Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(17.10 hodin)
(pokračuje Jan Síla)
Liberty Steel Ostrava byla donedávna strategicky největším výrobcem oceli v České republice a klíčovým regionálním zaměstnavatelem v Ostravě. Firma je toho času v insolvenci a zaměstnanci mají zajištěny mzdy pouze ještě na tři měsíce. Je ohroženo nejen 5 tisíc 000 zaměstnaneckých míst, ale i dalších asi 20 tisíc míst u dodavatelských firem. Když se vrátíme do historie, vláda Vladimíra Špidly ukončila hledání nového majitele tím, že za pouhých 260 milionů prodala Novou huť největšímu světovému oceláři Lakšmí Mittalovi. Indický miliardář byl spokojen. Bodejť by ne, když české hutníky označoval za nejlepší na světě, protože firma generovala zhruba 50 miliard korun zisku ročně. Vládu Bohuslava Sobotky ale Mittal oslovil s požadavkem, ať sežene od Evropské komise částku v řádech miliard eur, aby mohl huť modernizovat pro výrobu speciálních ocelí. Tady sepíše o speciální oceli, ale šlo o takzvanou zelenou ocel v rámci Green dealu. Nic z toho se nestalo, protože ministři dali vyšší prioritu plánu dolování lithia v Krušných horách.
Mittal však nemluvil do větru a v roce 2019 prodal Novou huť, tehdy ArcelorMittal, a ministři vlády Andreje Babiše podali rozpor k Evropskému antimonopolnímu úřadu. Komisařka - to tady už bylo řečeno - Vestagerová skutečně smlouvu mezi Mittalem a Guptou nejdřív zrušila, Gupta ovšem navrhl kompromis, že koupí huť bez energetické divize, takzvaný Tameh, a potom Evropa nebo Evropská komise souhlasila s prodejem, přičemž každý, kdo jenom trošičku má náhled do hutní výroby, ví a je mu naprosto jasné, že tímto krokem vlastně byl učiněn konec Nové huti, protože tak velmi energetická výroba, jako je hutnictví železa, nemůže být bez energie. A čekalo se, jak dlouho bude ještě tato výroba trvat.
Nebyli vyslyšeni ani odboráři, kteří na to upozorňovali jednak Evropskou unii, ale i naši vládu. Současnou krizi Liberty zakončilo špatné vedení Guptou, který vygenerované prostředky neuváženě vyvedl do jiných společností v koncernu v zahraničí. Firmu vlastně vytuneloval. Firma Tameh je v úpadku, dluží dvě miliardy, přičemž ocel je strategický produkt a bylo by velmi nebezpečné být závislí na zahraničí, protože z ní stavíme nemocnice, mosty, domy a tak dál.
Tvrzení vládních úředníků už je do Liberty nemůže stát vstoupit, není tak docela pravda. Máme příklad huti v italském Tarantu, kde byla provedena kompletní restrukturalizace podobné huti, ekologizace výrobních technologií a znovuuvedení do provozu. V Tarantu je v současné době koncentrace benzo(a)pyrenu, který je hlavní překážkou nebo hlavní škodlivou látkou, kterou produkují tyto provozy, nižší, než je na horách. Proto bez jejího dalšího splnění - vlády, aby se postavila za další výrobu, aby koupila huť, tak jak tady bylo navrženo už, bude dlouhodobá historie, která začala roku 1828, uzavřena a tak, jak o vysoké peci rozhodl habsburský arcivévodský... (Předsedající: Váš čas vypršel!) Ten bod jednání k zařazení je Převzetí, restrukturalizace a ekologizace firmy Liberty státem a uvedení zpět do chodu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já vás poprosím, jestli mi to přinesete napsané, protože původně ve vašem podkladu bylo Liberty gigafatory a zaměstnanost Moravskoslezského kraje, tak když tak abych přepsal přesný název. Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Pavel Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, vážené dámy a pánové, já tady pronesu krátkou řeč a chtěl by předem deklarovat, že jsem nezměnil politickou stranu, ani své politické smýšlení, jak by mohlo vyplývat z toho, co tady budu říkat, protože tady budu popisovat reálný stav, a ty své závěry uvedu až nakonec.
Obracejí se na mne voliči ze Zlínského kraje, a to nejenom voliči SPD, ale voliči dalších stran, kteří jsou mimořádně zneklidněni zpochybněním výsledků hlasování v několika obcích nejen Zlínského kraje v neprospěch bývalé paní europoslankyně Šojdrové. Tak já uvedu krátce, o co se jedná. V několika volebních obvodech našeho kraje, kde údajně paní bývalá europoslankyně neměla ani jeden preferenční hlas, mnozí občané z těchto obvodů naopak tvrdili, že paní Šojdrové tyto preferenční hlasy udělili. Po přepočítání a kontrole hlasování v několika podezřelých obcích se tato potvrdila. Bylo zjištěno, že preferenční hlasy paní Šojdrové byly připočteny kandidátovi na stejné kandidátce SPOLU Filipovi Bendovi, který byl, jak jsem řekl, na stejné kandidátce těsně před paní Šojdrovou na 8. místě. Podotýkám, že několik set preferenčních hlasů znamená návrat paní Šojdrové zpět do Evropského parlamentu na úkor pana europoslance Koláře. Zatím během přepočítávání, které bylo provedeno v těchto šesti obcích, získala zpět 139 ztracených preferenčních hlasů a do Evropského parlamentu, lépe řečeno do návratu do Evropského parlamentu, jí chybí 477 hlasů. A jedná se o tyto volební obvody, což je zajímavé, některé jsou ze Zlínského kraje a některé z Jihomoravského: Horní Lideč - 34 už získala zpět, Uherský Brod, okrsek - 14, Újezdec - 34, Lhota u Zlína - 28, Rozseč pod Kunštátem - což by měl být Jihomoravský kraj - 19, Bílovice nad Svitavou, Jihomoravský kraj, okrsek 2 - 16 a Kudlovice, Zlínský kraj - 8.
Proto se ptám, jelikož s velkou pravděpodobností nastala systémová chyba, kde se tato chyba stala, nakolik postihla paní europoslankyni Šojdrovou, o tom asi rozhodne soud v brzké době, ale hlavně mě zajímá, nakolik postihla další kandidáty do voleb do europarlamentu, kdo za tuto případnou systémovou chybu nese odpovědnost, jelikož zpochybnění výsledků jakýchkoliv voleb, i když v rámci jedné kandidátky, je v dnešní době mimořádně choulostivé téma. Proto vyzývám k maximální transparentnosti a otevřenosti odpovědných orgánů v tomto případě, kdy mlžení a zatajování povede ke ztrátě důvěry občanů v současný volební systém a podpoří snahu některých skupin o jeho hlubokou revizi směrem k ještě méně transparentním a kontrolovatelným formám korespondenčního a elektronického hlasování.
A chtěl bych zařadit nový bod programu, který se bude jmenovat trošku jinak, než máte napsáno, pane předsedající, který se tedy bude jmenovat Zpochybnění výsledku voleb do europarlamentu, jako první bod po pevně zařazených bodech dnes. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přepsal jsem si název vašeho bodu. A nyní vystoupí s návrhem na úpravu programu schůze pan poslanec Pavel Staněk. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil to, co jsem předložil právě na tuto schůzi, upravit trochu program, protože tady byl zařazen jako 120. bod sněmovní tisk 646, kterým se zrušuje zákon o prodejní době. Jako jeden z předkladatelů tohoto návrhu zákona s ohledem na jeho aktuálnost bych si dovolil požádat o jeho předřazení, a to za bod 115, kterým je návrh zákona poslanců Munzara a spol. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Pro pořádek, jenom jsem to stihl dobře zapsat, je to zrušení zákona o prodejní době, sněmovní tisk 646. (Ano.) Děkuji. Ještě přivolám kolegyně, kolegy z předsálí. Ještě s přednostním právem se hlásí pan předseda Cogan. Prosím.
Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil vzít pauzu pět minut tak, aby se mohli všichni důstojně dostavit. Beru si pauzu pět minut pro jednání klubu STAN.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, přerušuji jednání pět minut a poté budeme pokračovat. Děkuji.
(Jednání přerušeno v 17.20 hodin.) ***
