Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(10.20 hodin)
(pokračuje Berenika Peštová)
A my se nemůžeme zaměřovat na ty, co se dožívají vyššího věku. My se musíme na ten systém podívat na začátku (Předsedající: Čas, prosím.) a tam se zaměřit.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas prosím! Děkuji. Nyní pan ministr Jurečka, poté pan poslanec David Kasal a pan poslanec Nacher. Prosím.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak já poprosím trošku pozornosti. V roce 1990 ti, kteří v tu dobu dokončili pobírání důchodu, tak tito lidé ho pobírali 16 let. V roce 2000 ten důchod pobírali lidé 19,96 roku a ano, teď jsme se dostali na nejvyšší hodnotu 24,5 roku - lidé v roce 2022 pobírají důchod. Jenom aby byla přesná čísla, protože vy to tady posunujete. Tu létá rok sem, tu dva roky tam, tak abychom si to trošku ujasnili.
Teď doplním, abychom si to ujasnili. V roce 1990 odcházeli muži v 60 letech. V roce 2010 o 10 let později se posunovala hranice o dva roky a osm měsíců. Ženy v roce 1990 odcházely mezi 53 až 57, v roce 2010 ženy například se dvěma dětmi odcházely v 59 letech. Říkám to proto, když se podíváme na situaci, kdy dneska jsme u mužů přes 64 let, jaká je dynamika posunování hranice věku odchodu do důchodu, jaká je dynamika věku dožití, která je také provázána na tu dobu pobírání. To znamená, statisticky vy tady pořád dáváte dohromady dvě nesrovnatelné veličiny, a to je doba dožití v momentě narození populace a doba dožití u té generace v 65 letech věku. A to prostě nejde spolu směšovat, protože pokud budeme vycházet opravdu z toho, co říkám, že se bavíme o předpokládané době dožití v 65 letech věku té dané populace, tak prostě vždycky vyjde, že bude ten daný člověk v průměru pobírat ten důchod minimálně 21,5 roku. Je to v tom návrhu, je to v těch modelových příkladech, když se bavíme o těch konkrétních populačních ročnících narozených 1965-72. Tak si to prosím vás přečtěte, je to v tom materiálu! Pak ta debata bude dávat větší smysl.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Nyní pan poslanec David Kasal, poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já využiji toho, že jsem tady slyšel, že se máme držet predikcí. Tak já to zkusím, protože jsem pediatr a vidím, jaká je teď populace, tak se budeme bavit o tom, co se týká této populace. Tato dětská populace má ve 25-30 % nadváhu, a to poměrně výraznou. Tak by mě zajímalo, jakým způsobem se to promítlo tedy do těch statistických dat, protože všichni lékaři jasně vědí, že pokud je tedy nadváha, a ta je výrazná, tak je tam řada dalších komplikací, které právě ten věk budou snižovat, ať jsou to kardiovaskulární choroby, ať je to vysoký tlak, ať je to diabetes, který stoupá. Tak by mě jenom zajímalo, jestli ta statistická data jsou tímto ovlivněna, nebo nejsou, anebo protože máme v současné době řadu modelů, které by se nechaly použít, tak jestli se s tímto pracovalo. To je jeden dotaz.
A druhý dotaz. Už tady na to narazila kolegyně Berenika Peštová. Dříve bylo více lidí, kteří neměli vysokou školu. Teď to musí mít každá zdravotní sestra pomalu a v řadě případů, protože v tom vysokoškolském prostředí mně jaksi vysokoškoláci do té nemocnice chodí, tak řada z nich začíná pracovat kolem třicátého roku života. A jestli si pamatuji, tak teď bude povinnost pracovat minimálně 40 let. (Reakce min. Jurečky.) Třicet pět. Omlouvám se. Omlouvám se, pane ministře. Nemusíte být tak jako... (Opět reakce min. Jurečky.) Ale můžete mně říct, což nestihnu, já se ještě jednou přihlásím, když ten dotyčný potom pět let bude někde mimo, bude na neplaceném volnu, tak jak se všechny peníze potom dají do toho systému? Nebude mít odpracováno.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas! Děkuji. Nyní pan poslanec Patrik Nacher, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já bych chtěl výrazně významně poděkovat panu kolegovi Jiřímu Navrátilovi, vaším prostřednictvím i napřímo. On to konečně vysvětlil jasně, protože jsou tady dva statistické údaje. Jeden je průměrný věk dožití obecně toho ročníku a jeden je průměrný věk dožití v momentě, kdy tomu člověku je 65. To znamená, v překladu souhlasím. Konečně to někdo tady řekl naplno. Ale v překladu to znamená za mě manipulaci s těmi údaji. Manipulaci, protože vy vlastně počítáte ten průměr věku dožití od toho momentu 65 let, takže tam nezapočítáte ty, kteří do té doby zemřou. Takhle to je. To znamená, platí do toho systému, nedožijí se důchodového věku. Vy, aby vám to vycházelo statisticky více, tak je do toho nezapočítáte, ale ty peníze od nich do toho systému vezmete. Rozumíte? Touhle optikou vy sice pracujete s přesnými čísly, ale celkem manipulativně. A já jsem rád, že Jiří Navrátil to tady krásně popsal. Jinými slovy, vy si uděláte tu statistiku tak, aby vám to vycházelo, ale vlastně hodíte přes palubu ty, kteří mají tu smůlu, nedožijí se toho věku odchodu do důchodu. O tom celá ta debata je. Ale do toho systému oni často 30 let platili. Nedožijí se. Sami jste tady říkali, že to je pojistný solidární systém. Někdo se dožije, někdo se nedožije, někdo tam je 30 let a pobírá, ale mě zajímá ta statistika za celý ten ročník. Ne, že vy řeknete, statistiku bereme až v momentě, kdy je někomu 65. Samozřejmě, že pak ten průměrný věk dožití je vyšší. (Předsedající: Čas!) Takže já za to děkuji (Předsedající: Čas, prosím!) a děkuji za to vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla, navážu na to, co jsem nedokončila, jestli by mi pan ministr na tohle odpověděl, protože říkám, my se zaměřujeme na generaci ke konci života, ale měli bychom se zaměřit na tu generaci na začátek života. Já vím, je to velice nepopulární. Říkám, ukamenují mě, ale v každém případě náš sociální systém je strašně štědrý. Oproti ostatním státům okolo nás je štědrý. Proto říkám, jestli ministerstvo nechce jít tou cestou, že by spíš se zaměřilo na ten začátek života, to znamená na to - už jste se zamysleli nad tím, jestli se bude, nebo nebude započítávat vysoká škola atd., ale prostě rozšířit to ještě dál. Proč končit jenom tam? Ta populace s tou přidanou hodnotou je na začátku. Tam bychom se měli zaměřit. A říkám, ano, jsou to nepopulární kroky, ale tam jsou lidé, kteří jsou schopní té společnosti dát mnohem víc než na tom konci života. A ten život na konci, říkám, už není tak hodnotný a plnohodnotný jako je na začátku.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času a máme zde poslední dva přihlášené s faktickými. Tou první je paní poslankyně Jana Hanzlíková, poté pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím.
Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Tak přece jsme se trošku tedy v těch číslech posunuli, ale já bych to ráda stejně teď trochu dala z jiného pohledu, a to z toho sociálního, protože nějak mně přijde, že už se teď moc bavíme o číslech, ale prostě trošku se z toho vytratili ti lidé. A já jsem tady včera mluvila o tom, že už v současné době lidé 55+ mají problémy na úřadu práce, a to velké problémy. Tam to vycházelo nějak, že 87 % lidí pociťuje, že ten věk je znevýhodňuje na trhu práce, a také lékaři, především neurologové, upozorňují na to, že se vlastně ty problémy, takové chronické nemoci apod., teď posouvají v tom věku jakoby nahoru, to znamená na mladší lidi. Já jsem se tady včera ptala pana ministra, jestli má nějaké statistiky nemocnosti, protože zkušenosti ze zemí, kde zvedli ten důchodový věk, tak jsou takové, že se ta nemocnost zvýšila, zvýšily se úrazy. Já jsem tady o tom včera mluvila. Takže se ptám znovu, protože na to mi vlastně včera pan ministr neodpověděl. A já jenom upozorňuji, že ti lidé, pokud budou nemocní apod., tak stejně se přesunou do toho systému nějakých sociálních dávek anebo té nemocenské. Děkuji. ***
