká země.
Tohle skutečně vzbuzuje velké otazníky, že za mnohem menší peníze - mnohem menší peníze, dokonce násobně - slovenská televize a slovenský rozhlas dokážou kvalitně naplnit, nebo v dostatečné kvalitě dokážou naplnit 24hodinové kontinuální vysílání v podstatě stejného množství kanálů. A tady by se měla vládní pětikoalice zamyslet. My žádáme analýzu výdajů České televize a Českého rozhlasu. Ale vy do toho nemáte chuť. Vy jenom nemáte chuť to udělat. Vy chcete jenom zdražit lidem televizi, rádio a okrást je o jejich další peníze.
Dovolím si citovat část analýzy k rozpočtu České televize z webu Borovan.cz. Komentář s analýzou začíná do jisté míry pochvalou nového generálního ředitele. Autor píše, cituji: "Ti, kteří ještě před pár měsíci o novém řediteli České televize Janu Součkovi mluvili přezíravě jako o mladíkovi z Brna, možná teď zmlknou. Souček s novým rozpočtem ČT pro rok 2024 rozehrál mazáckou a v mnoha ohledech riskantní hru, která ve svém důsledku může ovlivnit celý televizní trh." Konec citátu.
O co opírá komentátor své tvrzení? Cituji autora komentáře: "Nový rozpočet České televize na rok 2024 je sice na papíru vyrovnaný, tedy výnosy a náklady 7,952 miliardy korun, ve skutečnosti se ale jedná o hluboce deficitní číselnou sestavu. Součkův management totiž v příštím roce sáhne do finančních rezerv - takzvaný Janečkův polštář - pro jednu miliardu korun. Rada ČT mu v rámci toho schválila dokonce snížení objemu těchto rezerv o 150 milionů - oproti původním dlouhodobým plánům, ve kterých je již snižování těchto rezerv zakomponováno - na 550 milionů korun na konci roku 2024. Pro pořádek je třeba doplnit, že skrytě deficitní financování ČT využíval i předchozí ředitel Petr Dvořák. Jenomže z této sumy, z oněch 550 milionů, je přitom cca 350 milionů určeno na momentální výkyvy cash flow televize. Reálné rezervy ČT z Janečkova polštáře - vznikly za tehdejšího ředitele ČT Jiřího Janečka, který řediteloval 2003 až 2011 - pro rok 2025 tak budou jen 200 milionů, což je v celé ekonomice ČT zanedbatelná suma. Hospodaření ČT přitom pro rok 2024 bude nastaveno tak, že v příštím roce čerpá z těchto rezerv jednu miliardu. Jinými slovy, ředitel Souček nastavil veřejnoprávní televizi na jakéhosi autopilota a poslal ji, obrazně řečeno, v příštím roce do zdi. Tou zdí je aktuální výše koncesionářských poplatků, která nastavenému ekonomickému módu České televize přestávají stačit. ***
