Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !

To je legitimní pohled, který my sdílíme, prostě vaším rozhodnutím přišli o nějaké peníze, svým způsobem o ty peníze byli okradeni. To ad jedna. Ad dva, k Marianu Jurečkovi a k debatě o ministrech, respektive ministerstvech. Víte, to je hrozně zvláštní, paradoxní situace, když jsem v nějakém příspěvku na sociální sítě vaše ministry - (ať) se nechytáme za slovo - ministry navíc kritizoval, tak mi tam někdo z občanů, z oponentů, vracel zpátky argument: a jak to tedy bylo v té vládě 2013 až 2017, když ANO bylo ve vládě s KDU-ČSL? A jako příklad dával kolegu Pavla Bělobrádka, který měl tehdy takovou pozici, byl ministrem pro vědu, výzkum a inovace, bylo to v debatě související se změnou na onom postu s koncem ministryně Heleny Langšádlové.

A já jsem tehdy tomu člověku oponoval tím, že v té době pan kolega Bělobrádek nebyl jenom ministrem pro vědu, výzkum, inovace, ale byl také vicepremiérem, tedy zastával pozici, kde zastupuje premiéra, má další a další agendu - a v tom vidím rozdíl. A když se podíváme na dnešní vládu, no, tak prostě je to pravda, je politika o symbolech a je to o tom, že jestliže vy jako vládní koalice říkáte lidem, že mají šetřit, že od nich potřebujete víc peněz, ať už je to ve smyslu daní, daňové zátěže - budu o tom za malou chvíli mluvit - ať je to ve smyslu pomyslného utahování opasků nebo parametrů u novely zákoníku práce - i o tom budu mluvit - anebo ať je to právě u novely důchodového systému, no, tak prostě máte ty ministry ve vládě navíc. Dobře, ne ministerstva, celá, jenom - v uvozovkách - jenom ministry, ale jsou to prostě lidé s vlastním platem, s vlastní agendou, s vlastním sekretariátem, služebními vozy, týmem, aparátem a tak dál. A může tady kdokoliv zpochybňovat a říkat, vždyť to jsou - v uvozovkách - jenom miliony, jde (o) malé desítky milionů, ale prostě jsou to částky, které jako vláda utrácíte navíc, a utrácíte je zbytečně. A jsou to přesně ty symboly, které lidé vidí, a ptají se, proč vládní koalice utrácí peníze navíc - ať jsou jakkoliv vysoké - a proč my máme - se teď vrátím k panu poslanci Kohajdovi - přicházet třeba o tu svoji tisícovku měsíčně? Proč tím máme stát dotovat, když stát sám není schopný začít u sebe? To jsou ty zásadní symboly, které vy prostě neřešíte.

Tak to je reakce na dva zástupce koalice, která má přímou vazbu do mého vystoupení. Víte, já když přemýšlím o vašich krocích, o našich názorech na vaše kroky a vůbec o konání celé vlády, tak opravdu víc a víc jsem přesvědčen o tom, že vaše návrhy mají takovou jednu spojující myšlenku, která ukazuje, dokazuje to, že slušní a pracující lidé, kteří se nemohou moc bránit, prostě jsou pro vás nepřítelem, jsou nepřítelem této vlády. A tohle tvrzení opřu o tři argumenty.

První argument - a to už bude velmi stručné - návrat k loňskému roku, k onomu daňovému balíčku. Vy jste prostě zvýšili všem daně, vy jste zvýšili daňovou zátěž. Připomenu, že to bylo napříč průřezově celou společností, od studentů, přes osoby samostatně výdělečně činné, přes podnikatele, zaměstnance, až po zaměstnavatele a firmy. A opět se vrátím k tomu, sami u sebe nešetříte, sami to nepotřebujete. Zvýšili jste prostě náklady, zvýšili jste daňovou zátěž, i přesto, že jste slibovali - zde přítomný pan premiér Fiala sliboval a hrdě se bil v to, že to tato vláda pod vedením ODS dělat nebude. Prostě jste to udělali.

Druhý argument - nakládáte zaměstnancům, viz zmíněný zákoník práce.

A do toho všeho přichází argument třetí, nyní diskutovaná novela důchodového systému.

Ten argument první, zvýšení daní, to už bude velmi stručné, protože už jsme si tady řekli tisíckrát - dokazuje to to, jak tahle vláda funguje, jak je slepena proti Andreji Babišovi, proti hnutí ANO, jak selhává v otázkách energetiky, selhává v otázkách našich životních nákladů, v té krizi, která stále probíhá, selhává v otázkách řešení inflace. Přesto, přesto tato vláda, tato koalice zvýšila všem daňovou zátěž, zvýšila jim náklady. Takže vy jste selhali, řada opatření se vám nepovedla - taková je realita. My na to poukazujeme, vy to samozřejmě hájíte, ale přesto jste v loňském roce do daní takto necitlivě a špatně zasáhli.

Přestože jste zrušili EET, přestože od nás ty rady a návody slyšíte, apelujeme na to, abyste se více a lépe věnovali zdrojům, příjmům státu, potlačení šedé ekonomiky, přesto na lidi, na občany takto uvalujete, respektive jste uvalili, větší daňovou zátěž.

Druhý argument, druhý krok, který na to navazuje, je novela zákoníku práce, ilustračně - slavná výpověď bez uvedení důvodu. Pan ministr Jurečka na mě může za chvíli reagovat, že to v tom zatím není. Já připomenu veřejná prohlášení vašich koaličních partnerů, zástupců ODS, kteří se prostě netajili tím, že tuhle věc chtějí prosadit a že pro ni budou hledat tady ve Sněmovně podporu napříč politickým spektrem. Tak vidíte, jak to všechno je provázané, jak to se sebou souvisí, ty symboly, jak se vzájemně doplňují. Nešetříte na sobě, jste neefektivní, selháváte v řadě opatření - viz energetika, viz energie, životní náklady pro občany - a přesto uvažujete, pohráváte si s nástrojem, jako je výpověď bez uvedení důvodu.

A do toho se dozvídáme teď v této debatě, že chcete zvyšovat věk odchodu do důchodu, že chcete pro starší lidi, kteří pracovali tedy celý život a že už třeba fyzicky nemohou, aby v práci ještě museli být. A vedle toho hrozí ta výpověď bez udání důvodu. No, to už je dvojnásobné riziko - nemyslíte si to, kolegyně a kolegové? My tedy ano.

K zákoníku práce připomenu ještě druhé téma, o kterém jsem tady mluvil, když jsme ho zde projednávali na začátku května, a to bylo ono slavné zrušení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Opět myšlenka, na které byla shoda napříč politickým spektrem, i zástupci odborů, tripartity říkali, souhlasili a věděli, že tahle věc by se měla změnit a posunout - naprosto správně - jak ve veřejném sektoru, tak v soukromém sektoru, a bohužel v té novele zákoníku práce to zůstalo jenom v sektoru veřejném, už ne u soukromých firem. A opět ve vazbě na to, co tady na stole máme dnes, prodloužení věku odchodu do důchodu a omezení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Tohle prostě jsou, kolegyně a kolegové - a vymlouvejte se, jak chcete, reagujte, jak chcete - to jsou kroky, které jdou proti obyčejným lidem, kteří se nemohou bránit.

No a argument třetí, tato samotná novela důchodového systému. Za prvé, to, co já osobně vnímám jako pilíř tady celé debaty, je právě ono zvyšování nebo změna současné hranice 65 let. Tvrdím o ní a jsem hluboce přesvědčen, že tady to zvýšení je opravdu nereálné a je nespravedlivé. Současná hranice byla stanovena na základě průměrné délky života a zdravotního stavu populace, a pokud ji budeme překračovat, tak já jsem přesvědčen a obávám se, že budeme ignorovat realitu, že mnoho lidí už dnes do důchodu odchází s relativně podlomeným zdravím, že zvyšování odchodu nebo věku nebere v úvahu fyzickou a psychickou náročnost mnoha povolání.

Váš protiargument může být ten, že budete vybírat náročná povolání, že se bude strukturovat, dělit. Ale buďme k sobě upřímní - není to sociální inženýrství? Opravdu věříte, že ať už jsme to my, politici, nebo demografové, sociologové, že jsme schopni opravdu naprosto přesně, spravedlivě a věcně realitu, barevnost života popsat, dát ji do zákonů a do vyhlášek? Že tím nikoho nepoškodíme? Já jsem přesvědčen, že ne. A jsem přesvědčen o tom, že pokud jsme v jednadvacátém století, pokud jsme společnost, která - věřím tomu, že chce využívat moderní technologie, vidíme překotný rozvoj moderních technologií, počítačových technologií, umělé inteligence, že bychom přece - a to všechny strany, i pravicové, měly směřovat ideově, myšlenkově k tomu, aby nikdo z lidí nemusel mít obavu, že v šestašedesáti, šestašedesáti a půl, čtyřech, pěti, osmi měsících, jedno, jaké to číslo bude, že už nebude schopen zvládat svou práci, že ho někdo vyhodí bez udání důvodu a že bychom přece měli směřovat k tomu, aby lidé věděli, že budou mít stáří aktivní, že budou moci dále spokojeně, aktivně žít, že se nebudou muset obávat takovýchto věcí, že jako společnost bychom si zkrátka tohle měli dovolit. ***