(11.00 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Váš argument, že korespondenční volbu máte v programovém prohlášení vlády, přiznám se, mě rozesmál, ale na druhou stranu překvapil. Proč tak statečně neprosazujete další vaše závazky tohoto prohlášení? Nezvedneme daně - zvedli jste. Nezvýšíme věk odchodu do důchodu - a další a další. Jsme přesvědčení, že zavádění, nebo zavedení korespondenční volby může postupně změnit i základy našeho demokratického politického systému, protože by bylo zásahem do tradičního mechanismu, od kterého se odvíjí legitimita všech demokraticky volených institucí.
Vy, zastánci korespondenčního hlasování, se velmi často odvoláváte na stanoviska Benátské komise působící při Radě Evropy. Pojďme si tedy shrnout, co Kodex správné praxe ve volebních záležitostech přijatý Evropskou komisí pro demokracii mimo jiné uvádí. Poštovní hlasování může být rozšířené v jednom státě a ve druhém zakázané, a to kvůli možným podvodům. Mělo by být povoleno pouze tehdy, jestliže poštovní služby jsou zabezpečené před úmyslným zásahem, ale spolehlivé ve smyslu, že řádně fungují. Nemělo by být naopak podporováno, jestliže problémy s poštovními službami se připojí k ostatním obtížím vlastním tomuto typu hlasování, včetně zvýšeného rizika volby pod nátlakem.
Tento kodex správné praxe Benátské komise ve volebních záležitostech se velmi zajímavě vyjadřuje i k otázce rovnosti volebního práva. Rovnost počtu hlasů a rovnost váhy hlasů podle tohoto kodexu zaručuje splnění podmínky stejného počtu hlasů pro každého oprávněného voliče, rovnoměrného rozdělení mandátů mezi volební obvody i shodné hodnoty všech odevzdaných hlasů. Podmínkou rovnosti je i shodná četnost uplatnění voličského hlasu v rámci voleb do jedné instituce. Nerovné volební právo dle tohoto kodexu, a teď pozor, totiž vzniká v situaci, kdy mají někteří voliči možnost odevzdat svůj hlas na více místech či mohou hlasovat opakovaně, popřípadě pokud má určitá část voličů na výběr z více způsobů hlasování. Má určitá část voličů na výběr z více způsobů hlasování! Toto přesně naplňuje navrhovaná korespondenční volba na český poslanecko-vládní způsob, která je tudíž s Kodexem správné praxe ve volebních záležitostech Benátské komise při Radě Evropy v rozporu.
Velmi důležitým aspektem demokratického volebního systému je i to, že má přispívat k důvěře občanů v demokratický proces. Bez důvěry občanů ve volby nemůže existovat demokracie. Tento proces včetně mechanismu voleb musí být snadno pochopitelný všem občanům, což současný klasický prezenční způsob volby splňuje. Je to rovněž způsob prověřený a fungující, který ve své podstatě nikdy nečelil významným složitostem ohledně jeho důvěryhodnosti. Tato srozumitelnost a pochopitelnost volebního procesu je proto i významnou společenskou hodnotou. Jsme přesvědčení, že prvek korespondenční volby, tak jak je vámi navržen, může v podstatě - tento způsob - rozkolísat původně jasný volební systém.
Ještě mi dovolte zmínit pár čísel. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18 800 českých občanů. Hlas odevzdalo, jestli se nemýlím, 13 200 oprávněných voličů v zahraničí. Vůbec nejvyšší účast voličů byla v zahraničí při posledních prezidentských volbách, kdy volilo něco pod 20 000 Čechů. Zástupci Ministerstva zahraničí konstatovali v rámci projednávání, že by ze zahraničí možná mohlo volit až 250 000 lidí, a předkladatelé uvažují o čísle okolo půl milionu. Kolik lidí v zahraničí je tedy vlastně oprávněno volit? Kdo na tuto otázku bez centrálního elektronického seznamu oprávněných voličů zodpovědně odpoví už v příštím roce při sněmovních volbách? Uvědomují si předkladatelé, že navrženým netransparentním způsobem korespondenční volby, který se snaží obhájit a dnes natvrdo prosadit zařazením pevného hlasování ve 13 hodin, můžou ovlivnit důvěru lidí v demokracii jako takovou?
Je velkou škodou, že časový prostor, který novela o správě voleb platná od 16. 4. 2024 a účinná od 1. 1. 2026. poskytla, vládní kolegyně a kolegové nebo vláda nevyužili ke komunikaci nejen s opozicí, ale k nalezení návrhu, který by bez připomínek, výhrad a dohadů naplňoval naši ústavu i kodex Benátské komise.
Na základě všeho, co jsem tady konstatovala a co již tady bylo konstatováno mými předřečníky v rámci projednávání novely, opravdu silně s navrženým způsobem korespondenční volby ze zahraničí a tím s korespondenční volbou jako takovou klub SPD nesouhlasí. Navrhovali jsme zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Kolegové, kolegyně, přeji hezké ještě dopoledne. Budeme pokračovat v projednávání. Nyní je přihlášena paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se stanoviskem poslaneckého klubu ANO. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla poděkovat, že mohu vystoupit se stanoviskem našeho poslaneckého klubu. V úvodu bych chtěla zmínit jednu velmi důležitou věc. Já hodně hovořím s občany, kteří vnímají korespondenční volbu. Já jsem to tady z tohoto místa řekla několikrát, že někteří občané si myslí, že lidé v zahraničí nemají možnost volit ani dnes, tak já jim vždycky opakuji, že oni vždycky měli volební právo, pouze museli jet na ten zastupitelský úřad. Ale ta důležitá věc, kterou těm občanům říkám a kterou si málokdo uvědomuje, je, že současná pětikoaliční vláda má Poslaneckou sněmovnu, má Senát, možná má i pana prezidenta, ale důležitá je ta Poslanecká sněmovna a Senát, protože volební zákony musí schválit obě tyto komory Parlamentu. To znamená, že pokud, a to je ten důvod, proč se to tlačí tak na tu sílu, proč se to tlačí tímto způsobem, kterým to je, protože i kdyby se v příštích sněmovních volbách změnila vláda, která by tady předložila změnu volebního zákona v některých parametrech, tak ten Senát nemá lhůtu, nemusí takový zákon projednat. To znamená, že my v tuhle chvíli schvalujeme zákon, který třeba dlouhá léta nebudeme moci vůbec změnit, protože víme, jaké rozložení sil je v současné chvíli v Senátu, a ten se bude z jedné třetiny měnit, to je sice pravda, ale podle mého pohledu nepředpokládám, že by tam ty změny byly natolik velké, aby došlo k nějaké změně toho, aby ti senátoři popřípadě tu změnu, která určitě by byla proti některým těm věcem, tak můžou říci, že takový zákon v žádném případě neprojednají. Já považuju za nutné toto i vysvětlit, protože je to opravdu důležitý argument. My tady budeme... my tady v tuto chvíli schválíme zákon, který popřípadě pak, a já neříkám, v některých parametrech, kterým já se třeba tady budu chtít věnovat, se pak nikdy v budoucnosti nemusí změnit. ***
