(12.20 hodin)
(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)
Pro nás takto odfláknutý status umělce, špatně prodiskutovaný, špatně připravený, je prostě nepřijatelný. Proto si dovoluji navrhnout tuto novelu vrátit k přepracování Ministerstvu kultury. V případě, že tento návrh nebude přijat, navrhuji jeho zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Eviduji, jistě i zpravodaj eviduje návrh na vrácení přepracování a návrh na zamítnutí.
Nicméně nyní vystoupí pan poslanec Kettner.
Poslanec Zdeněk Kettner: Dobrý den, děkuji za slovo. Dámy a pánové, budu velice krátký. V uměleckém prostředí určitě jsou profese, které si zaslouží pozornost, kdy životnost v té profesionální sféře je velice, velice krátká. Musí se na to dlouho studovat a na rozdíl třeba od hokejistů jejich příjmy nejsou takové, aby se dokázali zajistit na stáří. Nehledě na to, že skutečně, když si vezmeme třeba baletní mistry, skutečně jejich zdravotní stav je velice tristní už ve velice brzkém věku. To znamená, že určitě je potřeba se této problematice věnovat, ale jak řekla moje předřečnice, je to velice nešťastným způsobem, mělo by to být více promyšlené.
Stejně jako kolegyně bych chtěl navrhnout vrácení k přepracování, a pokud ne, tak zamítnutí tohoto návrhu. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Nicméně to už zaznělo, takže o tom bezesporu hlasováno bude. Nyní vystoupí pan poslanec Babka.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se připojím pár slovy právě k tomuto návrhu na zavedení statutu umělce. Jak již bylo řečeno i z úst pana ministra, zamýšlený status by v tomto ohledu mohl poskytnout určitou jistotu právě daným profesím, nicméně už tady to bylo také řečeno, ty náklady, které zavedení tohoto statusu ponese Ministerstvo kultury, budou ve výši 100 milionů korun, cirka 100 milionů korun. My to určitě víme, jakým způsobem probíhá, jakým způsobem vypadá rozpočet Ministerstva kultury, a nemyslím si, že 100 milionů korun je malá částka, která by se nedala použít právě třeba na tabulkové platy, které jsou největším problémem v oboru kultury, a na to by se ministerstvo mělo do budoucna zaměřit spíše než na nedokonalou úpravu zákona zaváděním statusu umělce.
Dovolte mi jenom ještě citovat z předloženého návrhu a z jeho důvodové zprávy, kdy je psáno, že tento návrh zákona reflektuje skutečnost, že ne každému a ne vždy může výkon umělecké činnosti, zejména ve volném povolání, přinést dostatečné finanční prostředky k zajištění životních potřeb. Když jsem si tuto větu přečetl, tak se mi až nechtělo pochopit to, že takovýto zákon předkládá ministr pravicové strany. Omluvte mi to, pane ministře, ale nemohl jsem si tuto zmínku odpustit.
Další věc, která si myslím, že není z vaší strany, pane ministře, úplně šťastně zvolená, je právě komunikace tohoto zákona a jeho příprava všeobecně. Nemyslím si, že v této době je něco jako status umělce v takovéto nedokonalé podobě s takovýmto názvem v takovéto komunikaci vhodné zavádět. Celou přípravu zákona doprovázely i velké výhrady přímo od umělců a my jsme, jak už tady bylo řečeno, žádali, aby ten zákon byl nejprve projednán i na našem podvýboru, což se zatím nestalo, a já věřím, že ani nestane, že projde dnešní hlasování o zamítnutí, případně o vrácení k přepracování.
Také zde zaznělo, že tento návrh zákona je navázán na Národní plán obnovy, nicméně i v jiných evropských zemích je tato úprava specifikována jedním konkrétním zákonem, a nikoliv novelizací, jak se k tomu uchýlilo Ministerstvo kultury. Obecně si myslím, že v této době by se spíš měly řešit právě již zmíněné nízké platy v kultuře, ty tabulkové platy, a ne zavádění nového statusu. V tuto chvíli děkuji za pozornost a připojuji se k návrhu na zamítnutí.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Nyní se hlásí pan poslanec Nacher - hlásil jste se z místa. Ano, je tu faktická, pan poslanec Brázdil, tak teď jsem zvědav. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Brázdil: Ne, nic takového. My už jsme si podali ruku, takže v pohodě.
Ale, pane ministře, prosím, status umělce, vy jste říkal, že ministerstvo nebude zkoumat to jeho umělecké, to, co vlastně umí. To znamená, do toho se může přihlásit kdokoliv? Kolikrát jdu tady třeba přes Karlův most a vidím tam lidi, něco kreslí a bubnují - to znamená, vlastně tito lidé můžou přijít, a kdokoliv se cítí být umělec, může za vámi na ministerstvo zažádat a bude mít status? Děkuji - jestli za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Taky děkuju a chválím. To byla faktická poznámka pana poslance, nyní tedy vystoupí pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si právě tam všiml modrého číselka, tak jsem viděl, že se někdo přihlásil fakticky, tak jsem ho nechtěl předběhnout.
No, já jsem chtěl hovořit, pane kolego, já jsem to říkal i u nás na klubu, ke statusu umělce. Navážu na to, co říkali moji ctění kolegové Jarka Jermanová a Ondřej Babka, ale zkritizuji to trošičku z jiného úhlu pohledu. Vy tam píšete mimo jiné, že v kulturním sektoru pracuje zhruba 220 000 lidí, z toho je 87 000 na volné noze. Ten dotační program se má týkat 1 400 osob ročně. Tak mě by jenom zajímalo, jaký to má efekt, jestli skutečně tedy není cesta někde jinde, to, co tady naznačovali moji kolegové, to jest postarat se o to, aby lidé v kultuře měli vyšší příjmy, než dělat tady status umělce, který, nezlobte se na mě, to působí jako červený hadr.
Rozumím tomu, že některé profese, osvětlovači, kameramani a podobně, že to mají těžké, pod tím umělcem si ale každý představí herce a herec, ať už je na volné noze, nebo na jiné noze, když to takhle řeknu, má stejné postavení, stejné problémy jako jakýkoliv jiný člověk v jiné oblasti. Proč tady má být status umělce? Dovedu si představit status zaměstnance v kultuře třeba nebo něco takového, status kulturního pracovníka, nebo abychom tam vlastně řekli nějakou tu prioritu.
Ale tady bych poprosil - a jsem rád, že tady je ministr kultury konečně ke svému bodu, že tady není k nějakému jinému, takže předpokládám, že bude odpovídat a reagovat - tak za prvé na ten počet, a jestli vy - řekněme, teď nechci to slovo přepálit, nechci říct neschopnost nebo malou schopnost nebo neochotu, to je možná to slovo - neochotu najít peníze pro lidi v kultuře nahrazujete právě statusem umělce, který to ale nevyřeší, a naopak to magnetizuje - za mě, proč by tedy nemohl pak být třeba status sportovce? Také vrcholoví sportovci skončí ve třiceti, v pětatřiceti letech, jsou zničení zdravotně, a prosím, nedávejte mi příklad fotbalistů, hokejistů, kteří jsou dobře placeni. Máme vrcholové sportovce i v jiných oblastech, koukám na kolegu Bauera, třeba v ping-pongu, a tam moc placeni - tady skokan na lyžích a tak dále, ale ten se uplatnil, kolega Janda, v Poslanecké sněmovně, takže ten by status sportovce nepotřeboval. ***
